Spálená je ulice v centrální části města Prahy, na Novém Městě. Tvoří spojnici mezi Národní a Myslíkovou, respektive Karlovým náměstím.
Svůj název komunikace dostala podle požáru, který vypukl 3. června 1506 (dle jiných zdrojů k požáru došlo až 17. června) a zničil dvacet domů stojících v této ulici. Prvně se označení ulice objevuje roku 1518 a od té doby se beze změny používá.
Historie náhled|vlevo|Spálená ulice na mapě stabilního katastru z roku 1852 vlevo|náhled|Spálená ulice, zbytek kláštera trinitářů s kostelem Nejsvětější Trojice Ulice vznikla v místech někdejší středověké spojnice Vyšehradu a Pražského hradu, která tudy procházela. V oblasti Perštýna stávala Zderazská brána (někdy nazývaná také bránou svatého Martina Na Perštýně).
Dvojí zakřivení ulice svědčí o její starobylosti před vysazením Nového Města – lokátor musel respektovat starší zástavbu. Ve středověku měli v ulici své dílny kováři, kotláři, zámečníci, zbrojíři nebo nožíři, které dal panovník Karel IV. pro jejich hlučnost vystěhovat ze Starého Města. Protože v ulici existovalo několik kovářských dílen, začalo se jí říkat Kovářská. Posléze též Flašnéřská, podle flašnéřů, kteří pracovali s plechem podobně jako pozdější klempíři.
Dne 3. června 1506 zničil požár 20 domů, a proto se od roku 1518 ulice nazývá Spálená
Firmy a instituce Obchodní dům Máj Obchodní a administrativní budova Quadrio Studio Ypsilon Obchodní dům Olympic Česká pojišťovna Vysoká škola obchodní v Praze
Pamětihodnosti náhled|Již zbořená budova Akademického domu (dům U římského císaře, Spálená 78-II), na jejímž místě dnes stojí budova Městské polikliniky (dříve Studentský zdravotní ústav) s menzou (Spálená 78/12) kostel Nejsvětější Trojice s klášterem, jejž na přání trinitářů nechal vybudovat Jan Ignác Putz z Adlerthurnu podle architektonického návrhu Octavia Broggia. Přilehlý klášter trinitářů byl za reforem císaře Josefa II. zrušen, později přeměněn na kasárna (viz přiložená mapa) a roku 1899 většinově zbořenLašťovka, s. 203. a nahrazen dvěma velkými obytnými domy. Z kláštera zůstala stát stavba Spálená 80/8.https://pamatkovykatalog.cz/klaster-trinitaru-areal-fary-s-kostelem-nejsv-trojice-15332350, 9. ledna 2024.https://mapy.cz/s/mecerumeko, 9. ledna 2024. Spálená 6/2Pozn.: Označováno standardně, tzn. č. p. / č. o. – hlavní budova Městského soudu v Praze (na místě, kde stával kostel sv. Lazara
Spálená 82/4 – obchodní a nájemní dům Diamant, Matěj Blecha a Emil Králíček(?), 1912–1913; bydlel zde například Adolf Hoffmeister Spálená 81/6 – domek na dvoře bývalé fary; číslo jsou na brance do dřívějšího areálu kláštera, která je dlouhodobě neprůchozíNa mapě: https://mapy.com/s/dolamadaja, 69. června 2025. Spálená 80–81/8 – zbytek kláštera trinitářů, jenž byl po zrušení přeměněn na faru kostela Nejsv. Trojice s domkem kostelníka, klasicistní dvojkřídlý dům, Pavel Wiedhoff, 1784 na starších základech Spálená 78/12 – obchodní a nájemní dům, původně Akademický dům, arch. Oldřich Tyl, 1928–1930 (viz obrázek vpravo a v eexterních zdrojích) Spálená 76/14 – kancelářský a nájemní dům, Osvald Polívka, 1907–1909 (budova První vzájemné české pojišťovny); před její výstavbou byl zbořen barokní Hildprandtovský palác, ve kterém bydlel například malíř Adolf Liebscher s manželkou.Údaj o sňatku Adolfa Liebschera s Aloisií Barochovou z farní matriky kostela Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici Spálená 89/15 – vstup do Vilímkova průchodu spojujícího ulice Spálená (89/15) a Opatovická (160/18) Spálená 75/16 – obchodní a nájemní dům Olympic s kinem, Jaromír Krejcar, 1925–1928 Spálená 74/18 – kancelářský a obchodní palác pojišťovny Dunaj (na místě klasicistního domu Pět růží), 1927–1928, Adolf Foehr, od roku 2010 je součástí nadace Kolowratových domů Spálená 90/17 a 91/19 – nájemní dům, klasicistní přestavby Ignác Palliardi 1806 a Heinrich Hausknecht, 1821–1823 Spálená 63/22 – obchodní dům Máj (Tesco), arch. John Eisler a Miroslav Masák, 1972–1975 Spálená 102/39 – nárožní dům do Ostrovní ulice „U zlaté kotvy“, středověké jádro, klasicistní přestavba, arch. J. K. Zobel 1800–1801 a stavitel Josef Liebl 1843 Spálená 103/41 – nárožní dům do Ostrovní ulice „U Panny Marie Hromničné“ („U Šupů“), dva středověké objekty spojeny a přestavěny v baroku Spálená 104/43 – nájemní dům, klasicistní, návrh pravděpodobně Johann Heinrich Frenzel, 1845 Spálená 108/51 – kancelářský dům, Bedřich Bendelmayer, 1927–1929; adaptace Karel Prager, 1994 Spálená 112/55 – kancelářský dům, novobarokní se secesními dekorativními detaily, arch. Osvald Polívka, 1902–1903 Spálená 113/57 – obchodní a nájemní dům, Bohumír Kozák, 1931–1932 Spálená 114/59 – nájemní dům, funkcionalistický, Ferdinand Fencl, 1931–1933 Mezi ulicemi Spálená, Purkyňova, Jungmannova a Lazarská v atriu budov je umístěn památník druhého nejstaršího pražského židovského hřbitova (tzv. Židovská zahrada)
Odkazy
Reference
Literatura BAŤKOVÁ, Růžena a kol. Umělecké památky Prahy – Nové Město, Vyšehrad. 1. vyd. Praha: Academia, 1998, s. 209–224. ISBN 80-200-0627-3.
Externí odkazy
Historická fotografie budovy fary (1913) (Abb. 27) (nelze fulltextově vyhledávat) Fotografie starého a nového Akademického domu s uváděnou adresou Spálená 20 (78/20, nyní 78/12) (nelze fulltextově vyhledávat)
Kategorie:Ulice v Praze podle názvu Kategorie:Ulice na Novém Městě (Praha 1) Kategorie:Ulice na Novém Městě (Praha 2)