náhled|Hlavní symbol kontrakultury 60. let – symbol mírového hnutí Kontrakultura 60. let (v období mezi lety 1963–1974)Hippie encyklopedie, John Bassett McCleary, překlad L. Snížek, Levné knihy a.s. a Volvox Globator, Praha, 2010, , , str. 121Encyclopédie Agora (anglicky Counterculture) byla druhem kultury, která vznikla na základech dřívější kontrakulturySlovník Merriam-Webster, která se objevila ve Spojených státech amerických a Spojeném království a rozvinula se v západním světě v 60. až 70. letech 20. století.
Termín „kontrakultura“ je možné chápat v intencích protestních hnutí 60. let jako označení pro příslušníky sociální skupiny bojující přímo či nepřímo proti establishmentu (pojem popisující negativně chápané neokonzervativní nebo neoliberálně-tržní vládnoucí třídy společnosti a její struktury; propojení soukromého a státního sektoru) a zároveň jako vytváření vlastní alternativní kultury.<ref>Perný, L. 2014. Hudobná kontrakultúra na prelome 60. a 70. rokov 20. storočia v kulturologickej perspektíve I. Nitra: Katedra kulturológie FF UKF. 84 s. , s.11</ref> Termín counterculture zavedl poprvé autor a žurnalista Theodor Roszak v roce 1968.Hippie encyklopedie, John Bassett McCleary, Volvox Globator + Levné knihy, česky L. Snížek, , str. 121
Hnutí se revolucionizovalo během intervence Spojených států ve Vietnamu. Od tohoto okamžiku se angažovalo i v afroamerickém hnutí za občanská práva. V 60. letech vyvíjelo významné aktivity na jihu USA, kterých se zúčastnili i studenti a aktivisté ze severu.
Existují některé faktory, které odlišují tuto kulturu od hnutí oficiální opozice předešlé éry. Poválečný „baby boom“Vital Statistics of the United States: 1965-1979(populační exploze) měl za následek bezprecedentní počty mladých, kteří byli ovlivněni hnutím změny směrování Spojených států a ostatních demokratických společností. Mezi lety 1950–1960 vzrostla populace až na 179 milionů občanů. Britannica S postupem 60. let stoupalo napětí ve společnosti, které mělo tendenci probíhat napříč generačními liniemi zajímajícími se o válku ve Vietnamu, rasové vztahy, lidskou sexualitu, práva žen, tradiční způsoby autorit, experimenty s psychoaktivními drogami.salon.com/2013/12/14/timothy_learys_liberation_and_the_cias_experiments_lsds_amazing_psychedelic_history/Timothy Leary 's Liberation, and the CIA' s experiments! LSD 's amazing, psychedelic history, což způsobovalo změny v interpretaci „amerického snu“.
Vynořily se nové kulturní formy včetně pop-music, objevil se fenomén Beatles a kultura hippieHippie encyklopedie, John Bassett McCleary, překlad L. Snížek, Levné knihy a.s. a Volvox Globator, Praha, 2010, , , což vedlo k rychlé revoluci mladé kultury, která zdůrazňovala potřebu změny a experimentů. Mnozí autoři a skladatelé, včetně Beatles, přišli do kontaktu s hnutím counterculture. V širším smyslu, kontrakultura 60. let vyrostla díky problémům, které posloužily jako katalyzátor výjimečně rychlých změn během této éry.
Podnětem ke skutečnému začátku éry kontrakultury se stalo zavraždění prezidenta Johna F. Kennedyho. Za její konec je považováno ukončení válečných aktivit proti komunistickým zemím v jihovýchodní Asii a rezignace zdiskreditovaného prezidenta Richarda Nixona v srpnu 1974. Kontrakultura 60. let zrodila mnohá významná hnutí, která přetrvala delší dobu. Celé hnutí bylo nazýváno také jako culture war – „kulturní válka“, zejména na východ od berlínské zdi tehdejší politickou propagandou.
Kontrakultura 60. let ve Spojených státech Sociologické pozadí hnutí Růst širokého hnutí kontrakultury 60. let nastartovalo vícero nahromaděných sociálních problémů. Jeden proud z vlivných mírových a nenásilných hnutí v USA řešil ústavní práva občanů ve vztahu k protiprávnosti, speciálně vzhledem k rasové segregaci, přetrvávajícího bezpráví na černých na jihu Spojených států, kterého se dopouštěla bílá většina a rasovou diskriminaci na trhu práce na severu. Studentští aktivisté bojovali na území vysokoškolských kampusů a občanští organizátoři usilovali o založení programů na potlačení bídy a chudoby, zejména ve vnitřních čtvrtích amerických měst.
Environmentalismus vznikl z velkého nepochopení škod způsobených industrializací, používáním pesticidů a na druhé straně z dobře míněného úmyslu zlepšit kvalitu života rapidně rostoucí populace. Klíčová role sehrála v tomto hnutí Rachel Carsonová a další osobnosti.
Potřebu chránit práva žen, gayů, invalidy a jiných opomíjených sociálních skupin uvedli do popředí zájmu mladí lidé, kteří si přáli vytvořit přátelštější a tolerantnější sociální prostředí.
Sexuální revoluce započala rovněž v generacích, které dospívaly v 60. letech. Vznikl u nich požadavek kontroly porodnosti vzhledem k větší svobodě v sexu a odporu vůči tradičnímu manželství. Na účet této změny názorů lze přičíst zvýšený počet dětí narozených mimo manželství z 5 % na 25 % u bílých a z 25 % na 66 % u Afroameričanů, jejichž generace nastoupila v 90. letech 20. století.
Sexuální revoluce obsahovala i uvědomění si sexuálních rolí, akceptování homosexuality a občanských práv jinak orientovaných. Jádro sexuální emancipace však spočívalo v otázce, proč je sex důležitý a v odstranění pokryteckého vztahu vůči němu.Hippie encyklopedie, John Bassett McCleary, Volvox Globator + Levné knihy, česky L. Snížek, , str. 500
Vliv války ve Vietnamu náhled|vlevo|upright=0.9|Protest proti válce ve Vietnamu před Pentagonem, říjen 1967 Protahující se válka ve Vietnamu rozdělila občany USA na příznivce války a na její odpůrce. Stala se nejdůležitějším faktorem přispívajícím k vzestupu širokého hnutí kontrakultury. Protiválečné názory však neměla pouze mládež. Velké protiválečné protesty uskutečněné tisíci většinou mladých lidí ve všech velkých amerických městech však úspěšně spojily miliony občanů proti válce a proti válečné politice, která převažovala během trvání pěti Kongresů a dvou prezidentských úřadů. Pravicová opozice vůči mírovému hnutí, která měla místo v oficiální politice i v neoficiálních skupinách, nazývala mírové aktivisty „vietniky“. Slovní koncovka „-nik“ měla naznačit ruský nebo komunistický vliv spojovaný s protiválečnými demonstranty.Hippie encyklopedie, John Bassett McCleary, překlad L. Snížek, Levné knihy a.s. a Volvox Globator, Praha, 2010, , , str. 596 náhled|Nahrávání protestsongu Give Peace a Chance v roce 1969 – John Lennon a Yoko Ono, Timothy Leary a Rosemary Leary, Judy Marcioni, Paul Williams První větší protest se konal 1. října 1960 v Bostonu v Massachusetts. Organizoval ho „Výbor pro rozumnou atomovou politiku“ v čele s Erichem Frommem, guvernérem Michiganu G. Mennenem Williamsem a Stevem Allenem po boku s folkovými zpěváky Joan Baezovou a Petem Seegerem. Následně se každý rok konalo množství demonstrací až do 20. ledna 1973, když vešly v platnost Pařížské dohody, ukončující vietnamskou válku.Hippie encyklopedie, John Bassett McCleary, překlad L. Snížek, Levné knihy a.s. a Volvox Globator, Praha, 2010, , , str. 654-658
Další opoziční hnutí proti válce ve Vietnamu pokračovalo v 1964 v amerických kampusech. Studentský aktivismus se stal dominantním chováním generace „baby-boomu“ a přenesl se z nich na další demografické skupiny – střední a vyšší třídu, chudinu, dělníky a registrované menšiny. Knihy hnutí counterculture, například MacBird Barbary Garsonové a nová hudba hnutí povzbuzovaly ducha nonkonformizmu a opozice vůči vládnoucí elitě.
Od roku 1968, což byl rok po všeobecné březnové mobilizaci, až do všeobecné březnové manifestace National Mobilization Committee a konce války ve Vietnamu v roce 1974 probíhal široký občanský protest, který měl podstatný vliv na ukončení této války.
Politika Hnutí za občanská práva náhled|Joan Baezová a Bob Dylan během pochodu za občanská práva ve Washingtonu, 28. srpna 1963 Afroamerické hnutí za občanská práva, které vedl Martin Luther King bylo ve Spojených státech klíčovým prvkem širokého hnutí kontrakultury. Uplatňovalo požadavek nenásilí a zabezpečení rovných práv uvedených v ústavě Spojených států pro všechny občany. Několik států federace nezákonně odmítalo řadu ústavních práv vztahujících se na Afroameričany. V roce 1955 zahájil King bojkot segregované dopravy v Montgomery, čímž začalo nenásilné hnutí za občanská práva. Po nástupu Lyndona B. Johnsona do úřadu prezidenta v 1964 byl odhlasován nový ústavní zákon Civil Rights Act of 1964, který uzákonil zrušení segregace Afroameričanů ve školství, pracovních příležitostech, dopravě a ostatních veřejných službách.
Strana černých panterů byla silovou složkou černošského hnutí, která disponovala ozbrojenými skupinami sestávajícími z extremistického křídla politického spektra hnutí. Mnozí chodili viditelně ozbrojení, měli znaky příslušnosti k hnutí (černý baret, odznaky), často se dostávali do ozbrojených konfliktů s americkou policií. Původně sloužili jako domobrana v černošských čtvrtích, později se více zaměřili na politický a sociální aktivismus. Zakladateli strany byli Bobby Seale a Huey P. Newton.
Black Power bylo hnutí za ústavní práva afroamerického etnika, ale bez militantní složky. Jeho členy byli i sportovci, kteří získali na Letních olympijských hrách 1968 medaile, které jim však byly odebrány kvůli veřejné prezentaci jejich příslušnosti k tomuto hnutí. V rámci sebeuvědomovacího procesu a boje za práva barevné menšiny vznikla kromě vlivné černošské organizace Black Power také její umělecká odnož Black Arts movement (BAM). BAM bylo aktivní v letech 1965–1975 oficiálně jako umělecké sdružení, ale bylo do velké míry prostoupené ideologickými tématy a hlavně bojem za rovnoprávnost černých občanů. Jeho aktivisty byly prakticky všechny slavné černošské osobnosti hudby a dalších uměleckých žánrů. V literatuře známý Everett LeRoi James byl básníkem Beat generation, ale přestoupil na islám a začal bojovat v emancipačním hnutí BAM pod jménem Amiri Baraka Beatnici, sestavil Marián Andričík, Slovart, 2010, , str. 82.
V březnu 1960 založili barevní studenti na North Carolina University organizaci SNCC (Student Nonviolent Coordinating Committee),Nonviolent Coordinating Committee která organizovala protesty studentů na jihu USA.
Hnutí za svobodu slova náhled|upright|Protest studentů na univerzitě Berkeley v roce 1966. Levicový aktivista Mario Savio rozdává materiály, které univerzita zakázala distribuovat na své půdě Většina hnutí kontrakultury vznikla v studentských kampusech. Hnutí za svobodu slova v roce 1964 na Kalifornské univerzitě v Berkeley, které mělo své kořeny v „Hnutí za občanská práva amerického jihu“, bylo jedním z prvních. V Berkeley se začala skupina studentů identifikovat jako názorové seskupení, které je ve sporu s vedením a praktikami univerzity a tím i s jejími sponzory. Jiní vzbouřenečtí mladí lidé, kteří nebyli studenty, také přispěli k nárůstu hnutí. Studenti demonstrovali požadavky na svobodu slova, na dodržování akademických svobod a proti verbování vojáků na akademické půdě univerzity a kampusu.Hippie encyklopedie, John Bassett McCleary, překlad L. Snížek, Levné knihy a.s. a Volvox Globator, Praha, 2010, , , str. 50.edu/~ afilreis/50s/berkeley.html Berkeley Free Speech Movement, 1963-64: a Narrative summary by David Burner
Nová levice „Nová levice“ je obecný název používaný v různých zemích k popisu levicových hnutí, která vznikala v 60. a 70. letech 20. století. Tyto se lišily od starších levicových hnutí, více orientovaných na dělnické hnutí tím, že adoptovaly společenský aktivismus. „Americká Nová levice“ je spojována s masovými protesty v kampusech univerzit a radikálními levicovými hnutími, jako např. Weatherman.