Aniela Kupiec (5. dubna 1920 Nýdek – 10. září 2019 Nýdek) byla slezská lidová básnířka a aktivistka polské menšiny na Zaolší.
Životopis Byla dcerou třineckého hutníka Jerzyho Milerskiego a jeho manželky Zuzany. Navštěvovala obecnou školu v Nýdku a měšťanskou školu v Bystřici nad Olší. Své vzdělání úspěšně završila v roce 1937 na rodinné škole (Szkole Gospodyń Wiejskich) v Konské. Před druhou světovou válkou pracovala v kanceláři Třineckých železáren, později v době okupace byla donucena pracovat jako lesní dělnice. V roce 1945 se vdala za Jana Kupce, učitele v Bystřici nad Olší. Po svatbě zůstala v domácnosti, věnovala se hospodářství, výchově dětí – tj. dceři Ewě a synovi Bronisławu. Její vášní se staly společenské a kulturní aktivity v rámci Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO) v Nýdku. Režírovala divadelní představení, zpívala v místním pěveckém sboru, byla aktivní členkou folkloristicko-kulturní sekce Hlavního výboru PZKO a členkou Grupy Literackiej "63" v Třinci. První básně začala psát ve 4. třídě obecné školy. Po druhé světové válce pokračovala ve své literární činnosti. Její básně ale i próza psané v nářečí se začaly objevovat jak regionálním tisku (Zwrot, Głos Ludu), tak v tiskovinách v Polsku, a získaly si velkou oblibu. V literárních soutěžích získala mnohá ocenění.
Literární činnost Tvorba Anieli Kupiec byla vždy velmi dobře přijímána čtenáři i kritiky. Její poezie ale i próza jsou sugestivní, emocionální a autentické. Svým čtenářům poskytuje krásu starotěšínského jazyka, ve kterém jeho znalci vidí spojnici mezi jazykem Jana Kochanowského a současným nářečím. Básnířku inspirují problémy každodenního života obyčejného člověka v jeho malé těšínské vlasti. Mnoho let psala „do šuplíku“ a jenom občas něco publikovala. Teprve na popud své kamarádky Ewy Milerské dala své verše k posouzení prof. Danielu Kadłubcowi. Ten básnířce doporučil pokračovat v literární činnosti a navrhl ji účast v literárních soutěžích, jelikož, jak říkal, „básní v literárním jazyce je mnoho, ale v nářečí málo“. Básnický talent se projevuje také v její próze. V humoristických příbězích je často zřejmá satira ať už v rozdílech mezi společenskými vrstvami nebo mezi městem a vesnicí. V současnosti se objevují pokusy přeložit příběhy a básně autorky do češtiny nebo angličtiny, avšak podle některých názorů, tyto překlady ztrácejí svoje estetické a pocitové působení.
Publikace Korzenie – sbírka básní psaných slezským nářečím spolu s Ewou Milerskou i Annou Filipek (1987) Malinowy świat (1988) Połotane żywobyci (1997) Po naszymu pieszo i na skrzydłach (2005, 2009)
Odkazy
Reference
Literatura Stanieczek Paweł, Aniela Kupiec o swoim nydeckim świecie, Kalendarz Goleszowski 2008, s.184–187 (polsky) Karol Daniel Kadłubiec, Aniela Kupiec – rodowód-życie-praca -Połotane żywobyci (1997), s. 86–92
Externí odkazy
http://cs.zwrot.cz/2017/04/aniela-kupiec-slavi-97-narozeniny/ http://www.zaolzieteraz.kc-cieszyn.pl/index.php/content,676/ (polsky)
Kategorie:Polští básníci Kategorie:Osobnosti Slezska Kategorie:Češi polského původu Kategorie:Narození v roce 1920 Kategorie:Narození 5. dubna Kategorie:Narození v Nýdku Kategorie:Úmrtí v roce 2019 Kategorie:Úmrtí 10. září Kategorie:Úmrtí v Nýdku Kategorie:Ženy