František Vavřinec Korompay, (10. srpna 1723 Rohatec – 11. srpna 1779 BrnoKorompayovo přesné datum úmrtí není s jistotou známo. Matriky kostela sv. Jakuba pro toto období jsou totiž nezvěstné. Údaj 11. srpna máme od O. Schweigla (viz Verzeichnis der Maler, Bildhauer, Steinschneider in der Stadt Brünn von 1588 bis 1800). Informace o jeho smrti se rozcházejí také díky zachované korespondenci z 8. srpna 1779 mezi uměleckým agentem Josefem Rückertem a hrabětem Chorynským, kde se uvádí že malíř zemřel předevčírem. Viz SLAVÍČEK, Lubomír.... mit solchen Mannern wie Sie sind, haben S´ Excellenz mein Hochgräfl.... Opuscula Historiae Artium 62/2, 2013, s. 180–210.) byl moravský pozdně barokní malíř, převážně sakrálních závěsných obrazů a portrétů, výjimečně i s tematikou žánru. Jeho díla jsou zastoupena nejhojněji na území města Brna ale i na ostatních místech Moravy.
Život vlevo|náhled|Průvod Božího těla (1750), MMB O jeho původu a životě se dochovalo málo informací. František Vavřinec Korompay se narodil roku 1723 v Rohatci u Strážnice a byl pokřtěn 10. srpna ve strážnickém kostele sv. MartinaMZA Brno, E 67, Křestní matrika svatého Martina ve Strážnici, č. 5770, fol. 736.. Kvůli jeho nezvyklému jménu lze uvažovat, že jeho rodiče pocházeli patrně z Uher. Podle sochaře Ondřeje Schweigla se Korompay vyskytoval kolem roku 1747 v Kroměříži, kde se měl potkat se svým pozdějším učitelem Františkem Antonínem Palkem. Ten zde pracoval ve službách olomouckých biskupů a jsou zde dochovány jeho portréty. Po krátkém období se oba malíři vydali společně do Brna.
V Brně je poprvé Korompayova přítomnost doložena malbu vzniklou ke příležitosti slavnosti Božího těla, konané 13. června 1748 za přítomnosti císařského páru. 28. října 1750 se zřejmě již usazený malíř oženil s Barborou Kučerovou v kostele sv. Jakuba. Ze sňatku se jim postupně narodilo do roku 1768 devět dětí, 6 chlapců a 3 dívky. Korompayova práce, která se rozprostírala po brněnských chrámech a potažmo Moravě nedokázala zřejmě pokrýt výdaje početné rodiny. Schweigl znovu podotýká, že malíř nikdy nezískal měšťanské právo a tím pádem nemohl ve městě vlastnit ani dům. Korompay zemřel ve skromných poměrech patrně 11. srpna 1779 v domě č. 146 na dnešní ulici Orlí. Pokračovatelem tradice se stali jeho synové Josef Václav (1756–1829) a Leopold Florián (1771–1829). První z nich je doložen Brně, Rajhradě a na Olomoucku. Z jeho nepříliš kvalitního díla nemáme zachováno mnoho příkladů. Syn Leopold se stal knězem a věnoval se hlavně krajinomalbě a portrétní tvorbě.
Dílo náhled|Smrt sv. Josefa (1762) – skica a výsledný obraz, Moravská galerie a kostel sv. Jakuba, Brno Korompay využívat tradiční barokní kompozice, které se promítaly do esovitého a expresivního postoje světeckých figur. Obličeje se vyznačují orlím nosem. Drapérie působí těžkým dojmem ale přesto s velice propracovanými detaily. U monumentálních kompozic se často dopouštěl nevyváženosti prostorového rozvržení zobrazované scény. Z barev užíval zprvu zářivých a pastelových odstínů, z nichž si nejvíc oblíbil červenou a zelenou. Malíř dokázal i bravurně pracovat se světlem, kdy paprsky světla vycházející ze středu plátna oživují děj.
Byl tvůrcem nejen rozměrných sakrálních pláten, reprezentativních podobizen ale i dnes převážně nezachovaných kabinetních obrazů. Malířův současník sochař Ondřej Schweigl, který se zřejmě s Korompayem znal osobě, o něm napsal ve svých pojednáních: „Jeho stěžejní tvorbou je především portrét, ale také historické a oltářní obrazy“. A dále ho schválí pro jeho lehký, měkký a příjemný štětec.
Pozdní dílo charakterizováno klasicizujícími tendencemi. Barvy se stávají umírněnějšími se smyslem pro jemné světelné přechody, které dotváří intimní pozadí jeho obrazů.
Seznam děl náhled|Oltář sv. Trojice v kostele sv. Jakuba v Brně s Korompayovými obrazy (po 1765)
Brno
Kostel sv. Jakuba Nejsvětější Trojice, Klanění tří králů (po 1765) – boční oltář Smrt sv. Josefa (1762) – boční oltář, signováno, k obrazu se dochovala skica v Moravské galerii Čtrnáct sv. pomocníků (1765–1770) – boční oltář Nanebevzetí Panny Marie (1769) – boční oltář, signováno původně na oltářích sv. Jakuba Loučení sv. Judy Tadeáše a sv. Šimona (kolem 1750–1760) – Vranov, kostel Narození Panny Marie, sakristie, k obrazu se dochovala skica v Moravské galerii Umučení sv. Šebestiána (kolem 1750–1760) – fara u sv. Jakuba, signováno, k obrazu se dochovala skica v Moravské galerii Alegorie Boží Spravedlnosti; sv. Agáta; sv. Rozálie; sv. František z Pauly; sv. Roch (kolem 1770) – fara u sv. Jakuba, predelové a nástavcové obrazy z bočních oltářů Loretánský kostel při klášteře minoritů Kladení do hrobu; Loučení Krista s Pannou Marií (oba 1775–1779); Kristus na hoře Olivetské (asi 1750–1760); Kázání sv. Jana Křtitele (kolem 1765) – závěsné obrazy na zdech ambitu Panna Marie Bolestná (1765) – oltář na vrcholu Svatých schodů, signováno Kostel sv. Janů při klášteře minoritů Vera effigies sv. Josefa Kopertinského (1767–1769) – tabernákl bočního oltáře sv. Jana Nepomuckého Kostel sv. Máří Magdalény sv. Florián; sv. Václav (kolem 1756) – nad vchody v presbytáři, v majetku Moravské galerie Kostel sv. Michala sv. Blažej; sv. Valentin (1765–1770) – predely bočních oltářů v lodi; sv. Vendelín (kolem 1760) – sakristie Katedrála sv. Petra a Pavla Smrt sv. Václava (1779–1784); sv. Prokop (1777) – boční oltáře
Muzea a církevní instituce
náhled|podobizna architekta Františka A. Grimma, Moravská galerie (50. léta 18. stol.)Moravská galerie Smrt sv. Josefa (kolem 1750–1760); Immaculata (konec 60. let); sv. Cyril; Křest knížete Svatopluka sv. Metodějem (oba 1760–1765); Zvěstování Panně Marii (Zasnoubení) (po 1770); podobizna architekta (Františka Antonína Grimma) (50. léta 18. stol.) – portrét Augustiniánský klášter na Starém Brně, obrazárna sv. Tomáš Akvinský (kolem 1770) Muzeum města Brna poprsí ženy (hlava Madony) (asi kolem 1776); brněnský radní Johann Wenzel Kurtz (2. polovina 18. stol.) – portrét; papež Klement XIV. (po 1769) – portrét, signováno; Průvod Božího těla (1750) – signováno Brno, klášter alžbětinek matka představená Marie Agnes Baÿerwekinová (1775) – portrét, signováno na rubu
Morava
Bohuňovice, kostel sv. Jana Křtitele sv. Barbora, sv. Florián (po 1765) – boční oltáře Dědice, kostel Nejsvětější Trojice sv. Jan Nepomucký doporučuje Panně Marii sv. Jana Sarkandera; Vyučování Panny Marie (oba 1773) – boční oltáře, obraz Vyučování Panny Marie signován Dolany, kostel sv. Matouše Povolání sv. Matouše (1778–1779) – hlavní oltář, signováno Horní Dubňany, kostel sv. Petra a Pavla Klanění Tří králů; Nejsvětější Trojice (oba 1775) – boční oltáře, obraz Tří králů signován Hradisko, kostel Všech svatých Všichni svatí s Pannou Marií a Nejsvětější Trojicí (70. léta 18. stol.) – hlavní oltář Kdousov, kostel sv. Linharta sv. František z Pauly; Vyučování Panny Marie (oba kolem 1765) – predely bočních oltářů, obraz sv. Františka signovaný Měnín, kostel sv. Markéty sv. Jan Nepomucký (kolem 1770) – boční oltář, signováno náhled|sv. Filip, klášterní kostel v Předklášteří (60. léta 18. stol.)Milotice, kostel Všech svatých sv. Alexej; sv. Alois Gonzaga; sv. Otýlie; sv. Vendelín (1773–1775) – stěna presbytáře a predely bočních oltářů Moravská Třebová, kostel sv. Josefa sv. Bonaventura; sv. Jakub Vetší; sv. Ludvík z Toulouse; sv. Roch (1760–1765) – predely bočních oltářů Předklášteří, bývalý kostel cisterciaček Nanebevzetí Panny Marie sv. Filip; sv. Jakub Menší (60. léta 18. stol.) – nad výklenky v presbytáři Rozsochy, kostel sv. Bartoloměje Apoteóza sv. Jana Nepomuckého; sv. František z Assisi (1764–1765) – boční oltář; sv. Máří Magdaléna; sv. Petr (1764–1765) – sakristie Rožná, kostel sv. Havla sv. Havel uzdravuje kněžnu Fridiburgu (1760–1770) – hlavní oltář Strážnice, kostel Nanebevzetí Panny Marie sv. Blažej; sv. Valentin (asi 1760–1770) – predely bočních oltářů Třebíč, kostel sv. Martina sv. Anna Samotřetí; Svatá Rodina (1750–1760) – stěna pod kruchtou, pochází z bočních oltářů Třebíč, bazilika sv. Prokopa Ukřižování s Pannou Marií, sv. Janem Evangelistou a sv. Máří Magdalénou (kolem 1760) – stěna kruchty Uherský Brod, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie Příbuzenstvo Kristovo (1770–1775) – boční oltář, signováno
Čechy
Fořt, kostel Nejsvětější Trojice Korunování Panny Marie Nejsvětější Trojicí (1775) – hlavní oltář, k obrazu byla nezachová skica Polička, hřbitovní kostel sv. Michala Luciferův pád (kolem 1770) – hlavní oltář, signováno, k obrazu se dochovala skica v Moravské galerii
Křížové cesty
Ostrava, kostel sv. Václava – 14 obrazů křížové cesty (před 1779) Rozsochy, kostel sv. Bartoloměje – 14 obrazů křížové cesty (60. léta 18. stol.) Velké Hoštice, kostel sv. Jana Křtitele – 14 obrazů křížové cesty (1773–1776)
Muzea a církevní instituce
náhled|Immaculata, Muzeum umění Olomouc (1769)Bratislava, Slovenská národná galéria Laktace sv. Bernarda z Clairvaux (kolem 1750–1760) Jihlava, Muzeum Vysočiny Jihlava Kristus a cizoložnice (asi 1760–1770) – vystaven na hradě Roštejn Kynžvart, zámek Immaculata se sv. Annou, sv. Jáchymem, archanděly Michalem a Rafaelem a Nejsvětější Trojicí (kolem 1760) – kabinetní obraz Olomouc, Muzeum umění Immaculata (1769) – původem z kostela sv. Jakuba na Předhradí; Zpověď královny Žofie (asi 60. léta 18. stol.) – zapůjčeno Arcibiskupstvím olomouckým – kabinetní obraz; Slavnostní vjezd kardinála Troyera do Olomouce (asi 1783) – dílo okruhu Polička, Městské muzeum a galerie sv. František z Assisi; sv. Petr z Alkantary (oba 1760–1765) – pochází z kostela sv. Máří Magdalény v Brně Praha, Národní galerie sv. Metoděj křtí knížete Svatopluka (po 1765) Rajhrad, klášter benediktinů Tři králové; Zasnoubení Panny Marie (kolem poloviny 18. stol.) – protějškové kabinetní obrazy; probošt benediktinského kláštera Otmar Conrad (asi 1770) – portrét Lešná, zámek (Muzeum regionu Valašsko) komtesa Anna Marie Chorynská z Ledské (asi 1767) – portrét Vyškov, Muzeum Vyškovska Vyučování Panny Marie (polovina 18. stol.) – původně na oltáři vyškovské kaple sv. Anny Výšovice, fara probošt augustiniánského kláštera ve Šternberku Aurelius Augustinus (1768) – portrét, signováno, zapůjčeno do Moravské galerie v Brně Znojmo, Jihomoravské muzeum Immaculata s putti nesoucími mariánské symboly (před 1779) – kabinetní obraz; sv. Agáta (polovina 18. stol.), podobizna malíře Pietra Berrettiniho da Cortona – pochází z klášterní knihovny v Louce
Galerie
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Čeští barokní malíři Kategorie:Čeští portrétisté Kategorie:Narození v roce 1723 Kategorie:Narození 10. srpna Kategorie:Narození v Rohatci Kategorie:Úmrtí v roce 1779 Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Muži