Sociologie sportu je podobor Sociologie, který se zabývá sportem, jakožto společenským jevem. Rozebírá sport z pohledu jednotlivých kultur a společnosti, problémy ve sportu jako násilí nebo doping, i rozdíly mezi sportem profesionálním a amatérským nebo aktivním a pasivním sportováním. Za počátek sociologie sportu by se dal považovat konec 19. století, kdy se uskutečnily první psychologické experimenty zabývající se účinkem soutěživosti ve sportu.
Dnes se většina sportovních sociologů ztotožňuje alespoň s jednou z těchto čtyř teorií, které popisují vztah mezi sportem a společností: strukturální funkcionalismus, teorie konfliktů, kritická teorie a symbolický interakcionalismus.
Vliv sportu na společnost a vliv společnosti na sport
Vliv sportu na společnost Sport a jeho kultura tvoří nedílnou součást společnosti, v níž žijeme. Působí na sociální status i smýšlení, které jeden o druhém máme. Z toho vyplývá, že vliv sportu na společnost je podstatný. Obecně lze říci, že kvalita i kvantita sportování je silně podmíněná sociálními okolnostmi včetně geografického prostředí, etniky, talentu, ale i peněz, jelikož vybavení na určité sporty i jejich vykonávání může být finančně náročné. Některé druhy sportu jsou dodnes ovlivněné třídním zařazením. Vyšší sociální vrstvy se oddávají sportům jako je squash, golf nebo plachtění, nižší vrstvy upřednostňují fotbal, lední hokej, turistiku nebo basketbal.
Společenství utvořená díky sportu Sport sdružuje lidi, díky tomu mohou vznikat nová sociální společenství. Nejčastěji jsou to sportovní kluby a týmy, kde se setkávají trenéři s hráči, sportovními lékaři, maséry, kustody a jinými neodmyslitelnými součástmi týmu. Ke sportovnímu klubu můžeme řadit také skalní fanoušky, které ke klubu již tak přirostli, že se všichni navzájem znají.
Sport jako podstatný faktor při socializaci Jako socializaci nazýváme proces, při němž se jedinec přizpůsobuje hodnotám a kultuře, v níž žije. Díky sportu si lidé snáze hledají kamarády a mají tendenci rozvíjet vlastní schopnosti i nad rámec sportu.
Dopad sportu na budování osobnosti člověka Pokud se od mala dítě soustředí na sportování, a směřuje k vrcholovému sportu, hraje sport významnou roli při vytváření osobnosti jedince. Typické vlastnosti potřebné pro sport jsou odolnost, vytrvalost, flexibilita, snaha překonávat sám sebe, posouvání vlastních hranic a výdrž. Většinu z těchto vlastností pak může uplatnit i v běžném sportu, proto takoví lidé bývají velmi trpěliví, odolní a nic je nerozhází. Jako negativní vlastnost možná můžeme zmínit tendenci potřeby po neustálém vítězství.
Vliv společnosti na sport Sport je takový, jaká je společnost. Nejmarkantnější rozdíly nejsou dohledatelné napříč sousedními státy, ale spíše jednotlivými kontinenty. Geografické podmínky, podnebí i povaha jednotlivých národů hraje roli v tom, jaký sport v daném místě preferují. Temperamentnější národy tíhnou k bojovým a akčnějším sportům, klidnější národy vyhledávají například golfu nebo plavání.
Sociologické problémy ve sportu Mnoho současných sociologických problémů sportu souvisí s komercializací vrcholového sportu. Dle Josefa Oborného lze sociologické problémy komerčního sportu shrnout do „čtyř negativních tendencí“:Sekot, A. (2008). Sociologické problémy sportu. Havlíčkův Brod: Grada publishing. Zvětšující se propast mezi vrcholovým a rekreačním sportem – sport se globálně rozšiřuje, ale základna aktivně sportujících se ztrácí. Komercializace sportu brání řadě lidí provozovat sport pouze kondičně a neumožňuje také rozvinutí talentových předpokladů u dětí. Slábnoucí autorita morálních stimulů Nepřiměřené přerůstání „ega“ sportovce do elitářského individualismu Fetišismus fantastických výkonů a rekordů, dosahovaných i ne zcela čistými prostředky.
Z těchto čtyř tendencí lze vysledovat další, konkrétnější problémy, jako jsou například sponzoring, doping, násilí ve sportu či sedavá společnost.
Násilí Fenomén násilí ve sportu nepochybně prostupuje sféru konfliktů zájmu ve společnosti, kompenzací domácího násilí, hledáním kolektivní identity, flexibilitou volného času, reakcí na atomizaci společnosti vzdalující se hodnotám pospolitostního harmonizujícího soužití.Sekot, A. (2006). Sociologie sportu. Brno: Paido Ze sociologického pohledu se za násilí ve sportu dá považovat využití neadekvátní fyzické síly, které může způsobit újmu jak druhým lidem, tak hmotnému majetku. S násilím se také pojí agresivita, či zastrašování.
Ve sportu má násilí dlouholetou historii. Již starověcí Řekové nebo Římané měli v oblibě krvavé sporty. Smrt v rituálních hrách byla běžnou součástí i životů Mayů či Aztéků, k příkladům můžeme přidat i středověké rytířské turnaje. V moderním sportu nejsou dovoleny ty nejviditelnější formy násilí. I přesto se ale násilí stalo součástí moderního sportu, jako je například americký fotbal, box či lední hokej. V těchto sportech se nebezpečný fyzický kontakt mezi sportovci akceptuje jako součást herních pravidel. Z násilí také velice dobře profitují média, protože senzace o násilí a o kritice násilí se v médiích skvěle prodává.
Někteří se domnívají, že pokud by ze sportu vymizela komerce a profesionalita, skončilo by i rivalství a násilí, protože se domnívají, že v amatérském sportu není důvod pro jakékoliv násilí. Oponenti tohoto názoru však tvrdí, že změnit pravidla sportu a odstřihnout tok peněz do sportu by bylo velice těžké, co by ale bylo zhola nemožné, je změnit kulturu, ve které se sport vyvíjí a existuje.
Velice probíranou součástí násilí ve sportu je také násilí mezi diváky. V tomto ohledu je velice důležitý kontext, v jakém diváci sport sledují.
Sponzoring a sport Sponzoring je neodmyslitelnou součástí profesionálního sportu. Tvoří speciální odvětví moderní ekonomie, které se neustále rozrůstá – například velké korporace jsou schopné v období Olympijských her do sponzoringu a marketingu investovat až 1 miliardu dolarůHarrison, V. (29. leden 2014). money.cnn.com. Načteno z CNN MONEY: http://money.cnn.com/2014/01/29/news/companies/sochi-sponsors-investment/index.html K nejznámějším korporacím, které pravidelně sponzorují sportovní události, patří například Coca-Cola, McDonalds, Adidas, Budweiser, Škoda auto. Sport je totiž pro firmy velice výhodným místem pro jejich propagaci. Rozvoj internetu a satelitní televize umožňuje sledování sportu téměř komukoliv z vyspělého světa. Je to skvělá příležitost ukázat firemní logo.
Zde ovšem může vyvstat etická otázka ohledně sponzoringu, zda je správné, aby firmy jako Coca-Cola či McDonalds sponzorovaly sportovce. To opět souvisí s komercializací sportu. Finanční příjmy, které korporacím sponzoring přinese, plynou z velké části zpět do sportu opět prostřednictvím marketingu. Běží zde tedy primárně o peníze pro sportovce a sportovní kluby, které vychází z tohoto sponzoringu.
Se sponzoringem souvisí i masové šíření značky pomocí profesionálních sportovců. Za rok 2016 si z reklamy nejvíce vydělal tenista Roger Federer, který vydělal téměř 50 milionů liber. Propaguje například luxusní hodinky Rolex. Dalšími sportovci jsou například Tiger Woods (např. reklamy na Nike), který vydělal téměř 37 milionů liber, či Cristiano Ronaldo (např. Armani Jeans), jehož výdělek činil 26 milionů liber.Štěpánek, A. (14. leden 2017). www.euro.cz. Načteno z Euro portál: https://www.euro.cz/byznys/mezi-sportovci-vydelava-na-reklame-nejvic-federer-1324414
Sedavá společnost V minulosti byl pohyb přirozenou součástí lidského života. S modernizací, digitalizací a vyspělostí jednotlivých zemí ovšem přirozeného pohybu zřetelně ubývá. Většina populace již nemusí fyzicky pracovat pro svou obživu a tak se rozmohl trend sedavé společnosti. Americké výzkumy naznačují, že ve vyspělých zemích světa až 60 procent obyvatel nesplňuje ani minimální úrovně z hlediska fyzického pohybuServices, U.S. Department of Health and Human. (2000). Healthy People 2010.Další fakt, který podtrhává tuto skutečnost, je, že dnešní děti vyrůstají s nejvíce obézními rodiči v celé historii lidstvaHill, J., & Thrownbridge. (1998). Childhood obesity: Future directions and research priorities. Champaign: Human Kinetics. a poprvé v celé lidské historii mají kvůli přebytku jídla a sedavému stylu života velkou pravděpodobnost, že zemřou dřív, než generace jejich rodičůDiaz, C. (2014). Body Book. Jota. S minimální fyzickou aktivitou mimo jiné také souvisí i různé nemoci a fyzická postižení.
Nejčastější důvody k nesportování jsou: nedostatek vhodných, cenově přístupných sportovišť, absence dobré party lidí pro sport, velké množství osobních starostí a problémů, společně s lidskou lenostíSekot, A. (2006). Sociologie sportu. Brno: Paido.Aby dospělý jedinec mohl mít kladný vztah k pohybu a sportu, je třeba, aby si tento vztah vytvořil již v žákovském věku. Ve středním věku se tento vztah buduje mnohem obtížněji. Další zajímavostí je, že zapojení do všech forem sportovních aktivit v naší společnosti s věkem klesá a že ve volném čase sportuje stále méně dětí.Formánková, S. (1998), Některé oblasti longitudinálního výzkumu zájmu žáků o pohybovou výchovu. Celostátní vědecká konference v oboru kinantropologie (stránky 38-44). Olomouc: Hanex. Sportování by mělo sloužit ke zvýšení fyzické kondice a zlepšení lidského zdraví. Ať už sportovně nadaní či nenadaní jedinci by v pohybu měli vidět přirozený zdroj plnohodnotného prožívání života. Proto se nejnovější medicínsko-sociální doporučení pro podporu sportu zaměřují na všechny důležité sféry v životě jedince: rodinu, školy i instituce práce
Doping V dnešní době je velký tlak na výkon ve většině odvětví. Na sportovce jsou velké nároky, aby se neustále zlepšovali. Proto požívají podpůrné látky. Jeden z nejznámějších dopingových skandálů z let minulých je aféra Lance Armstronga. V roce 2012 ho Americká antidopingová agentura usvědčila z používání dopingových látek, načež mu bylo odebráno všech sedm titulů z Tour de France. Mezi zakázané látky patří například anabolické látky, stimulancia, či látky s antiestrogenní aktivitou.
Vývoj sportu v závislosti na společnosti
Historie Sport jako činnost oddechová, zábavná i sváteční patřil ke společnosti od nepaměti. Jelikož úzce souvisí s kulturou a vzájemně se spolu utvářejí, je i sport dobrým ukazatelem sociálního, politického a ekonomického vývoje a je sociology často využíván k výzkumu společnosti v minulosti. Sport se proměňuje stejně jako společnost, ale jedno zůstalo u sportu v průběhu let stejně – slouží k zábavě a odpoutání se od každodenních problémů.
Roku 776 před naším letopočtem se uskutečnily první Olympijské hry. Z celého Řecka se sjížděli sportovci, aby se setkali a poměřili síly mezi sebou. Během olympijských her byl vyhlášen posvátný mír, který zakazoval jakékoliv válčení. Her se nemohly účastnit ženy, otroci a cizinci. V běžném životě byl pak sport provázán se vzděláním. Výuka sportu a filozofie probíhala v gymnasiu, kde se filozofové snažili u mladíků o harmonii tělesných a duchovních hodnot – „Ve zdravém těle zdravý duch.“ S nástupem křesťanství v našem letopočtu byly zrušeny „pohanské“ slavnosti, které zahrnovaly i olympijské hry. Od 10. do 16. století převládal v Evropě sport spojený s rytířstvím. Pořádaly se rytířské turnaje a mimo jiné se muži bavili jezdectvím, lukostřelbou, šermem a střelbou. V tomto období se také začalo objevovat sázení v zápasech kohoutů, psů nebo medvědů.