Děčín

Děčín (, původně ) je statutární město v okrese Děčín v Ústeckém kraji na soutoku řek Labe a Ploučnice. Zaujímá rozlohu 117,7 km² a žije zde obyvatel a je součástí ústecko-chomutovské aglomerace s více než 500 tis. obyvateli. Je významným říčním přístavem, důležitou železniční křižovatkou a leží na křižovatce několika významných silničních tahů. Rozkládá se na rozhraní Labských pískovců a Českého středohoří. Řeka Labe, která Děčín rozděluje na dvě poloviny, dodává statutárnímu městu i okolí jedinečný ráz a silně ovlivňuje život jeho obyvatel. Díky své poloze se Děčín řadí mezi nejzelenější města v Česku. Na jeho okraji začíná Labský kaňon, nejmohutnější pískovcový kaňon Evropy.

Historie Původní osídlení bylo založeno při tehdejším labském brodu, kterým procházela významná obchodní stezka. vlevo|náhled|Zámek v Děčíně vlevo|náhled|Tyršův most Na dnešní zámecké skále bylo postupně vybudováno přemyslovské hradiště, které sloužilo jako správní a obranné středisko. Ve 13. století byl na místě hradiště vybudován gotický kamenný hrad, v jehož podhradí nechal král Přemysl Otakar II. založit královské město. První písemná zmínka o Děčíně jakožto městě pochází z roku 1283.http://www.decin.estranky.cz/clanky/historie/decin-slavi-725-let-od-prvni-pisemne-zminky.html

Ve 14. století zasáhlo město několik povodní. Proto bylo jeho centrum přestěhováno o kus výše, přibližně do úrovně dnešního Masarykova náměstí. Tehdy mělo město právo obchodu, říční dopravy a rybolovu.

V období husitské revoluce bylo město postiženo několika požáry. V 16. a 17. století docházelo k častému střídání majitelů děčínského panství – vystřídali se zde tři majitelé, než je získal rod rytířů z Bünau (Bynov). Za jejich vlády nad Děčínem došlo k prudkému rozvoji obchodu a řemeslné výroby. Město provozovalo cihelny, vápenku a kamenolomy. Vlastnilo také přístaviště, loděnice a přívozy, které znamenaly významný zdroj příjmů. V majetku rodu rytířů z Bünau město zůstalo až do třicetileté války. náhled|Dlouhá jízda – přístupová ulice k zámku, vytesaná ve skále V roce 1628 bylo panství prodáno Thun-Hohensteinům. Po třicetileté válce význam Děčína opět poklesl. V tom období zahájili Thunové významnou přestavbu městského hradu na barokní zámek, obklopený zahradami. Další rozvoj přineslo Děčínu až 18. století, kdy došlo ke zrušení pevnostního statusu města. Thunové opět přestavěli zámek do dnešní klasicistní podoby.

Velkým stimulem pro další bouřlivý rozvoj města bylo zprovoznění železniční tratě Praha–Drážďany, 8. dubna 1851. Hlavní trať procházející po levém břehu Labe zahájila přeměnu Děčína v průmyslové město. Rozvíjet se začala zejména dosud malá vesnice Podmokly, kterou trať procházela. V roce 1874 se z Děčína stal železniční uzel. Dostavěny byly také tratě z Teplic, České Kamenice a Ústí nad Labem (po pravém břehu řeky). Vystavěn byl železniční most přes Labe. Společně se železnicí se rozvíjela také labská paroplavba. V Podmoklech rostly průmyslové podniky společně s bouřlivou bytovou výstavbou. Podmokly byly v roce 1901 povýšeny na město a v roce 1914 měly již okolo 20 tisíc obyvatel.

Po první světové válce za hyperinflace v německých zemích (1922–1923) byly v jednotlivých městech vydávány platební poukázky, určené k ocenění při výměnném obchodu (barter). V Podmoklech – Děčíně (německy Bodenbach – Tetschen) se vydávaly poukázky v hodnotě 5 a 10 Kronen.

V roce 1933 zde byl vybudována budova pro noviciát Tovaryšstva Ježíšova (Kaštanová ulice č.p. 301). Již od roku 1935 je však budova používána pro jiné účely.

V letech 1938 až 1945 byl Děčín v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu. náhled|Bezručova ulice v Podmoklech náhled|Masarykovo náměstíVe válečném roce 1942 bylo dvojměstí Děčín a Podmokly, společně s obcí Staré Město sloučeny do jednoho města se společným názvem Děčín. Tento stav byl potvrzen i po válce v roce 1945, kdy byly k již vzniklému celku ještě přičleněny další obce (Rozbělesy, Chrochvice, Želenice, Vilsnice, Bynov, Bělá, Boletice nad Labem, Nebočady, Březiny).

V éře komunismu dále pokračovala výstavba města. Dále se rozvíjel průmysl a vlivem bytové výstavby docházelo také k dalšímu nárůstu počtu obyvatel. Od roku 1960 je Děčín centrem velmi lidnatého okresu Děčín o rozloze 909 km² a čítajícího 130 tisíc obyvatel. Velká panelová sídliště vznikala v 60.–80. letech 20. století zejména ve Starém městě, v Boleticích nad Labem, v Želenicích, v Bynově, v Březinách a v Novém městě. Touto zástavbou bylo ale velmi postiženo zejména historické jádro starého Děčína. V této době byl opět posílen význam labské plavby výstavbou moderního přístavu a překladiště v Loubí, čímž se Děčín stal nejvýznamnějším českým přístavem. Od roku 1980 jsou k Děčínu připojeny další okolní obce, např. Dolní Žleb nebo Lesná.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byly (v letech 1968 až 1991) v Děčině dislokovány dva vojenské útvary Sovětské armády.

Přírodní poměry vlevo|náhled|Soutok Labe a Ploučnice Děčín je nejníže položené statutární město v Česku. Jeho centrum má nadmořskou výšku 135 metrů. Leží na soutoku Labe, Ploučnice (pravý přítok) a Jílovského potoka (levý přítok). Území Děčína je velmi rozlehlé a členité, rozkládá se na rozhraní 3 větších horských celků: Děčínských stěn, Labských pískovců a Českého středohoří.

Centrum Děčína je vzdáleno asi 25 km severně od Ústí nad Labem, 31 km severozápadně od České Lípy, 35 km severovýchodně od Teplic a 14 km jižně od hranice s Německem (hraniční přechod Hřensko–Schmilka).

V okolí statutárního města se nachází oblast akumulace artéských termálních vod podmíněná tepelnou anomálií hlubokých zlomů. Teplá voda byla poprvé zjištěna v roce 1912 vrtem hlubokým 189 metrů. Zdroj vody se v té době nacházel v hloubce asi 182 metrů, ve které vrt pronikl slínovcovým artéským stropem. Voda tehdy měla teplotu 25 °C a vydatnost zdroje se pohybovala okolo padesáti litrů za sekundu. Ve stejné době byl vyvrtán vrt ve Vilsnici a v roce 1913 vrt pro státní dráhy s hloubkou 230,1 metru. Další vrty byly později vyhloubeny v labské nivě pro potřeby národního podniku Kovohutě. Od roku 1977 fungoval 563,2 metru hluboký vrt pro zásobování děčínského koupaliště s teplotou vody asi 32 °C.

Podnebí Statutární město leží na severu Česka a díky své nadmořské výšce je nejníže položeným městem v zemi. Má relativně oceánický charakter klimatu, který se projevuje ve výskytu řady atlantických a subatlantických meteorologických jevů. Během podzimu jsou k ránu velmi časté husté mlhy, což je dáno hlubokým údolím a velkou vodní plochou (řeka Labe). Průměrný roční úhrn srážek činí 537,8 mm, nejdeštivějším měsícem je květen a nejméně deštivý je únor. Nejvíce srážek spadne v srpnu a nejméně v únoru. Množství sněhových srážek kolísá v důsledku střídání teplých a studených zim, v průměru se jedná o cca 30 cm. Celková průměrná teplota činí 10,1 °C.

Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel statutárního města Podle sčítání 1921 zde žilo v 789 domech 11 051 obyvatel, z nichž bylo 5628 žen. 1152 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 9104 k německé a 20 k židovské. Žilo zde 9680 římských katolíků, 897 evangelíků, 25 příslušníků Církve československé a 158 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 999 domech 12 535 obyvatel. 2 101 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 9 736 k německé. Žilo zde 10 110 římských katolíků, 949 evangelíků, 181 příslušníků Církve československé a 161 židů. +Vývoj počtu obyvatel a domů statutárního města DěčínRok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021Počet obyvatel17 49222 84628 29837 61748 14850 01055 92542 56346 33950 30153 20753 89952 50649 10646 337Počet domů2 0952 4762 7363 3263 9964 3255 3185 8234 9435 0615 1345 5685 6916 3976 440 +Vývoj počtu obyvatel a domů statutárního města Děčín bez místních částí Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021Počet obyvatel3 5805 3306 8498 96310 37611 05112 53510 5866 9407 0757 2935 9405 5104 9594 723Počet domů3594445146637307899991 1003 737342355363333367357 náhled|Čtvrť Letná

Národnostní složení (Český statistický úřad, 2001)

94,1 % Češi 1,7 % Slováci 0,9 % Vietnamci 0,5 % Němci 0,4 % Romové

Náboženské vyznání (Český statistický úřad, 2001) náhled|Komín Termo Děčín je s výškou 170,5 m nejvyšší stavbou ve městě náhled|Moderní budova integrovaného záchranného systému pro okres Děčín v Děčíně-Starém městě

86 % bez vyznání 14 % věřících, z toho: Římskokatolická církev 75 % Českobratrská církev evangelická 4 % Církev československá husitská 4 % Církev bratrská Křesťanské společenství

Ekonomická aktivita (Český statistický úřad, 2001)

52 % ekonomicky aktivních, z toho: 14 % nezaměstnaných 24 % zaměstnaných v průmyslu 13 % zaměstnaných v dopravě a komunikaci 11 % v obchodních službách 10 % ve školství, zdravotnictví a sociálních službách 48 % ekonomicky neaktivních

Struktura populace

Městská správa a politika Dnešní Děčín sestává mimo jiné ze dvou původně samostatných měst, Děčína (na pravém břehu Labe, dříve též ) spolu se Starým Městem, a Podmokel (na levém břehu, ), která byla sloučena roku 1942 do jednoho města s německým názvem Tetschen-Bodenbach. Od 1947 má město krátký český název Děčín. Statutárním městem je od 1. července 2006. Do roku 2002 byl sídlem úřadu okresu Děčín. Vrcholný orgán tvoří zastupitelstvo města Děčína.

Členění statutárního města náhled|Katastrální území Děčína V současnosti se Děčín skládá z 22 katastrálních území, na kterých leží 35 místních částí. Na jaře 2009 vznikla nová místní část Chlum z části Bechlejovic, která ležela na katastru Chlum u Děčína.

Bělá u Děčína – Bělá, Čechy Boletice nad Labem – Boletice nad Labem Březiny u Děčína – Bechlejovice, Březiny Bynov – Bynov, Nová Ves Děčín – části Děčín, Nové Město Děčín-Staré Město – část Staré Město Dolní Žleb – Dolní Žleb Folknáře – Folknáře Horní Oldřichov – Dolní Oldřichov, Horní Oldřichov Hoštice nad Labem – Hoštice nad Labem Chlum u Děčína – Chlum, dříve část Bechlejovic Chrochvice – Chrochvice Krásný Studenec – Krásný Studenec Křešice u Děčína – Křešice Lesná u Děčína – Lesná Loubí u Děčína – Loubí Maxičky – Maxičky Nebočady – Nebočady Podmokly – Podmokly, Letná, Rozbělesy, Popovice, Václavov Prostřední Žleb – Horní Žleb, Jalůvčí, Přípeř, Prostřední Žleb Velká Veleň – Velká Veleň Vilsnice – Vilsnice, Chmelnice

Místní části jsou číslované. Do roku 1996 měla číslo XXXIV část Děčín XXXIV-Těchlovice (dnes obec Těchlovice), od roku 2009 má toto číslo nově vzniklá část Děčín XXXIV-Chlum. Kromě Těchlovic byly dříve součástí města i nyní samostatné obce Kámen a Ludvíkovice.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. . S. 218, 295 a 526. Místní částObyvatel (2011)Děčín I-Děčín4959Děčín II-Nové Město6495Děčín III-Staré Město3954Děčín IV-Podmokly5159Děčín V-Rozbělesy364Děčín VI-Letná8054Děčín VII-Chrochvice1387Děčín VIII-Dolní Oldřichov853Děčín IX-Bynov3932Děčín X-Bělá1023Děčín XI-Horní Žleb393Děčín XII-Vilsnice286Děčín XIII-Loubí205Děčín XIV-Dolní Žleb188Děčín XV-Prostřední Žleb257Děčín XVI-Přípeř143Děčín XVII-Jalůvčí571Děčín XVIII-Maxičky123Děčín XIX-Čechy208Děčín XX-Nová Ves204Děčín XXI-Horní Oldřichov476Děčín XXII-Václavov351Děčín XXIII-Popovice193Děčín XXIV-Krásný Studenec514Děčín XXV-Chmelnice314Děčín XXVI-Bechlejovice190Děčín XXVII-Březiny1872Děčín XXVIII-Folknáře327Děčín XXIX-Hoštice nad Labem28Děčín XXX-Velká Veleň57Děčín XXXI-Křešice776Děčín XXXII-Boletice nad Labem4683Děčín XXXIII-Nebočady345Děčín XXXIV-Chlum66Děčín XXXV-Lesná156

Správní území Děčín byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Správní obvod obce s rozšířenou působností zahrnuje 34 obcí.

Starostové Přehled starostů (do 2006) a primátorů Děčína od roku 1990:

František Eret, 1945–1946 Josef Voráček, 1946–1948 Svatopluk Smysl, 1948–1952 Antonín Dvořák, 1952–1955 Jaroslav Rajšl, 1955–1966 Josef Gabriel, 1966–1970