Jaroslav Vojtěch Krepčík (26. února 1880, TelčMatriční záznam o narození a křtu farnost Telč – 6. března 1959, Praha) byl český sochař, malíř, grafik a restaurátor, původem z Moravy.

Život Narodil se v rodině obecního důchodního Josefa a jeho manželky Julie jako druhorozený z deseti dětí. V letech 1894 nastoupil na C. a K. odbornou školu sochařsko-kamenickou v Hořicích. Jeho spolužáky v ročníku zde byli Jan Štursa a Ladislav Kofránek. Absolvovali společně v roce 1898 a postupně byli všichni tři přijati na C. k. Akademii umění do Prahy k profesoru J. V. Myslbekovi. Krepčík zde studoval v letech 1900 až 1904.

Po studiích se usadil v Praze. Podnikl spolu se svými přáteli studijní cesty, nejdříve do Itálie v roce 1906 a v následujícím roce do Paříže. V roce 1908 se stal členem Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM) a přibližně ve stejné době také členem Jednoty umělců výtvarných (JUV), se kterými se účastnil kolektivních výstav.

V roce 1914 se oženil s Annou Brejchovou ve farním kostele v Bubenči. Anna Brejchová byla jeho partnerkou po celý život, jejich manželství bylo bezdětné. V roce 1914 se stal asistentem modelování při Akademii umění v Praze, ale již za rok byl odveden do armády.

Za druhé světové války v roce 1941 měl první samostatnou výstavu v Nové síni JUV v Praze.

Dílo náhled|Palác bývalé Československé průmyslové banky (nyní ČSOB, Praha, Na příkopě 854), portál náhled|Rohové průčelí bývalé filiálky Národní banky Československé v Banské Bystrici V letech 1906 až 1907 spolupracoval s L. Kofránkem a dalšími dvěma kolegy na historicky prvním restaurování Braunových soch v Betlémě u Kuksu.

Do první světové války se zabýval tvorbou drobných plaket: Koza (1907), Pelikáni (1907), Po koupeli, Ženský akt (kolem 1907), portrétů a hlav: Svatopluk Čech (1909), V. Nechleba (1904), Agonie (1907), Studie hlavy (1908) a také grafických listů, které jsou dnes často dokumentem již neexistující pražské zástavby: Dvorek u Šišlingů (před 1909), Kostel sv. Ducha (před 1914) a další.

Přibližně ve dvacátých letech nalézáme v jeho díle zájem o realisticky pojatý poetický ženský akt: Po koupeli (před 1920), Eva (poprsí, 1921), Leknín (1928), Somnambula (1931).

V letech 1922–1923 se Krepčík věnoval restaurátorské práci na Brokofově morovém sloupu Panny Marie Neposkvrněné na Hradčanském náměstí a o rok později restauroval Braunův mariánský sloup v Jaroměři.

Na přelomu 20. a 30. let se Krepčík dostal k několika veřejným zakázkám. Jedná se především o tři soubory alegorických: personifikace Obchodu, Zemědělství, Péče o rodinu a Průmyslu na průčelí pojišťovny Internacionale ve Spálené ulici 51 v Praze čtveřice alegorických postav (Obchod, Zemědělství, Peněžnictví, Průmysl) na budově Československé průmyslové banky v Praze v ulici Na příkopě 14 dvojice postav pro rohové průčelí filiálky tehdejší Národní banky československé v Banské Bystrici (nyní Národní banka Slovenska).

Mezi další veřejné zakázky lze zařadit pamětní desku umístěnou nad schodištěm muzea v Národním památníku v Praze a v roce 1938 vytvořený pomník padlým občanům Telče.

Ve 30. letech 20. století vytvořil řadu portrétů veřejných osobností: senátora Gustava Habrmana (před 1932), majora Floriana Zapletala (před 1936), Dr. Edvarda Beneše (1937), T. G. Masaryka (1937) a dalších. V tomto období se v jeho díle také významně objevilo téma rybolovu: reliéf Rybáři – Zátah (1935), reliéf Rybáři u ohniště (1939), Rybář s kaprem (1934), Moravský rybář (1933).

Zastoupení ve sbírkách

Odkazy

Literatura BUCHTA, Jan. Jaroslav Krepčík – Sochař, malíř, grafik a restaurátor. Hodonín: Galerie výtvarného umění v Hodoníně, 2017. . DOLENSKÝ, Antonín. Moderní česká grafika. Praha: J. Pelcl, 1912. Haimann, P. Slovník autorů a zhotovitelů mincí, medailí, plaket, vyznamenání a odznaků se vztahem k Čechám, Moravě, Slezsku a Slovensku (1505-2005). Praha: Libri, 2006. . Str. 240. HARLAS, František X.: Sochařství – stavitelství. Bursík a Kohout, 1911. S. 109, 126. Hlinka, Jozef, Míková, Zdeňka, Procházka, Václav. Česká a slovenská medaile 1508-1968. Praha: Fidem, 1969. S. 45. JEŽ, Štěpán. Sochařský a malířský soubor Jaroslava Krepčíka. Praha: Jednota umělců výtvarných, 1941. KAŠE, Jiří; KOTLÍK, Petr. Braunův Betlém. Praha, Litomyšl : Paseka, 1999. . S. 134–137. RYBAŘÍK, Václav. Pražské mariánské, svatotrojiční a ostatní světecké sloupy. In: Stoletá Praha. 2012. Roč. 28, č. 1. S. 145. ŠUMAN, Viktor. Jaroslav Krepčík. In: Dílo : umělecký měsíčník. Praha: Jednota výtvaných umělců, 1929-30. Roč. 22, č. 4-5. S. 25-26, 34-36. TOMAN, Prokop. Nový slovník Československých výtvarných umělců. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993. . VOLF, Vladimír. Neznámý grafik pražské asanace. In: Za starou Prahu : věstník klubu za starou Prahu. Praha: Klub za starou Prahu, 2014. Roč. 44 (15), č. 2. ISSN 1213-4228. S. 33-40. Wittlich, Petr. Česká secese. Praha: Odeon, 1985. S. 224.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští restaurátoři Kategorie:Čeští grafici Kategorie:Narození v roce 1880 Kategorie:Narození v Telči Kategorie:Úmrtí v roce 1959 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Čeští malíři 19. století