Jiří Dréman, vlastním jménem Josef Nerad, používající pseudonym HalaKolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 201, (7. září 1892 PrahaMatriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském – 15. srpna 1946 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve všeobecné nemocnici, sign. NEM Z18, s. 235), byl český herec, kabaretiér, režisér, libretista, dramatik a novinář.
Životopis
Divadelní začátky Vystupoval v kabaretu Montmartre, založeném Josefem Waltnerem, který byl střediskem české a německé pražské bohémy a v letech 1911 až 1922 fungoval v bývalé lidové tančírně Olympie v domě U tří divých v Řetězové ulici č.7 na Starém Městě.Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 300, V letech 1913–1915 byl režisérem a literárním spolupracovníkem vinohradského Kabaretu U kuřího oka, založeného Františkem Fialou (používajícího zde poprvé pseudonym Ferenc Futurista) a provozovaného v Hálkově třídě na Vinohradech. Pro kabaret psal zvláště texty monologických sól. Futurista zde vystoupil např. v jeho pamfletu „Meditace při loupání buřta“. František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 128-9 Byl také ochotnickým režisérem žižkovského divadla Deklarace.Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 53–4
Červená sedma V roce 1916 se připojil k Červené sedmě.Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 28, V srpnu 1918 získal pro Červenou sedmu sál hotelu Centrál v Hybernské ulici a připravil osobně projekt jeviště i zákulisí, aniž by byla poškozena secesní výzdoba interiéru hotelu, jak jej vybudoval vídeňský architekt Ohmann. Sám také navrhl dvoulistový program a dvoubarevný emblém „Scény Červená sedma“ pro první premiéru dne 3. října 1918.Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 139, 146
V Červené sedmě hrál, režíroval, navrhoval výpravu a umělecké plakáty, psal texty ke kabaretním písním a navrhoval figurky do pořadů. Takto napsal např. v roce 1918 postavu pro hru „Nerozhodný volič“, kterou pak vytvořil nově angažovaný Vlasta Burian, jako svůj první krok na herecké pole, neboť do té doby se zabýval pouze kabaretními či varietními výstupy.Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 164 Pro Burianův sólový výstup napsal také v roce 1919 scénku „Úvahy telete“.
Na jaře 1919 byl vyslán do Brna, kde vedl pobočnou scénu Červené sedmy. Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 198 Poté, co Červená sedma převzala v únoru 1920 do své správy také divadélko Rokoko, které chtěla přetvořit na revuální scénu a provozovat zde také tabarin Grigri, tak zde fungoval i jako režisér.Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 206, 209
V sezóně 1921/1922, po finančních potížích Červené sedmy, zůstali ve vedení souboru již pouze tři osoby – Jiří Červený, Jiří Dréman a František Hvižďálek. Všichni denně vystupovali v sále hotelu Centrál a pomáhalo jim sedm dalších herců.Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 250 Také vyjížděli na zájezdy mimo Prahu. Poté, co majitel hotelu Central Čeněk Bukovský vypověděl Sedmu ze svého hotelu, přesídlil zbytek souboru do vinárny Obecního domu, ale Červená sedma v roce 1922 zanikla.
Další působení Po odchodu z Červené sedmy působil jako autor Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 43, a také ředitel Divadla DadaJosef Träger: Jiřina Šejbalová, Orbis, Praha, 1966, str. 5 (1927–8) a později v Divadle Vlasty Buriana, kde hrál a občas režírovalKolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 152, a také autorsky působil.Jaroslav Lopour: Vlasta Burian http://www.vlastaburian.webz.cz/DVB.html
Jako herec a autor spolupracoval také s Čs. rozhlasem.
V roce 1919 se v Praze Holešovicích oženil s Vilemínou Eichlerovou 1896 – 1972, se kterou měl syna Pavla Nerada 1920 – 1976, je s celou rodinou pochován na Olšanských hřbitovech.
Citát
Divadelní role, výběr 1916 František Hvižďálek: Salome, Herodias-Herodesova manželka, Rokoko, režie Eduard Bass 1919 Eduard Bass: Císař a služka, Franc Josef, Červená sedma, režie Eduard Bass 1920 Vilém Peřina: Divná židle, šílený ministerský tajemník, Červená sedma
Divadelní režie, výběr 1920 Moliere: Pán z Prasátkova, Rokoko/Grigri (Dréman kromě režie také připravil výpravu)
Divadelní pořady/hry, výběr 1927 E. F. Burian, J. Dréman, J. Frejka, V. Lacina, H. Slípka, J. Trojan: Dona Kichotka, Divadlo Dada, režie Jiří FrejkaAndrea Jochmanová: Zapomenutá DADA – Revue Dona Kichotka, Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity, Q8/2005, str. 87 1928 K. Balling, J. Dréman, J. Plachta, J. Trojan a spol.:BIM-BAM-REVUE, Divadlo Dada
Filmografie 1926 Falešná kočička, továrník Janota, režie Svatopluk Innemann 1932 Anton Špelec, ostrostřelec, velitel ostrostřelců Čtvrtečka, režie Martin Frič 1932 Funebrák, režie Karel Lamač (Jiří Dréman byl spoluautorem části předlohy, kterou se stala jeho divadelní hra „Srážka vlaků“ – několik spoluautorů námětu filmu zde bylo uvedeno souhrnně pod pseudonymem Dr. Buffiel) Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1898–1930, Orbis, Praha, 1959, str. 245
Odkazy
Reference
Literatura Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 22, 238, foto 30 František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 128, 129 Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 7, 54, 104, 105, 113, 134-6, 139, 141, 143, 146, 149, 151, 152, 159, 162, 164, 168, 170, 171, 181, 198, 200, 208–211, 227–9, 232, 250, 251, 261, 263, 264, 268, obr. příl. č. 3, 8, 20 Andrea Jochmanová: Zapomenutá DADA – Revue Dona Kichotka, Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity, Q8/2005, str. 87–8, 112–4 Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 28, 43, 152, 201, 300, Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 50, 100, 607, 642 Milan Obst, Adolf Scherl: K dějinám české divadelní avantgardy. Jindřich Honzl – E. F. Burian, ČSAV, Praha, 1962, str. 302 Marta Poštulková: České a německé kabaretní scény na českém území v prvních dvou desetiletích 20. století – Bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra divadelní vědy, str. 15, 19, 33, 37, Praha, 2010 Josef Träger: Jiřina Šejbalová, Orbis, Praha, 1966, str. 5 Eva Vítková: Kabaret Červená sedma ve světle materiálů archivu Českého rozhlasu – Bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, str. 12, 16, 31, Praha, 2012
Externí odkazy
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 Nerad, Josef *1863, otec Josefa Nerada
Jaroslav Lopour: Vlasta Burian http://www.vlastaburian.webz.cz/DVB.html
Kategorie:Čeští kabaretiéři Kategorie:Čeští filmoví herci Kategorie:Herci němého filmu Kategorie:Narození 7. září Kategorie:Narození v roce 1892 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 15. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1946 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Olšanech