Enrico Astorri (10. března 1859 Piacenza – 15. října 1921 Milán) byl italský sochař. Bývá chybně zaměňován za italského sochaře podobného jména, narozeného v Paříži: Pier Enrico Astorri (1882–1926).
Život Enrico Astorri byl od čtyř let sirotkem a vyrůstal ve skromných poměrech. Nejprve se vyučil kovářem a pak se podporou strýce učil sochařství v Instituto Gazzola v Piacenze, v Janově a nakonec ve slavné Accademia di Brera v Miláně. Roku 1879 ho proslavil návrh pomníku Viktora Emanuela II v Parmě. Od roku 1885 měl vlastní dílnu v Miláně. Vystavoval kromě Itálie také v Paříži, Mnichově, v Rusku, Uruguayi a Argentině (1896). Roku 1920 onemocněl a byl paralyzován, ale pokračoval v práci až do své smrti 15. října 1921.
Dílo náhled|Enrico Astorri, Busta pážete, 1891 Umělecká studia Enrica Astorriho byla krátká a nesoustavná, ale brzy dosáhl značné zručnosti.Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 38 Ve 20 letech na sebe upozornil pomníkem prvního krále sjednocené Itálie Viktora Emanuela II. v Parmě na centrálním náměstí Piazza Garibaldi. Pomník byl později přemístěn na Královské náměstí (Piazzale della Pace), ale za II. světové války byl zničen během bombardování.
Roku 1884 vystavoval v Turíně sochu La Serenata a bustu Umberta I., roku 1885 v Miláně Pesca interrotta, 1886 v Miláně dílo Compagni di sventura (druhové v neštěstí) a roku 1887 v Benátkách sochu Rondinella pellegrina. Roku 1889 vytvořil sochu Garibaldiho v Piacenze.Socha Garibaldiho v Piacenze Model sochy Garibaldiho je nyní v Museo del Risorgimento v Piacenza v Palazzo Farnese. Enrico Astorri realizoval většinu svých soch v mramoru (busta Giuseppe Mazzini, Piacenza), socha Kryštofa Kolumba v jeho rodišti, městečku Bettola.Pomník Kryštofa Kolumba, Bettola
Ve Vicenze vytvořil pomníky: Alessandro Volta,University of Pavia, statue of Alessandro Volta generál Santos, generál Fara. Mnoho portrétů, poprsí a jiných náhrobních skulptur se nachází na Monumentálním hřbitově (Cimitero Monumentale) v Miláně. Jeho další práce jsou v Somme Lombardo, v Melegnanu a v Bari. V Busto Arsizio vyrobil čtrnáct bronzových reliéfů Via Crucis a bronzové dveře baziliky sv. Jana Křtitele.
Roku 1900 byl vybrán pro Světovou výstavu v Paříži a roku 1901 se zúčastnil výstavy v Mnichově a na obou výstavách byl oceněn zlatou medailí za sochu La Filatrice araba (Arabská přadlena). Tato socha existuje v četných kopiích a objevuje se v aukcích.
Známá díla Busta pážete, 1891, Münchener Jahresausstellung von Kunstwerken Aller Nationen Schiavo abissino (Otrok z Habeše), busta, 1892 La Filatrice araba (Arabská přadlena), poprvé 1894, Triennale Milan, 1900 Světová výstava v Paříži, 1901 Mnichov Dívčí hlava, 90. léta 19. stol., mramor, Národní galerie v Praze, odkaz Josefa Hlávky Děvče s rancem, bronz Dívka se štěnětem, mramor Kominíček Dívka s bubnem a opicí Nosička vody Kleopatra
Reference
Literatura Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, A. Panzetta, Nuovo dizionario degli scultori italiani dell'Ottocento e del primo Novecento, Turin, 2003, vol. I, p. 36 V. Vicario, Gli scultori italiani dal Neoclassicismo al Liberty, Lodi, 1994, vol. I, pp. 43–46
Externí odkazy
Artnet: Enrico Astorri (Italian, 1858–1919)
Kategorie:Italští sochaři Kategorie:Narození v roce 1859 Kategorie:Narození 10. března Kategorie:Narození v Piacenze Kategorie:Úmrtí v roce 1921 Kategorie:Úmrtí 15. října Kategorie:Úmrtí v Miláně Kategorie:Muži