Géza svobodný pán Fejérváry de Komlós-Keresztes ( báró komlóskeresztesi Géza Ferenc Antal, Géza Franz Anton Freiherr Fejérváry von Komlós-Keresztes) (15. března 1833 Josefov – 25. dubna 1914 Vídeň) byl rakousko-uherský generál a politik. V c. k. armádě sloužil od roku 1851 a v mládí se vyznamenal jako účastník několika válečných tažení. Byl nositelem prestižního Vojenského řádu Marie Terezie a v roce 1862 byl povýšen na barona. Později působil řadu let v administraci uherské královské zeměbrany a v letech 1884–1903 zastával funkci ministra zeměbrany v uherské vládě. V armádě dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a později byl ještě v letech 1905–1906 uherským premiérem.
Životopis vlevo|náhled|upright=0.8|Géza Fejérváry Pocházel ze staré rodiny ze Sedmihradska, která později přesídlila do Horních Uher a v 16. století byla povýšena do šlechtického stavu (predikát Komlós-Keresztzes byl odvozen od maďarského názvu dnešního Chmeľova, který byl tehdy jejich majetkem). Narodil se v Josefově jako starší syn pozdějšího c. k. polního podmaršála Josefa Fejérváryho (1799–1859) a Antonie, rozené Paulichové (1806–1874). Podle aktuálního služebního zařazení svého otce strávil Géza dětství na různých místech, mimo jiné v Haliči nebo v Hradci Králové, kde také absolvoval jeden ročník gymnázia. V letech 1844–1851 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a do armády vstoupil v roce 1851 v hodnosti poručíka. Poprvé na sebe upozornil jako důstojník generálního štábu během sardinské války za sjednocení Itálie (1859-1860). I když tato válka skončila pro Rakousko porážkou ztrátou bohaté Lombardie, Fejérváry se vyznamenal v bitvě u Solferina a byl oceněn Řádem Marie Terezie.Seznam nositelů Řádu Marie Terezie 1859–1914 na webu austro-hungarian army dostupné online Následně se zúčastnil prusko-dánské války (1864) a prusko-rakouské války (1866). Mezitím byl v roce 1865 povýšen do hodnosti majora u pěšího pluku č. 39 a stal se císařským pobočníkem.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes für 1866; Vídeň, 1866; s. 63 dostupné online V roce 1868 dosáhl hodnosti podplukovníka a byl zástupcem velitele 32. pěšího pluku v Kremsu.Kais. Königl. Militär Schematismus für 1869–1870; Vídeň, 1869; s. 180, 332 dostupné online
V hodnosti plukovníka (1872) poté přešel k uherské zeměbraně a od roku 1872 zastával funkci státního tajemníka na uherském ministerstvu zemběrany, kde měl značný podíl na rozvoji této části rakousko-uherské armády.Ottův slovník naučný, díl IX.; Praha, 1895 (reprint 1998); s. 72 (heslo Fejérváry Géza) ISBN 80-7185-057-8 Mezitím postupoval v hodnostech (generálmajor 1878, polní podmaršál 1883). V říjnu 1884 byl v Tiszově vládě jmenován ministerem zeměbrany a tuto funkci zastával pěti kabinetech celkem osmnáct let (1884–1903). Ve dvou krátkých obdobích zastával také dočasně funkci ministra a latere (zástupce uherské vlády ve Vídni, 1892, 1895) a v létě roku 1894 řídil také krátce správu uherského ministerstva orby.Československé dějiny v datech; Praha, 1897; s. 594–595 V armádě byl k datu 1. května 1890 povýšen do druhé nejvyšší hodnosti polního zbrojmistra.Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online Jako člen vlády byl v letech 1886–1892 poslancem uherského zemského sněmu za okres Budapešť, kam byl zvolen poprvé v roce 1886 v doplňovacích volbách a o rok později v řádných volbách. Jeho další kandidaturu v roce 1892 napadla opozice, načež byl jmenován členem Sněmovny magnátů.
Úřadu ministra zeměbrany se vzdal v červnu 1903. Učinil tak spolu s premiérem Kálmánem Széllem na protest proti neschválení zákona o zvýšení počtu branců, což v Uhersku vyvolalo ústavní krizi (1903-1907). Než se ale Fejérváry stáhl z politiky, byl Františkem Josefem I. proti vůli většiny uherské šlechty ustaven předsedou úřednické vlády (1905–1906). Početné odpůrce však Fejérváry uklidnil tím, že s nimi uzavřel dohodu, na jejímž základě byla jmenována nová vláda Sándora Wekerleho (1906-1909). Fejérváry nakonec zastával čestnou funkci kapitána uherské královské gardy (1911–1914). Mimo aktivní službu byl v roce 1908 povýšen do hodnosti generála pěchoty,Služební postup Gézy Fejérváryho in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 44 dostupné online zastával také čestnou funkci kancléře Řádu Marie Terezie (1896–1914).MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 76, 88
Zemřel 25. dubna 1914 na rakovinu jazyka ve Vídni a byl pohřben na vídeňském Centrálním hřbitově.Géza Fejérváry na webu findagrave dostupné online
Tituly a ocenění Jako potomek staré šlechtické rodiny užíval od narození titul rytíř a v roce 1860 získal hodnost c. k. komořího.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1866; Vídeň, 1866; s. 118 dostupné online Za účast ve válce se Sardinií byl dekorován rytířským křížem Řádu Marie Terezie (1859). Na základě řádových stanov získal nárok na povýšení do stavu svobodných pánů. Tento titul mu byl udělen v roce 1862 pro RakouskoGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1869; Gotha, 1869; s. 221–222 dostupné online a v roce 1875 potvrzen pro Uherské království. V roce 1883 získal titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; s. 275 dostupné online Od roku 1887 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 46.Přehled majitelů pěšího pluku č. 46 in: Schematismus das k.u.k. Heer für 1914; Víeň, 1914; s. 470 dostupné online Dále získal čestné občanství v Budapešti, Pécsi a Temešváru. Jako císařský pobočník a později dlouholetý ministr uherské vlády získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Gézy Fejérváryho in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 16dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Štěpána (1901) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1892) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1887) 60x60pixelů komandér Řádu sv. Štěpána (1883) rytířský kříž Řádu Marie Terezie (1859)
Zahraničí alt=|60x60pixelů rytířský kříž Řádu bílého orla (Rusko) alt=|60x60pixelů velkokříž Řádu červené orlice (Německo) 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie) alt=|60x60pixelů Řád Karla III. (Španělsko) alt=|60x60pixelů Řád rumunské koruny (Rumunsko) alt=|60x60pixelů velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko) 60x60pixelů Řád Takova (Srbsko) alt=|60x60pixelů Řád sv. Alexandra (Bulharsko) 60x60pixelů Řád knížete Danila I. (Černá Hora) alt=|60x60pixelů rytíř Řádu Albrechtova (Sasko) 60x60pixelů Královský řád za vojenské zásluhy (Bulharsko) alt=|60x60pixelů Řád Fridrichův (Württembersko) 60x60pixelů důstojník Řádu čestné legie (Francie)
Rodina V roce 1862 se oženil s Charlottou Biedermannovou (1844–1924), dcerou Gustava Biedermanna z židovské podnikatelské rodiny povýšené v roce 1867 do šlechtického stavu.Rodina Biedermannů na webu novanobilitas dostupné onlineRodina Gustava Biedermanna na webu geni.com dostupné online Z jejich manželství se narodily čtyři děti, z toho jediný syn.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1941; Gotha, 1941; s. 111–112 dostupné onlineRodina Gézy Fejérváryho na webu geni.com dostupné online
1. Gisela Henriette Antonie (1863–1943), c. k. palácová dáma, ∞ 1884 Ferenc baron Gerliczy (1859–1914), c. k. komoří, poslanec uherského zemského sněmu, dědičný člen Sněmovny magnátů, rytíř Maltézského řádu 2. Emmerich (Imre) Gustav Josef (1866–1952), JUDr., vrchní župan v Baranyi a Pécsi, ∞ 1893 Laura Szilássy de Szillas et Pilis (1874–1929) 3. Olga Antonie Alžběta (1867–1933), c. k. palácová dáma, ∞ 1891 István hrabě Burián z Rajecze (1851–1922), c. k. tajný rada, komoří, rakousko-uherský ministr financí 1903–1912 a 1916–1918, rakousko-uherský ministr zahraničí 1915–1916 a 1918, člen Sněmovny magnátů 4. Irma Alžběta Antonie (1869–1950), ∞ 1892 Karel hrabě Kornis de Göncz-Ruszka (1869–1918), c. k. komoří
Odkazy Reference
Literatura Fejérváry von Komlós-Keresztes. In: Rakouský bibliografický lexikon 1815–1950, Vídeň: Rakouská akademie věd, 1957, sv. 1 (německy) Fejervary, Geza, Freiherr von In: Encyclopædia Britannica. Londýn / New York: Sears, Roebuck and Company, 1922. 31. sv. (anglicky) Géza Báron Fejérváry de Komlós-Keresztes kais. und königl. Feldzeugmeister und königl. ung. Honvédminister; Bratislava, 1901; dostupné online Externí odkazy
Kategorie:Ministerští předsedové Uherska Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Rakousko-uherští politici maďarské národnosti Kategorie:Členové Sněmovny magnátů Kategorie:Ministři a latere Uherska Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Rytíři Řádu bílého orla Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu Karla III. Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Nositelé Řádu knížete Danila I. Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Nositelé Řádu čestné legie Kategorie:Čestní občané města Budapešti Kategorie:Narození v Josefově (Jaroměř) Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Narození 15. března Kategorie:Úmrtí 25. dubna Kategorie:Narození v roce 1833 Kategorie:Úmrtí v roce 1914 Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Zemřelí na nádorová onemocnění Kategorie:Muži