Baťova letecká společnost byla letecká společnost v Československu v 20. a 30. letech 20. století, součást Baťových závodů. Zahájila činnost v roce 1924 a ukončena byla německou okupací v roce 1939.
Historie
Firemní letka Baťových závodů (1924-1928) Koncern Baťa byl v meziválečném období známý využíváním efektivních řídících metod, které mu umožnily expandovat i v době velké hospodářské krize. Již 4. října 1924 v 17. hod. přiletělo do Zlína první letadlo v majetku firmy Baťa. Byl to lehký dvoumístný dvouplošník Albatros s motorem o výkonu 100 koní. Zřejmě šlo o německý stroj zkompletovaný po válce. Pole své působnosti do letecké sféry rozšířil Tomáš Baťa v roce 1924, kdy byly v provozu jeho tři vlastní firemní letadla (smontované Albatrosy a zakoupený Letov). Předpoklady k této činnosti se datují už od roku 1923, kdy Baťa přijal do zaměstnání pilota Jindřicha Broučka, a kdy Brouček ze součástí vyřazených letadel s dalšími dvěma piloty (Alois Stojan a Karel Renta) smontovali postupně dva dvoumístné letouny Albatros.HERMAN, Jan. Baťa létá z Otrokovic. Zlín : Univerzita Tomáše Bati, 2021. s. 9 Prvním československým, dvoumístným letounem ovšem byl poslední vyrobený Letov Š-10 (výr. č. 51), který byl imatrikulován 18. 6. 1926 pod značkou L-BATA (později OK-ATA). Tento letoun byl vyřazen z leteckého rejstříku 31. 7. 1930. Letouny Kondor/Albatros K-54/B-II měly imatrikulace L-BATI/OK-ATI od 17. 8. 1926 a L-BATE/OK-ATE od 19. 7. 1928. Oba byly vyřazeny z rejstříku k 28. 1. 1933. Posledním letounem zakoupeným v první etapě vývoje leteckého oddělení byl osmimístný (2 osádka, 6 cestujících) letoun Avia BH-25J imatrikulovaný 5. 3. 1928. Ten byl po pěti letech provozu vyřazen z rejstříku 28. 2. 1933. náhled|Tomáš Baťa (označen x) při cestě do Nizozemské východní Indie s letounem Avia F-VIIb-3m (Světozor, leden 1932) Od roku 1924 firemní letadla sloužila jak k firemní propagaci, tak zároveň k dopravě osob (obchodní cesty). Začínalo se s kurýrními a reklamními lety, při kterých se například rozhazovaly letáky nad městy a uskutečňovaly se i další různé akce. Až po téměř dvou letech se začalo létat s nákupčími a obchodními zástupci. Pionýrskou dobu Baťových pilotů připomíná řadou dokumentů Josef Vaňhara.VAŇHARA, Josef. Zlínské letectví. Zlín : Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 1993. s. 5-7 Svou základnu měla Baťova letadla v letech 1924-1928 na vlastním letišti na východním okraji Zlína v Podvesné nedaleko dnešní železniční zastávky Zlín-Podvesná a trolejbusové vozovny Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice. Od roku 1929 bylo firemní letiště v Otrokovicích.HERMAN, Jan. Baťa létá z Otrokovic. Zlín : Univerzita Tomáše Bati, 2021. s. 8, 12-13
Provoz na letišti v Baťově (1929-1934) Z počátku byl letadlový park zastaralý. Prvním moderním dopravním letounem pro 4 cestující byl od roku 1929 Junkers F 13. Letoun létal s německou imatrikulací D-1608 až do osudné letecké havárie 12. července 1932, kdy na palubě tohoto stroje zahynul jak továrník Tomáš Baťa tak šéfpilot Jindřich Brouček.KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918 – 1939. Cheb : Svět křídel, 2009. 279 s. , s. 187. Od roku 1930 Baťovo dopravní letectvo používalo s imatrikulací OK-ATC licenční třímotorový desetimístný letoun Fokker F.VII, který vyráběla Avia pod označením Avia F-VIIb-3m. S tímto letounem (výr. č. 12) osazeným 3 československými motory Walter Castor (o výkonu 179–191 kW/240–260 k) vykonal Tomáš Baťa na přelomu let 1931/2 obchodní dálkový let Zlín–Batavia (Nizozemská východní Indie) a zpět do Zlína v délce 30 500 km. Po startu v Otrokovicích následovala trasa přes Benátky a Řím do jihoitalské Nicotery, přes Středozemní moře se Baťa plavil lodí, aby v Tunisu opět nasedl do letounu. Přes Syrtu, Alexandrii, Jeruzalém, Bagdád, Gwadar, Dillí se dostal do Kalkaty. Odtud pravidelnou linkou zaletěl do Batavie na Jávě a zpět. Zpáteční cesta pak vedla z Kalkaty přes Bagdád, Aleppo do Istanbulu. Do Bratislavy Baťa cestoval vlakem, odtud pak letounem do Otrokovic. Baťova cesta byla velmi mediálně sledována a informovaly o ní například i New York Times.HERMAN, Jan. Baťa létá z Otrokovic. Zlín : Univerzita Tomáše Bati, 2021. s. 37-38 Tento letoun v červenci 1932 havaroval a byl zrušen.
V červnu 1931 Baťa vlastnil 10 letadel – 4 Havillandy, 4 Albatrosy a dále Fokker a Junkers. V červenci 1931 Tomáš Baťa zaslal Ministerstvu veřejných prací a také Ministerstvu vnitra žádost o zřízení firmy pod názvem Zlínská letecká akciová společnost se sídlem ve Zlíně se zaměřením na dopravu osob a zavazadel, pořádání vyhlídkových a reklamních letů, výrobu a prodej letadel, provoz letecké školy, výcvik pilotů atd. Žádosti nebylo vyhověno, přičemž zřejmě hrály roli i konkurenční zájmy. Za těchto okolností ve firmě Baťa přistoupili k výrobě bezmotorových letadel (červen 1932).HERMAN, Jan. Baťa létá z Otrokovic. Zlín : Univerzita Tomáše Bati, 2021. s. 8, 13-16 V roce 1932 byl zkonstruován prototyp kluzáku Zlín – I., který se stal prvním sériovým letadlem vyráběným ve Zlíně a bylo vyrobeno 10 ks. Výroba bezmotorových letadel pokračovala ve Zlíně do listopadu 1934, kdy byly přemístěna do Otrokovic.VOLEJNÍK, Jiří. Zlínské letectví. Ilustrovaná historie 1924-2004. Zlín : Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2009. s. 17-18 V letech 1931–1939 byly provozovány 3 třímístné hornoplošníky de Havilland DH-80A „Puss Moth“ (OK-ATF, -ATG, -ATU) a 3 dvoumístné dvojplošníky de Havilland DH-60 (OK-ATH, -ATR, -ATT). V letech 1931–4 si společnost pořídila 3 letadla z „druhé ruky“ s motory Walter Jupiter. Od ČLS koupila dopravní letoun Avia BH-25J (OK-ABC, 1931) a od ČSA 2 Aero A-38 (OK-ACB, OK-ACC, 1933–4).
Situace s leteckým provozem a bezpečností provozu se zlepšila pověřením vojenského pilota Františka Klepše dočasným řízením oddělení od února 1933 do ledna 1934. Klepš vypracoval podrobné bezpečnostní předpisy, nařídil pravidelné technické kontroly letadel a školení personálu. Tato opatření byla reakcí na leteckou havárii stroje Junkers F 13 (D-1608, výr. č. 2037) v majetku Baťovy letecké společnosti 12. července 1932 v Otrokovicích, při níž zahynul šéfpilot Jindřich Brouček a majitel firmy Tomáš Baťa. Její příčinou byla srážka se zemí v důsledku ztráty orientace v mlze. Právě od února 1933, kdy začal ve společnosti pracovat František Klepš a společnost již vedl Jan Antonín Baťa, společnost začala nakupovat šestimístné (1+5), jednomotorové dopravní letouny Aero A-35 se zvětšenými nádržemi na palivo a československými hvězdicovými motory Walter Castor II (o nominálním výkonu 191 kW/260 k), kterých postupně bylo pořízeno do dubna 1934 pět. Létaly s imatrikulacemi OK-ATD, -ATK, -ATN, -ATX, -ATZ a tři z nich byly provozovány až do zastavení letového provozu po okupaci v roce 1939.NĚMEČEK Václav, Jednomotorová dopravní letadla, Aero A-35, 1990, str. 15 Nalétaly u společnosti tisíce hodin, převezly mnoho cestujících i nákladu a stejně jako u ČSA patřily v té době k „páteři“ podnikové letecké dopravy. Z domovského letiště Otrokovice se nejčastěji létalo do Prahy-Kbel, ale také do Bratislavy, do Vukovaru přes Záhřeb, do Berlína i do Španělska. Poslední tři letouny byly v roce 1939 po okupaci zabaveny Německem a přelétnuty na leteckou základnu Fliegerhorst Sagan-Küpper (nyní polský Żagań-Tomaszowo). náhled|Aero A-35 (OK-ATK) s motorem Castor II u Baťovy letecké a.s. (Letec, březen 1933) Zlínská letecká akciová společnost (1934-1939) náhled|Aero A-35 na Baťa Aerodrome, Letiště Baťov (Otrokovice), 1938 V červenci 1934 firma Baťa podala novou žádost o založení vlastní letecké firmy. Té, již bylo příslušnými ministerstvy vyhověno, v srpnu se konala ustavující valná hromada a v obchodním rejstříku byla společnost Zlínská letecká akc. spol. zaregistrována 18. září 1934 s povolením provozovat dopravu osob. Od července 1935 k tomu přibylo povolení o výrobu a opravu letadel a motorů.HERMAN, Jan. Baťa létá z Otrokovic. Zlín : Univerzita Tomáše Bati, 2021. s. 15 V roce 1934 byla založena v Otrokovicích Zlínská letecká společnost, a. s. (ZLAS, pozdější Moravan Otrokovice, současný ZLIN Aircraft). Jejím hlavním akcionářem se stala zlínská firma Baťa. Podnik začal výrobou nejdříve bezmotorových, posléze motorových kluzáků a letadel. Záhy se výroba rozšířila na sportovní, zemědělské a cvičné letouny. Ty nesly značku Zlín, z nichž nejznámějším byl stroj Z-XII. Prototyp Zlín XII byl zalétnut v dubnu 1935, imatrikulován v srpnu 1935, sériově vyráběn od roku 1936 (201 ks). Zlín 212 byl vyráběn v letech 1937-39 (51 ks). Do roku 1939 bylo vyrobeno 257 motorových letadel.VOLEJNÍK, Jiří. Zlínské letectví. Ilustrovaná historie 1924-2004. Zlín : Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2009. s. 134 U stavby letadel firmy Baťa stálo postupně několik nadaných konstruktérů – Jan Kryšpín (1933), František Oskar Mayer (1934), Jaroslav Lonek (1934-1938). Ti od firmy však předčasně odcházeli, protože naráželi na potíže pramenící ze zásahů Jana A. Bati do technické problematiky.VOLEJNÍK, Jiří. Zlínské letectví. Ilustrovaná historie 1924-2004. Zlín : Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2009. s. 18, 24
V červenci 1934 byly pořízeny a 29. 7. 1934 zapsány do leteckého rejstříku dva britské dopravní letouny Spartan Cruiser II (výr. č. 8 a 9) pro 6 cestujících a 2 členy posádky. S československou imatrikulací OK-ATQ (motor de Havilland Gipsy III o výkonu 81–88 kW/110–120 k) a OK-ATM (motor Walter Major 4 o výkonu 88–96 kW/120–130 k) létaly pět roků do března 1939.
V roce 1935 byl šéfpilot Jan Šerhant vyslán na studijní cestu po USA, aby přinesl podněty pro modernizaci společnosti. Po jeho doporučení J. A. Baťa zakoupil moderní dvoumotorové letadlo Lockheed L-10A Electra (OK-CTA), které bylo dopraveno do Československa v říjnu 1936. V rámci rozvoje společnosti uskutečnil tímto letounem Jan Antonín Baťa se spolupracovníky cestu kolem světa, na které kontroloval stávající pobočky, hledal nové dodavatele i uzavíral nové kontrakty. Z baťovského letiště v Otrokovicích odlétli 6. ledna 1937. Cesta vedla přes Rakousko, Itálii, Tunisko, Libyi, Egypt, Britské mandátní území, Libanon, Irák, Persii, Indii, Barmu, Thajsko, Nizozemskou východní Indii, Singapur, Malajsii, Francouzskou Indočínu, Hongkong, Čínu, Japonsko, Havajské ostrovy, USA, Francii a Německo zpět do Československa. V dubnu 1937, při nouzovém přistání letadla v Chicagu, bylo letadlo poškozeno. Po opravě bylo letadlo OK-CTA, dopraveno v závěru roku 1937 zpět do Otrokovic. (Po okupaci ČSR v r. 1939, bylo letadlo zabaveno Německem, které ho dle posledních informací použilo v Berlíně na náhradní díly). Jan Antonín Baťa, ihned koupil v USA 16. 4. 1937 (registrace 22.4.1937) druhé letadlo stejného typu, označené pak OK-CTB, kterým JAB doletěl zpět do Otrokovic dne 1. května 1937. Přes oceány se výprava plavila lodí. Z celkových 54 000 km bylo letadlem vykonáno 24 656 km. Celá výprava přistála tak, aby návrat mohl být oslavován při prvomájové slavnosti roku 1937. Do roku 1939 se letadlo podílelo na dopravě pro fy BAŤA jak v střední Evropě, tak i v Československu.PAJER, Miloslav. Baťova Electra ve válečné službě u královského kanadského letectva. In Letectví a kosmonautika. 2009, roč. 85, č. 1, s. 66-67. V době okupace ČSR fašistickým Německem, bylo letadlo OK-CTB v Polsku, odkud bylo prodané kanadské společnosti a pak dalším postupně 11 zájemcům. Po dlouhých jednáních se podařilo vyjednat v USA soukromým subjektem prodej tohoto velmi ceněného, historicky zajímavého letadla. V roce 2010 přeletělo v USA do opravárenské organizace, kde byla provedena GO letadla a jeho přeprava v květnu 2015 na letiště Točna u Prahy, kde je vystaveno. Do Otrokovic opět přiletělo dne 1.5. 2017 v souvislosti s 80. výročím přistání tohoto letadla v Otrokovicích při návratu JAB a jeho spolupracovníků z Cesty kolem světa.