Informační chování je výzkumná oblast informační vědy, která se snaží porozumět způsobům, jak lidé vyhledávají a využívají informace v různých kontextech.Fairer–Wessels, 1990, str. 361. Zahrnuje chování při hledání a získávání informací, ale zároveň se snaží pochopit, proč lidé informace vyhledávají a jak je využívají.

Termín informační chování zavedl Thomas D. Wilson v roce 1982, dnes je tento pojem všeobecně přijímán a hojně citován v odborné literatuře. V roce 2000 Wilson definoval informační chování jako „souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a kanálům informací“. Různé teorie informačního chování se snaží porozumět procesům, které jsou spojené s vyhledáváním informací. Výzkum informačního chování může zahrnovat výzkumné metodologie založené na přístupech z psychologie, sociologie a pedagogiky. Dílčím cílem výzkumu informačního chování je optimalizace informačních služeb a informačních systémů, které by měly uživatelům zajistit co nejefektivnější vyhledávání a pomoci uspokojit jejich informační potřeby.

Koncepty informačního chování

Informační potřeba Podrobnější informace naleznete v článku Informační potřeba.

Informační potřeba je stav, při kterém si člověk uvědomuje, že jeho aktuální znalosti nejsou dostačující k vyřešení problému, před který je postaven. Jedná se o rozdíl mezi aktuálními a chybějícími znalostmi. Informační potřeba většinou následuje jinou potřebu, k jejímuž splnění je nutné nejprve uspokojení informační potřeby. Informační potřebu lze charakterizovat těmito otázkami:

Proč se jedinec rozhodl informaci hledat? S jakým záměrem informaci hledá? Jak s informací po jejím získání naloží?

náhled|360x360pixelů|Model hierarchie informačního chování

Chování při hledání informací Chování při hledání informací (anglicky Information seeking behaviour) představuje záměrné vyhledávání informací s cílem dosáhnout určitého cíle a uspokojit určitou informační potřebu. Jedná se o podmnožinu získávání informací.

Chování při vyhledávání informací, nebo jen vyhledávání informací (anglicky Information searching behaviour, Information retrieval) je popsáno jako mikroúroveň hledání informací, které uživatel využívá v interakci s informačními systémy a zahrnuje všechny interakce s konkrétním systémem. Cílem hledání informací může být vyřešení určitého úkolu, získání konkrétní informace, nebo samotný proces hledání, např. při seznamováním s obrazovým obsahem nebo informačním rozhraním. Vyhledávání informací je nutné chápat a analyzovat spíše jako proces, než jako jednorázovou interakci s vyhledávačem.

Informační chudoba a bariéry Pojem informační chudoba vychází z toho, že informace nejsou pro všechny stejně dostupné. Informační chudoba neznamená nedostatek informací, ale spíše omezený rozhled, vytvořený na základě osobních zkušeností, které mohou vytvářet nedůvěru v informace, pocházející z prostředí mimo zažité zkušenosti.

Teoretické modely Mezi výzkumníky v oboru informační vědy a knihovnictví panuje obecná obava a v rámci oboru se vede živá diskuse ohledně širokého spektra teorií, z nichž výzkum informačního chování vychází. Tato nejednotnost ztěžuje srovnávání jednotlivých studií, které se neřídí stejnou teorií.

Wilsonův model informačního chování Thomas D. Wilson zavedl pojem informační chování proto, že termín informační potřeba nepovažoval za dostatečně výstižný. Informační potřebu z podle jeho názoru nebylo možné přímo pozorovat, zatímco chování lidí při vyhledávání informací je možné pozorovat a zkoumat. Wilson vymezil čtyři základní pojmy, které popisují chování uživatelů při vyhledávání informací: Information Behavior (česky informační chování) je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, zahrnuje aktivní i pasivní informační hledání a informační využívání. Information Seeking Behavior (česky chování při vyhledávání informací) je záměrné vyhledávání informací v důsledku uspokojení nějakého cíle. V průběhu vyhledávání může dojít k interakci s manuálními informačními nebo s počítačově orientovanými systémy (web). Information Searching Behavior je interakce uživatele s informačními systémy všeho druhu. Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce mezi člověkem a počítačem (například použití myši a kliknutí na odkaz) nebo intelektuální úrovni (přijetí booleovské strategie vyhledávání), které budou zahrnovat i duševní akty, jako je posuzování významu dat a informací při získávání informací. Information Use Behavior je fyzická a duševní činnost při začleňování nalezených informací do osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.

Malé světy a život v kruhu Elfreda Chatman vytvořila teorii tzv. života v kruhu (anglicky Life in the round), ve které definuje svět přibližných detailů a přijatelných neznámých. Svůj výzkum vedla v ženské věznici s přísnou ostrahou. Tato teorie předpokládá, že pro osoby žijící v realitě předvídatelné rutiny malého světa jsou hodnotné pouze informace, jež v něm lze využít. Většina informací pro ně není hodnotná, jsou k nim až lhostejní, jelikož věci z okolního světa na ně mají malý vliv. Lidé žijící v kruhu nikdy nepřekročí hranice svého světa, aby hledali informace.

Navigátoři a průzkumníci Tato teorie porovnává metody vyhledávání informací na internetu. Rozděluje uživatele na navigátory a průzkumníky. Navigátoři jsou popsání jako zkušení uživatelé, kteří se vracejí na stejné webové stránky, provádějí vyhledávání v logickém sledu a jejich vyhledávací vzorce a interakce vykazují jen málo odchylek. Průzkumníci jsou noví či nezkušení uživatelé, kteří navštěvují velké množství stránek, kladou mnoho otázek a jejich vyhledávání se často větví.White, Ryen W. and Drucker, Steven M. "Investigating behavioural variability in web search," 16th International World Wide Web Conference (WWW 2007)

Hledání smyslu Teorie Brendy Mervin (anglicky Sense-making) popisuje, jak lidé hledají smysl v situacích, kdy se potýkají s nejistotou. Jak lidé interpretují informace pro vlastní rozhodování, pomocí nacházení smyslu skrz svá vlastní slova ve vlastním světě. Teorie je postavena na 4 základních prvcích:

Situace v daném kontextu času a prostoru. Mezera mezi stavem aktuálním a žádoucím. Výstup jako kvýsledek hledání smyslu. Most, který uzavírá mezeru mezi situací a výstupem.

Obecný model informačního hledání profesionálů Výzkum oboru informačních věd se soustřeďuje na praktiky hledání informací osob různých oblastech profesionální práce. Byly provedeny studie o chování při vyhledávání informací (mimo jiné) u knihovníků, akademických pracovníků, lékařů, inženýrů a právníků. Výzkumu hojně čerpal z prací Leckie, Pettigrew (nyní Fisher) a Sylvaina, kteří v roce 1996 provedli rozsáhlou revizi literatury LIS (stejně jako literaturu jiných akademických oborů) o odborném hledání informací. Autoři navrhli analytický model profesionálního chování při hledání informací, který by měl být zobecnitelný napříč profesemi. Cílem modelu bylo přinést nové poznatky a dát vzniknout rafinovanějším a použitelnějším teoriím hledání informací.

Robinsonova teorie stanovuje, že se člověk vyhledávající informace v pracovním prostředí spoléhá stejnou měrou na kolegy i na úložiště informací a tráví stejný čas s oběma zdroji. Rozložení času mezi jednotlivé etapy hledání informací se však liší v závislosti na zdroji. Při konzultaci s jinými lidmi tráví lidé méně času vyhledáním informačního zdroje, stejné množství času snahou porozumět informaci a více času při řešení problémů a rozhodování se, než tehdy, kdy konzultuje neživý informační zdroj. Výzkum také zjistil, že lidé tráví podstatně více času pasivním přijímáním informací (tj. informace, o které nepožádali), spíše než aktivně (tj. informace, o které požádali). Tento vzorec se pak odráží i v případě, že informace poskytují oni ostatním.

Odkazy

Reference

Externí odkazy Akademické publikace používající aktuální českou terminologii BP Kristýny Volfové str. 13, BP Bc. Marie Hajdové str. 33, BP Bc. Šárky Vondrákové str. 21.

Kategorie:Informační věda