Christian Schneider (23. ledna 1742 Polom u Mikulova – 13. března 1824 Jindřichův HradecMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Jindřichův Hradec ), též Kristian Schneider, byl německý františkán moravského původu a misionář katolické církve v oblasti Egypta.

Život Narodil se 23. ledna 1742 v později již samostatně neexistující vsi Polom u Mikulova, pokřtěn byl jako Kyrill. V úvodu příspěvku autorka uvádí další starší literaturu o Chrisitianu Schneiderovi i jeho dílu, včetně kritického zhodnocení. Biografické údaje Dospěl rovněž čerpá ze Schneiderova rukopisu „Kurze Lebens- und Reisebeschreibung...“. Pocházel z německy mluvící rodiny vinaře, ale ovládal dobře i češtinu.DOSPĚL, „The Annotationes in Aegyptum... „ (cit.), s. 288. HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit), s. 419. Obojí s odkazy na katalogy františkánských bratří v české provincii – Národní archiv, fond Františkáni, kniha 115 (f. 20v), kniha 116 (f. 11r), kniha 118 (f. 19r). Studoval na piaristickém gymnáziu v Mikulově a Kroměříži a poté absolvoval filozofii na jezuitské akademii v Olomouci.<ref>HOLANOVÁ, ''Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... „ (cit), s. 419.</ref> Slavné doživotní řeholní sliby složil 12. srpna 1761 v Moravské Třebové, v roce 1765 byl vysvěcen na kněze. V letech 1766 až 1768 pokračoval ve studiu teologie na řádové františkánské škole v Olomouci.Srov. níže jeho zápisky ze studií. Po skončení studií získal práva kázat a jako německý kazatel působil v Praze a Brně.DOSPĚL, The Annotationes in Aegyptum... (cit.), s. 288.

Touhou bratra Christiana však byla misijní činnost, jednak v souladu s františkánskou tradicí, a rovněž v návaznosti na svého strýce Herculana Schneidera († 1747), rovněž františkána a misionáře, jenž své aktivity zaměřil do Číny, kde také zemřel.HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit), s. 419, kde uvádí i další základní biografická data o Herculanu Schneiderovi. V říjnu 1768 byl nejprve v domovské zemi pražskou konsistoří zmocněn k působení mezi nekatolíky a jejich přijímání do katolické církve. Toužil však po misii v zahraničí a působení mezi „pohanskými“ národy.Uvádí sám v díle Kurze Lebens- und Reisebeschreibung... popsaném níže. Viz HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit.), s. 419. Konečně 22. dubna 1771 se mu podařilo získat svolení českého řádového provinciála Lucia Hornische účastnit se zahraničních misií.Osobní archivní pozůstalost Ch. Schneidera - Národní archiv, fond Františkáni, inv.č. 2115, f. 33. Viz Záhy nato, se v květnu 1771 odebral do Říma na studijní přípravný pobyt na misie, který františkáni organizovali ve své koleji San Pietro in Monte Aureo (Montorio).Více o koleji viz Po relativně krátké sedmiměsíční přípravě byl Schneider 7. března 1772 ustanoven na sedm let misionářem v Egyptě a 1. června se již vylodil v Alexandrii.Jmenování misionářem dochováno v archivní pozůstalosti Schneidera (viz níže). DOSPĚL, The Annotationes in Aegyptum... (cit.), s. 289. HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit), s. 420. Po několika letech strávených v Egyptě, v Káhiře i u horního toku Nilu, se pokusil v letech o obnovu katolické misie v Habeši (Etiopii). Jeho cesta, včetně plavby Rudým mořem trvala od července 1778 do června následujícího roku. Nepodařilo se mu nicméně získat přízeň a pozvání habešského císaře, a tak Schneiderova misie, resp. snaha vytvořit misijní základnu pro působení dalších misionářů na ostrově Sokotra byla neúspěšná. V Schneiderových zápiscích z ní alespoň zůstalo několik zajímavých zkušeností z kontaktu Evropy s neznámým prostředím, např. s hinduismem.Podrobněji viz HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit), s. 421-423. Po návratu působil bratr Christian v horním Egyptě, v středisku františkánských misií – městě Džirdžá (Girga).DOSPĚL, The Annotationes in Aegyptum... (cit.), s. 289. HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit.), s. 423. Na svých cestách Schneider, podobně jako další misionáři v oblasti, používal k získání přízně obyvatelstva lékařského umění a také svého umu v oblasti hodinářství.K provozování lékařské praxe a chirurgie získal roku 1795 zvláštní svolení od papeže Pia VI., neboť jinak měli františkáni medicínskou a chirurgickou činnost zapovězenou. Více o Schneiderovi lékaři a hodináři viz HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit), s. 422-424. Již česká františkánská provinční statuta z roku 1662 zakázala praktická cvičení v chirurgii a alchymii ve všech konventech pod trestem jejich zákazu. Viz V roce 1792 mu po mnoha dosavadních zkušenostech v Egyptě byla na sedmileté období Kongregací pro šíření víry (Propagandou) svěřena funkce řízení egyptské katolické misie ve funkci jejího prefekta, čímž navázal na dřívější působení františkánů z českých zemí v této funkci, konkrétně na činnost Cyrila Bartusche (Partusche, prefekt 1726-28, † 1728) a Jakuba Římaře.

Po téměř 27 letech strávených v Egyptě a Blízkém východě, odešel bratr Christian uprostřed napoleonských válek z Káhiry a po delším vynuceném pobytu v Alexandrii z ní vyplul do Terstu. Dále přes se Padovu a Vídeň se vrátil do Prahy a posléze do Brna.DOSPĚL, The Annotationes in Aegyptum... (cit.), s. 289. Brněnský konvent františkánů u sv. Máří Magdaleny však byl během Schneiderovy misijní cesty josefínskými reformami zrušen a Christian se proto usídlil v Dačicích, kde byl na několik let jmenován kvardiánem.HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit), s. 430. Další léta strávil pobytem mimo klášter, konkrétně v Brně, kde zřejmě hájil zájmy františkánů nebo usiloval o obnovu místní řeholní komunity. Na kapitule františkánů v Praze v srpnu 1806 byl bratr Christian zvolen provinčním definitorem.Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 142 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54. Již jako stařec ve svých sedmdesáti letech postupně oslepl v důsledku šedého zákalu. Postižen nemocí pobýval od roku 1818 v péči svých spolubratří ve františkánském konventu v Jindřichově Hradci. Tamtéž také ve věku 78 let jako jubilant více než padesáti let od řeholích slibů a kněžství zemřel stižen mrtvicí údajně 13. března 1824.Den úmrtí 13. března uvádí nekrologium české františkánské provincie a . HOLANOVÁ, „Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... „ (cit), s. 432. Dvanáctý březen viz DOSPĚL, „The Annotationes in Aegyptum... „ (cit.), s. 289. Pohřben byl při místním hřbitovním chrámu Nejsvětější Trojice.HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit), s. 432 uvádí s odkazem na řádové prameny místo pohřbu za hlavním oltářem při hradeckém chrámu Nejsv. Trojice, současně však dle autopsie na místě o tomto tvrzení pochybuje. Místo odpočinku „na hřbitově“ u zmíněného chrámu uvádí DOSPĚL, The Annotationes in Aegyptum... (cit.), s. 289.

Dílo Prvními Schneiderovými pracemi, přesněji zápisky z přednášek či kompilacemi z jiných knih, byly pomůcky, které si vytvořil během studia teologie v Olomouci. Zaznamenal si je v letech 1766 až 1768 do objemnějších sešitů pod tituly Compendium seu Collectio universae theologiae dogmaticae a Compendium seu Collectio universae theologiae moralis, jež si pro svou potřebu ponechával až do své smrti.Dochováno v Jihočeské vědecké knihovně, Zlatá Koruna, signatury 1 JH 26 a 1 JH 32. Oba svazky pocházejí z františkánské knihovny v Jindřichově Hradci. Viz

Po více než čtvrtině století strávené v Africe se bratr Christian rozhodl před svým odjezdem zpět sepsat poznámky o místě svého misijního působení „jak pro vlastní [potřebu], tak zejména pro různé své další následovníky“, jak v textu uvedl. Vlastnoručně psaný rukopis (autograf) Annotationes in EgyptumNěkdy uváděn jako Adnotationes in Aegyptum. Uložen v Jihočeské vědecké knihovně, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 9. 279 stran. Původem z františkánské knihovny v J. Hradci. Kodikologický popis viz RYBA, Soupis rukopisů, které se z několika jihočeských klášterních knihoven uchovaly na místě (cit.), č. 252 (s. 249-250). Podrobný formální i obsahový popis díla a přehled jeho kapitol viz DOSPĚL, The Annotationes in Aegyptum... (cit.). Srov. rozdělil Schneider do tří částí. V první popisuje polohu, obyvatelstvo a stručně dějiny Egypta a dále podrobněji rozvádí postupně Dolní, Střední a Horní Egypt. Druhá část je více praktického charakteru a dočteme se v ní o podnebí, rostlinstvu, lidech a jejich jazyku, zvycích, oblékání, náboženství, obřadech, rodinách, umění nebo obchodu. Konečně závěr je věnován novodobé historii země. Ke svému rukopisu nechal přivázat celkem sedm tištěných i kreslených map, plánů nebo vyobrazení egyptských památek. Kniha má přehledně vytvořenou strukturu a obsahové rozčlenění a lze ji považovat za skutečně odbornou práci vzniklou v období rodící se vědy egyptologie.DOSPĚL, The Annotationes in Aegyptum... (cit.), s. 292 a násl.

Již v pokročilém věku, když Schneider pozbyl zraku, diktoval a nechal zaznamenat další ohlédnutí za svým životem: Kurze Lebens- und Reisebeschreibung eines Blinden mit verschiedenen Anmerkungen''. Rukopis zůstal v Jindřichově Hradci, nacházel se například v místní školní knihovně a nakonec v archivu. Státní okresní archiv J. Hradec, signatura A R 8. Stal se podkladem pro první biografická zpracování Schneiderovy životní poutě od poloviny 19. století. Viz DOSPĚL, „The Annotationes in Aegyptum... „ (cit.), s. 290-291, kde autor uvádí další literaturu o misionáři Schneiderovi do poloviny 20. století. Jakkoli si nechal bratr Christian psát dílo s více než dvacetiletou prodlevou od svých cest, líčí velmi živě a čtivě především své osobní zážitky a setkání s místní kulturou a společností během pobytu v Káhiře, horním Egyptě, Jemenu nebo Svaté zemi.Více viz HOLANOVÁ, Život a cesty františkána Christiana Kyrilla Schneidera... (cit).

V osobní archivní pozůstalosti Christiana SchneideraNárodní archiv, fond Františkáni, inv.č. 2115. se kromě jeho části jeho korespondence a vybraných dokumentů dochoval na šesti listech Christianův rukopisný penitenciář – zpovědní pomůcka psaná souběžně zrcadlově v italštině a arabštině rozebírající jednotlivé hříchy podle desatera. Pastorační příručku si Schneider zřejmě připravoval na počátku svého působení v Egyptě, nad italským textem je ještě připsán arabský v transliteraci do latinky. K příspěvku je v obrazové příloze (č. 2) přiložena ukázka – reprodukce strany ze zpovědního zrcadla.

Reference

Literatura

Kategorie:Františkáni Kategorie:Františkáni v českých zemích Kategorie:Františkánští autoři Kategorie:Čeští křesťanští misionáři Kategorie:Čeští orientalisté Kategorie:Narození 23. ledna Kategorie:Narození v roce 1742 Kategorie:Úmrtí 13. března Kategorie:Úmrtí v roce 1824 Kategorie:Úmrtí v Jindřichově Hradci Kategorie:Muži