náhled|Mozart v roce 1770 Symfonie č. 6 Wolfganga Amadea Mozarta v tónině F dur, dle Köchelova seznamu KV 43, byla dokončena v roce 1767 v Olomouci.

Dle názoru muzikologa Alfreda Einsteina uvedené v jeho revizi Köchelova seznamu z roku 1937, skladatel započal komponování symfonie pravděpodobně ještě ve Vídni a dokončil ji v Olomouci, kam se Mozartova rodina uchýlila před zhoubnou epidemií neštovic, která v té době sužovala Vídeň,Zaslaw, str. 109–112 viz Mozart a neštovice.

První uvedení Symfonie byla zařazena do programu koncertu uspořádaného pro hraběte Františka Antonína ze Schrattenbachu, synovce kardinála Wolfganga Hanibala ze Schrattenbachu a bratra knížete-arcibiskupa Zikmunda Kryštof ze Schrattenbachu, Leopoldova zaměstnavatele v Salcburku. Koncert tehdy 11letého Wolfganga, se konal 30. prosince 1767 v brněnské Taverně (Reduta) za přítomnosti otce Leopolda a Wolfgangovy 15leté sestry Marie Anny.

Místní kněz o tom poznamenal: Quoted by Zaslaw, str. 111–12 from O. E. Deutsch.

Hrabě Schrattenbach Leopolda vyzval, aby zůstali v jeho paláci déle, avšak Leopold chtěl pokračovat dále na sever, neboť měl obavy o synovo zdraví, a tak rodina byla již o dva dny později na cestě do Olomouce.Deutsch, Otto Erich (1965) Mozart: A Documentary Biography. Stanford: Stanford University Press. Zde se 26. října skutečně u Wolfganga projevily první příznaky neštovic.Hopkins (2002, 63)Source for this paragraph except where indicated: Halliwell (1998, 124) náhled|Pamětní deska na paláci hraběte Schrattenbacha Mozartův pobyt v Brně připomíná pamětní deska od J. T. Fischera na Schrattenbachově paláci z roku 1956.

Věty a instrumentace Dílo má čtyři věty a je první Mozartovou symfonií v tónině F. První provedení proběhlo v Brně 30. prosince 1767. Autograf partitury se nachází v Jagellonské knihovně v Krakově.Giglberger 2005, str. X.

Instrumentace při prvním provedení symfonie byla následující: 2 flétny 2 hoboje 2 rohy fagot smyčce basso continuo.

Místo hobojů jsou ve druhé větě použity flétny.Neue Mozart-Ausgabe NMA s|95|85| Je to také poprvé, kdy v symfonii Mozart použil dva obligátní violové party.Brown 2002, str. 350–351.

Věta Andante cituje téma z Mozartovy dřívější latinské opery Apollo et Hyacinthus, KV 38, v níž " houslemi s dusítky hrajícími melodii nad pizzicatem druhých houslí a dělených viola dosahuje zvláštního účinku".Kenyon, str. 143

Je to také první čtyřvětá Mozartova symfonie, v níž zavádí menuet a trio, což se stává velmi častým v mnoha jeho pozdějších symfoniích. Věty jsou: Allegro, takt Andante, takt Menuet a Trio, takt Allegro, takt

Reference

Literatura Brown, A. Peter: The Symphonic Repertoire (Volume 2). Indiana University Press, Bloomington and London 2002 . Giglberger, Veronika: (Preface), translated by J. Branford Robinson. In Wolfgang Amadeus Mozart: Die Sinfonien I, editováno v lednu 2016, Bärenreiter-Verlag, Kassel 2005 ISMN M-006-20466-3. Kenyon, Nicholas: The Pegasus Pocket Guide to Mozart Pegasus Books, New York 2006 . Zaslaw, Neal: Mozart's Symphonies:Context, Performance Practice, Reception OUP, Oxford 1991 .

06 Kategorie:1767 v hudbě Kategorie:Vzniklo 1767