Čeněk Chvojka, také Vincenc Václav Chvojka, (, v české transkripci Vikentij Vjačeslavovič Chvojka; 21. únor 1850 Semín – 2. listopadu 1914 Kyjev) byl ukrajinský archeolog samouk českého původu, působící dlouhodobě na Ukrajině. Je považován za zakladatele ukrajinské archeologie a objevitele tripolské kultury.
Životopis Narodil se jako první ze třinácti dětí v rodině sedláka pololáníka Václava Chvojky v Semíně čp. 46 a jeho manželky Anny, rozené Koldínské z Jezbořic. Byl pokřtěn jménem Vincenc.SOkA Pardubice, ŘKF Semín, Matrika narozených z let 1842-1856, fol.75 Vystudoval reálku v Chrudimi, studia obchodní akademie (?) nebo vysoké školy v Praze nedokončil,Ruský údaj o studiu na chrudimské obchodní akademii je mylný, protože tato škola byla založena až v roce 1882 protože odcestoval s ruskou šlechtickou rodinou své vyvolené do Ruské říše. Po její náhlé smrti žil od roku 1876 trvale v Kyjevě. Nejprve se zde živil jako učitel, pořídil si domek s hospodářstvím a na pozemcích úspěšně pěstoval proso a chmel.Osobnosti Pardubicka Počátkem 90. let se začal věnovat svému koníčku, pravěké a raně středověké slovanské archeologii. Roku 1897 na 11. sjezdu ruských archeologů vystoupil se svou teorií o existenci tripolské neolitické kultury ležící na území dnešní Ukrajiny.http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=37592&s_lang=2&detail=1&title=Chvojka Publikoval monografii o tripolské kultuře, která se stala velmi významnou pro moderní ukrajinský nacionalismus. Stejně tak definoval tzv. zarubiněckou a černjachovskou kulturu.
Na archeologickém sjezdu roku 1899 v Kyjevě se seznámil s českými archeology prof. Luborem Niederlem a Josefem Ladislavem Píčem, s nimiž konzultoval své výzkumy. Niederle Chvojkovy poznatky využil ve své několikasvazkové monografii Slovanské starožitnosti.
V roce 1899 se Chvojka stal zakladatelem, ředitelem a prvním kurátorem Kyjevského muzea, dnes Národního muzea ukrajinské historie (Національний музей історії України). Přátelil se s Otakarem Červeným a Juliem Zeyerem.Je zmíněn v Zeyerové korespondenci Listy třem přátelům, paní Zdeňce Hlávkové, Otakaru Červenému a Janu Voborníkovi. Praha: 1938
Čeněk Chvojka zemřel v roce 1914 v Kyjevě a je pohřben na zdejším Bajkovově hřbitově, v polské části. Hrobka se nachází naproti „Gotické bráně“.Biografie Vikentije Chvojky , litopys.com.ua, navštíveno 17. prosince 2015.Biografie Vikentije Chvojky, ebk.net.ua, navštíveno 17. prosince 2015.
Ocenění V roce 1962 byla jeho jménem nazvána původní Novokirilovská ulice v Kyjevě, kde Chvojka žil od roku 1898 do své smrti. V roce 1967 byla na dům, v němž zde bydlel, instalována pamětní deska.
U příležitosti 150. výročí narození Vikentije Chvojky v roce 2000 vydala Národní banka Ukrajiny pamětní minci v hodnotě 2 hřivny.Mince Vikentij Chvojka , web Národní banky Ukrajiny
Odkaz V roce 1962 byla na jeho počest přejmenována Novokirillovskaja ulice v Kyjevě, v kyjevské čtvrti Podilskyi, kde Khvojka žil od roku 1898 do své smrti v roce 1914, a byla zde instalována pamětní deska. Na počest slavného archeologa byla vydána pamětní pamětní mince na Ukrajině v roce 2000. V roce 2009 bylo otevřeno Muzeum Vikentije Chvojky ve vesnici Chalepja v Kyjevské oblasti. Chvojka byl zmíněn v písni kapely TNMK s názvem „Historie Ukrajiny za 5 minut“. Byl jedním ze zakladatelů Kyjevského muzea starožitností a umění, oficiálně otevřeného v roce 1899, v jehož muzejní budově dnes sídlí Národní muzeum umění Ukrajiny.
Odkazy
Reference
Bibliografie Chvojka Čeněk, in: Obzor 1 (1922), s. 37
Externí odkazy
http://www.kraj.kppardubicka.cz/stranky/cti-prispevky.php?id=Vincent_Chvojka /publikace výzkumů z r. 1901
Kategorie:Čeští archeologové Kategorie:Ukrajinští vědci Kategorie:Ukrajinští archeologové Kategorie:Ruští archeologové Kategorie:Archeologové 19. století Kategorie:Archeologové 20. století Kategorie:Narození v roce 1850 Kategorie:Narození 21. února Kategorie:Narození v Semíně Kategorie:Úmrtí v roce 1914 Kategorie:Úmrtí 2. listopadu Kategorie:Úmrtí v Kyjevě Kategorie:Pohřbení v Kyjevě Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Bajkovově hřbitově Kategorie:Ukrajinci českého původu