Vidlové veže jsou tři objekty na Vidlovém hřebeni, který spojuje Lomnický štít s Kežmarským.
Věže
Západná Vidlová veža Velká Vidlová věž, nejvyšší štít na hřebeni Východná Vidlová veža
Topografie Vidlový hřeben začíná jako ostruha z Lomnického štítu v Medené štrbině. Následuje Medený múr, Nižná Medená štrbina, Západná Vidlová věž (2480 m n. m.), hluboce zaříznuté Vidlové sedlo (2413 m n. m.), Veľká Vidlová veža (2522,8 m n. m.), Lieviková štrbina a štíhlá Východná Vidlová veža. Jižní stěny hřebene – asi 180 m – spadají do Cmitera a do Skalnaté doliny, severní do měděné kotliny nad Dolinou Zeleného plesa.
V některých horolezeckých průvodcích, například od autora Františka Kroutila Vidlové veže vyjadřují pojmenování celého hřebene. Je to zastaralý název, který se neujal. Zažité jsou názvy Vidlový hřeben a další známé tvary Hřeben Vidlových věží, Hřeben vidlí, Vidle.
Název Na mapě Buchholtzovcov jsou Vidlové veže pojmenované jako Cupra (Kopertuyrme) tedy Měděné věže. Mělo to historický základ, neboť v jejich oblasti na severní straně horníci dolovali měděnou rudu a hledali zlato. Jiný, možná pozdější název, měl zřejmě podobu Falkturyme – Věže, na kterých se těží (základ v slovese fal, Faleniu), který se postupně dostal do podoby Folk, dokonce až Forkturyme. Ve středověké němčině slovo fork znamenalo vidličku nebo vidle.
Několik zajímavých prvovýstupů
1906 Prvovýstup na Východnú Vidlovú věž Z. Klemensiewicz a R. Kordys, IV. Patřila k posledním dobytým věžím Tater. 1906 První kompletní přechod hřebene A. Znamięcki a J. Marusarz, IV. 1936 Prvovýstup levou částí jižní stěny Východné Vidlové veže, Z. Brull, V. Hudyma, S. Motyka a Š. Zamkovského, V.
Jižními stěnami od Cmitera i severními z Medené lávky vede množství cest do obtížnosti V – VI.
Galerie
Reference
Externí odkazy
Na Summitpost jako Vidle Jižní stěny Vidiel Popis hřebenovky Kategorie:Hory a kopce ve Vysokých Tatrách Kategorie:Dvoutisícovky na Slovensku Kategorie:Údržba:Články s nekontrolovanými překlady