náhled|Autobusové nádraží v Třebíči Autobusové nádraží (v českých jízdních řádech obvykle označované zkratkou aut. nádr.) je účelová komunikace s větším počtem autobusových nástupišť a odbavovací budovou. Podle zákona č. 13/1997 Sb. (§ 14 odst. 2 písm. d) ) autobusové nádraží nikdy není součástí silnice ani místní komunikace.

Autobusové stanoviště (zkr. aut. st.) či autobusový terminál je zpravidla účelová komunikace s větším počtem autobusových nástupišť bez odbavovací haly. Obecně mají menší vybavení pro cestující i pracovníky dopravců než autobusové nádraží, často však umožňují přestup z příměstské autobusové dopravy na městskou, mnohdy také přiléhají k železniční stanici (vč. stanice metra). Za autobusová stanoviště či terminály bývají někdy považovány i nácestné zastávky na silnicích či místních komunikacích s větším počtem nástupišť v obou směrech.

Technické požadavky

Technické požadavky na česká a slovenská autobusová nádraží upravovala oborová normu ON 73 6075 z 31. října 1977, kterou od 1. listopadu 1991 nahradila ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc (Navrhování autobusových nádraží) a poté od září 2009 ČSN 73 6425-2 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště – Část 2: Přestupní uzly a stanoviště.

Jsou normalizovány všeobecné požadavky, požadavky na dopravní plochy, výpravní budovy, na vybavení autobusových nádraží městské hromadné dopravy, na servisní a technická zařízení, předstaniční prostory, ukazatele apod. V souvislosti s revizí ČSN 73 6425 Autobusové, tramvajové a trolejbusové zastávky bylo například reflektováno, že stávající autobusová nádraží v menších městech byla většinou rozlohou předimenzovaná, což prodlužuje přístupové, odchozí a přestupní pěší vzdálenosti.

Stavební a dopravní uspořádání

Obvodová a ostrovní nástupiště Dopravní plocha autobusového nádraží je obvykle oddělena od průjezdních komunikací a opatřena samostatným vjezdem, který může i nemusí být společný s výjezdem. Poblíž vjezdu obvykle bývá výstupní stání (zastávka), jehož délka bývá větší než u nástupních stání. Nástupní stání bývají umístěna v řadě za sebou jednak na obvodu dopravní plochy, a zpravidla ještě na jednom či několika dlouhých souběžných nástupních ostrůvcích uvnitř plochy. Jednotlivé zastávky (stání) jsou za sebou umístěny buď v těsném řazení (tedy ve vzdálenosti délky autobusu) nebo v polotěsném řazení (v takové vzdálenosti, aby autobus mohl bez couvání vyjet ze zastávky i tehdy, je-li následující zastávka také obsazena). Jednotlivé nástupní ostrůvky mohou být propojeny pomocí přechodů pro chodce, nadchodu nebo podchodu. Zábradlí by měla usměrňovat pohyb osob po dopravní ploše a chránit čekající na nástupních ostrůvcích.

Nástup z úrovně vozovky Některá starší autobusová nádraží nebo autobusová stanoviště (například u hlavního nádraží v Hradci Králové) nemají na jednotlivých stáních zvýšená nástupiště, ale jsou určena pro nástup z úrovně vozovky.

Šikmé stání náhled|vpravo|250px|Autobusové stanoviště v Častolovicích se šikmým stáním Na některých autobusových nádražích ve stísněných poměrech je dopravní plocha ohraničená pravoúhle zubovitým okrajem chodníku, přičemž autobus dojede k nástupnímu stání šikmo, čelem k levé straně zubu tak, že přední dveře autobusu jsou umístěny nad pravou stranou zubu tvořeného zalomením chodníkové hrany. Při odjezdu tedy musí autobus couvat. Tento typ lze nalézt třeba v Častolovicích nebo Hustopečích (u Brna).

Integrace terminálů a odbavovacích budov Do osmdesátých let dvacátého století bývala česká autobusová nádraží budována zpravidla odděleně od terminálů městské hromadné dopravy i od železničních stanic, třebaže, pokud možno, v jejich blízkosti. Nyní se někde opět prosazuje tendence zřizovat společné odbavovací budovy a terminály co nejvíce integrovat tak, aby pěší přestup byl co nejjednodušší a služby poskytovány co nejefektivněji.

Vybavení V prostoru autobusového nádraží, zpravidla ve výpravní budově, mají být umístěny čekárna, záchody, občerstvovací zařízení, odpočinkové a střídací místnosti pro řidiče, místnosti a vybavení pro dispečery.

Na jednotlivých stáních musí být umístěny označníky zastávek (zastávkové sloupky), jejichž součástí (nebo vybavením) je dopravní značka „Zastávka“. Každé stání musí být vybaveno též zastávkovými jízdními řády příslušných linek. K orientaci cestujících bývají stání označena výraznými rozlišujícími čísly. V dobře vybavených autobusových nádražích bývá na zastávkovém sloupku nebo poblíž něj vyznačen přehled linek a směrů odjíždějících z příslušného stání. Teoreticky podle právních předpisů by mělo být každé stání označeno i názvem zastávky. Dříve podle technických předpisů postačilo označení názvu na velké tabuli poblíž výstupního stání nebo například na odbavovací budově tak, aby bylo viditelné z prostoru celého nádraží.

Autobusové nádraží by mělo být v ideálním případě též vybaveno: grafickým schématem nádraží s vyznačenými čísly jednotlivých stání a se zakresleným vybavením nádraží, přestupními vazbami na jiné druhy dopravy, případně i plánem města nebo okolí nádraží přehledem odjezdů, případně i příjezdů spojů, včetně údajů o čísle odjezdového stanoviště; v lépe vybavených autobusových nádražích bývá umístěna i elektronická informační tabule s aktuálními údaji o nejbližších spojích abecední přehled cílových stanic nebo obcí s údaji o čísle linky a odjezdovém stání, případně přehled významných dopravních směrů s přehledem odjezdů u každého z nich

Přehled autobusových nádraží a některých autobusových stanovišť Zde je uveden přehled autobusových nádraží a stanovišť v Česku. Pokud není daný kraj zpracován v podobě tabulky, jsou tučně uvedeny všechna autobusová nádraží či stanoviště, která spojení „ÚAN“, „CAN“, „autobusové nádraží“, „autobusové stanoviště“ či „terminál“ mají přímo v názvu. To platí i pro zastávky s názvem, který obsahuje spojení, „ÚAN“ (ústřední autobusové nádraží) či „CAN“ (centrální autobusové nádraží). Ostatní autobusová nádraží a stanoviště jsou uvedena běžným typem písma. Přehled neuvádí zastávky, které mají v názvu výše uvedená spojení, ale autobusovými nádražími či stanovišti nejsou.

V nedávné době se uskutečnily nebo se chystají mnohé rekonstrukce nebo výstavby nových autobusových nádraží i sdružených terminálů.Města trápí zastaralá autobusová nádraží (ČTK, České noviny, 28. 1. 2007 V jejich důsledku často dojde k vybudování či odstranění odbavovací haly, čímž často vzniká u zastávek, které mají ve svém názvu spojení „aut. nádr.“ či „aut. st.“, nesoulad mezi názvem zastávky a tím, čím je zastávka ve skutečnosti.

Praha

NázevTypCharakterPraha, Černý Mostautobusové stanovištěJe umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice.Praha, Dejvickáautobusové stanovištěJe umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice.Praha, Depo Hostivařautobusové stanovištěJe umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice.Praha, Letňanyautobusové stanovištěJe umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice.Praha, Na Knížecíautobusové stanovištěJe umožněn přestup na metro ze stanice Anděl.Praha, Nádraží Holešoviceautobusové stanovištěStanoviště slouží výhradně k dálkové a mezinárodní dopravě. Je umožněn přestup na metro a další veřejnou dopravu ze stejnojmenné stanice/zastávky a také na vlak ze stanice Praha-Holešovice.Praha, Nádraží Radotínautobusové stanovištěJe umožněn přestup na vlak ze stanice Praha-Radotín.Praha, Nádraží Veleslavínautobusové stanovištěJe umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice a také na vlak ze stanice Praha-Veleslavín.Praha, Nové Butoviceautobusové stanovištěJe umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice.Praha, Palmovkaautobusové stanovištěJe umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice.Praha, Roztylyautobusové stanovištěJe umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice.Praha, Smíchovské nádražíautobusové stanovištěJe umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice a také na vlak ze stanice Praha-Smíchov.Praha, ÚAN Florencautobusové nádražíNádraží slouží výhradně k dálkové a mezinárodní dopravě. Je umožněn přestup na metro a další veřejnou dopravu ze stanice/zastávky Praha, Florenc.Praha, Zličínautobusové stanovištěJe umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice.Praha, Želivskéhoautobusové stanovištěJe umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice.

Středočeský kraj Toto je nekompletní seznam aut. nádraží a stanovišť ve Středočeském kraji. NázevTypCharakterBenátky nad Jizerou, autobusové stanovištěautobusové stanovištěBenešov, terminálautobusové nádražíJe umožněn přestup na vlak ze stanice Benešov u Prahy.Beroun, autobusové nádražíautobusové stanovištěJe umožněn přestup na vlak ze stanice Beroun.Čáslav, autobusové stanovištěautobusové nádražíKladno, autobusové nádražíautobusové nádražíMělník, autobusové nádražíautobusové nádražíMladá Boleslav, autobusové stanovištěautobusové stanovištěJe umožněn přestup na vlak ze stanice Mladá Boleslav město.Příbram, autobusové nádražíautobusové nádražíJe umožněn přestup na vlak ze stanice Příbram.Rakovník, autobusové stanovištěautobusové nádražíJe umožněn přestup na vlak ze stanice Rakovník.Sázava, autobusové stanovištěautobusové nádražíJe umožněn přestup na vlak ze stanice Sázava.Sedlčany, autobusové stanovištěautobusové nádražíSlaný, autobusové nádražíautobusové nádražíTýnec nad Sázavou, železniční staniceautobusové stanovištěJe umožněn přestup na vlak ze stanice Týnec nad Sázavou.Unhošť, náměstíautobusové stanovištěVlašim, železniční staniceautobusové stanovištěJe umožněn přestup na vlak ze stanice Vlašim.Votice, autobusové stanovištěautobusové nádraží

Jihočeský kraj V roce 2014 bylo celkově v kraji 35 autobusových nádraží, z nichž ve vlastnictví dopravců bylo 17, a 3105 autobusových zastávek (i s nádražími). Okres České Budějovice: České Budějovice (Zmodernizované dopravně-obchodní centrum za asi 850 milionů Kč bylo otevřeno na konci ledna 2006. Autobusové nádraží na střeše obchodního centra Mercury je v provozu od 1. dubna 2007.)Provizorním autobusovým nádražím projde denně sedmnáct tisíc lidí. (BUSportál, 18. 9. 2006) Borovany Nové Hrady (vlastnictví Jihotrans, jedno z posledních nádraží, kde dosud přetrvala podélná nástupiště) Trhové Sviny (vlastnictví Jihotrans, jedno z posledních nádraží, kde dosud přetrvala podélná nástupiště) Týn nad Vltavou (vlastnictví Jihotrans, 6 odjezdových nást., 2 výstupní) Temelín ETE Okres Český Krumlov: Český Krumlov Kaplice (modernizace r. 2014, podzim) Velešín (pozůstatek bývalé slávy Jihostroje, málo využitých nástupišť) Okres Jindřichův Hradec: Jindřichův Hradec (poblíže vlakovému) Dačice Nová Bystřice Slavonice Třeboň (nově postavené v objektu bývalých garaží ČSAD, nyní slouží i pro odstavování nákladních vozidel skupiny ICOM, část pro parkování zájezdových autobusů) Okres Písek: Písek (na místě bývalého autobusového nádraží nyní stojí Tesco) Milevsko (vlastnictví Comett, nyní předimenzované) Milevsko ZVVZ Mirovice? Okres Prachatice: Prachatice Čkyně Vimperk Volary Lhenice (4 odjezdová stání) Stachy Zdíkov Husinec? Vacov Černá v Pošumaví Okres Strakonice: Strakonice (vlastnictví Sttrans, garáže přes ulici Vodňany (vlastnictví Záruba-pouze nádraží) Blatná Okres Tábor: Tábor (podélná odjezd. stání, poblíže vlakovému) Bechyně Soběslav Mladá Vožice

Plzeňský kraj Okres Plzeň-město: Plzeň, CAN (centrální autobusové nádraží),provoz Centrálního autobusového nádraží Plzeň, ČSAD autobusy Plzeň a. s. je vzdálené asi 2 km od železničního hlavního nádraží, jedno z nejlépe vybavených (a také největších, 39 odjezdových stání) autobusových nádraží v Česku. V květnu 2006 zveřejnilo město záměr vybudovat druhé autobusové nádraží v blízkosti vlakového,Plzeň chce autobusové nádraží vedle vlakového (Plzeňský deník, 31. 5. 2006) to bylo otevřeno v prosinci 2018 (Terminál Hlavní nádraží – 10 stanovišť). Vlastní firma Z-GROUP (majitel ČSAD autobusy Plzeň, bývalého dominantního dopravce na území kraje).