Karl Hubert Rudolf Schiske (12. února 1916 Győr, Rakousko-Uhersko – 16. června 1969 Vídeň, Rakousko) byl rakouský hudební skladatel a pedagog. Je považován za jednoho z nejdůležitějších rakouských skladatelů a učitelů hudby 20. století.
Život Narodil se v Győru v západním Maďarsku, který byl tehdy součástí Rakousko-Uherské monarchie. Když mu byly 3 roky se rodina přestěhovala do Orth an der Donau v Dolním Rakousku a v roce 1923 do Vídně. Navštěvoval gymnázium v Albertgasse, kde byl jeho spolužákem a později dlouholetým přítelem, budoucí malíř, Carl Unger. Od roku 1932 studoval skladbu u Ernsta Kanitze, profesora hudební teorie na Nové vídeňské konzervatoři. Kromě toho studoval muzikologii, dějiny umění, filosofii a fysiku na Vídeňské univerzitě. Doktorát získal v roce 1942 za práci „Použití dizonancí v Brucknerových symfoniích“. Studoval rovněž hru na klavír u českého klavíristy Rodericha Basse a Julia Varga na konzervatoři a Hanse Webera na Vídeňské hudební akademii. Ještě v průběhu studia uvedli Vídenští symfonikové a Steinbauer Quartett jeho skladby na veřejných koncertech.
V roce 1940 byl povolán do německé armády a nemohl dále komponovat. Pod vlivem Druhé světové války vzniklo jeho hlavní dílo, oratorium Vom Tode (Před smrtí), komponované na památku bratra Huberta, který padl v Rize v roce 1944. Poprvé bylo provedeno v roce 1948 za řízení Karla Böhma ve Wiener Konzerthaus.
Po válce žil jako nezávislý skladatel ve Vídni. Pobýval také v Horním Rakousku, Štýrsku a Salcbursku. V té době zažíval své nejplodnější období. Mimo jiné zkomponoval 3 symfonie, Komorní koncert pro orchestr a řadu komorních skladeb. Od roku 1952 vyučoval skladbu na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Byl jmenován profesorem a získal rakouskou Státní cenu za oratorium Vom Tode. Byl spoluzakladatelem Studia elektronické hudby a v letech 1966–1967 působil jako hostující profesor na University of California, Riverside v USA. Byl členem správní rady rakouské větve Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu
V roce 1954 se Schiske oženil s Bertou Baumhacklovou, se kterou měl čtyři děti. Zemřel ve Vídni 16. června 1969 na krvácení do mozku ve věku 53 let. Byl pohřben na místním hřbitově v Orth an der Donau.
Dílo (výběr) náhled|250px|Hrob skladatele.
Vokální skladby Der Schrei (Výkřik, šestihlasý smíšený sbor a cappella, 1938) Reitjagd (Hon, kantáta pro baryton, smíšený sbor a orchestr, 1938) 4 sbory pro tříhlasý sbor a cappella (1945) Vom Tode (Před smrtí, oratorium pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany, 1946) Psalm 99 (Žalm 99 –Jubilate Deo, šestihlasý smíšený sbor a cappella, 1949) Der Mai (Máj, tříhlasý sbor a cappella, 1952) Missa Cunctipotens Genitor Deus pro smíšený sbor a varhany ad lib. (1954) Candáda pro sóla sbor a orchestr (1956) Missa (malá varhanní mše, 1958)
Orchestrální skladby Předehra pro velký orchestr (1937) Koncert pro klavír a orchestr (1938) Hudba pro trubky (1939) Koncert pro smyčcový orchestr č. 1 (1940) 1. symfonie (1941) Taneční rondo (1942) Koncert pro smyčcový orchestr č. 2 (1945) 2. symfonie (1947) Komorní koncert (1949) 3. symfonie (1950) Koncert pro housle a orchestr (1951) 4. symfonie (1955) 5. symfonie "auf B" (1965)
Komorní skladby Smyčcový kvartet č. 1 (1936) Sextet pro klarinet smyčcový kvartet a klavír (1937) 3 malé suity pro dvě flétny nebo jiné melodické nástroje (1941) Sonáta pro housle a klavír (1943) Dechový kvintet (1945) Smyčcový kvartet č. 2 (1945) Dvě skladby pro altovou flétnu a klavír (1947) Hudba pro klarinet, trubku a violu (1947) Sonatina pro housle, violoncello a klavír (1951) Tři skladby pro Gloria, housle sólo (1951) Synthese pro čtyřikrát čtyři nástroje (1958) Divertimento pro deset nástrojů nebo komorní orchestr (1963) Dialog pro violoncello a klavír (1967)
Klavírní skladby Malá suita (1935) Thema, osm variací a dvojitá fuga (1935) Sonáta (1936) Rhapsodie (1945) Taneční suita (1945) Sonáta pro klavír na čtyři ruce (1949) Etüdensuite (1951) Tři skladby podle lidových písní (1951) Malá fuga (1952) Sonatina (1953)
Písně 3 písně pro vysoký hlas a klavír (1938) 2 písně pro střední (vyšší) hlas a klavír (1941) 3 písně pro vysoký hlas a klavír (1945) 7 písní z oratoria Vom Tode (1946) Vokalísy pro střední hlas a klavír (1951)
Varhanní skladby Variace na vlastní téma (1938) Toccata (1951) Toccata (1952) Triová sonáta (1954) Triová sonáta pro varhany nebo tři melodické nástroje (1954) Chorálová partita (1957)
Ocenění Hudební cena města Vídně (1950) Rakouská státní cena (1952) Cena Theodora Körnera (1960) Rakouský čestný kříž za vědu a umění (1960) Velká rakouská státní cena (1967) Vyznamenání za služby Rakouské republice (1968) Zemská cena Dolního Rakouska (posmrtně, 1970)
Reference
Literatura Karlheinz Roschitz: Karl Schiske. Lafite, Wien, 1970. Markus Grassl, Reinhard Kapp, Eike Rathgeber: Österreichs neue Musik nach 1945. Karl Schiske. Wiener Veröffentlichungen zur Musikgeschichte – Svazek 7.. Böhlau-Verlag 2008. , .
Externí odkazy Seznam skladeb Sborník ke stému výročí narození skladatele.
Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé 20. století Kategorie:Skladatelé chrámové hudby Kategorie:Rakouští hudební skladatelé Kategorie:Rakouští hudební pedagogové Kategorie:Narození 12. února Kategorie:Narození v roce 1916 Kategorie:Narození v Győru Kategorie:Úmrtí 16. června Kategorie:Úmrtí v roce 1969 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži Kategorie:Neues Wiener Konservatorium