Kulíkovití (Charadriidae) představují početnou čeleď malých dlouhokřídlých ptáků s širokým areálem rozšíření po všech kontinentech kromě Antarktidy.

Systematika Čeleď kulíkovitých vytyčil v roce 1820 anglický přírodovědec William Elford Leach. Zástupci čeledi jsou známi v češtině jako kulíci, čejky, keptušky nebo štěrkovníčci. Kulíkovití spadají do řádu dlouhokřídlých, jehož vnitřní taxonomie má komplikovanou historii a dodnes se mezi vědci debatuje.

Podle genetických studií utváří kulíkovití sesterskou skupinu ke kladu zahrnující čeledi ústřičníkovití (Haematopodidae) a tenkozobcovití (Recurvirostridae). K roku 2024 bylo známo 69 druhů v těchto 11 rodech:

Anarhynchus Charadrius Erythrogonys Eudromias Hoploxypterus Oreopholus Peltohyas Phegornis Pluvialis Vanellus Zonibyx

Charakteristika čeledi Kulíkovití jsou menší ptáci s oválným tělem, mají kulatější hlavu, velké oči, špičatý kratší zobák s jemnými čidly a krátký krk. Nohy jsou kratší a palec je silně redukován nebo chybí. Většina druhů kulíkovitých nemá chocholku, výjimkou jsou čejky.

Jsou hmyzožravci, živí se bezobratlými – hmyzem a jeho larvami, žížalami a jinými kroužkovci či drobnými korýši. Občas sezobnou i semena rostlin nebo bobule. Jsou monogamní se sdílenou rodičovskou péčí. Najdou se nicméně výjimky; kulík hnědý (Eudromias morinellus) je polyandrický. Hnízdí na zemi v porostu trav nebo na písku či štěrku. Snášejí zpravidla 3–4 vejce, doba inkubace se pohybuje mezi 21–30 dny. Mláďata kulíků nejsou krmivá. Před predátory je chrání krycí zbarvení.

Kulíkovití žijí v otevřené krajině, vyhledávají vlhčí biotop, mokřadní louky a pole, někteří písečné a bahnité břehy rybníků, jezer a řek. Pobíhají po bahnitých plochách a náplavech při vodách.

Druhy v Česku čejka chocholatá – tažná, zdržuje se II–XI, pravidelně hnízdí, ubýváSVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 146. ISBN 978-80-7291-246-9. kulík bledý – pravidelně, ale nepočetně protahujeSVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 142. ISBN 978-80-7291-246-9. kulík hnědý – občas protahuje, výjimečně hnízdí kulík mořský – ojediněle zalétáANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 424. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6. kulík písečný – pravidelně, ale nepočetně protahuje v květnu a v srpnu až říjnu;SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 138. ISBN 978-80-7291-246-9. zahnízdí zcela výjimečně kulík říční – tažný, zdržuje se III/IV –IX/X, pravidelně hnízdí kulík zlatý – pravidelně protahuje na jaře (III–IV) a na podzim (X–XI)SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 144. ISBN 978-80-7291-246-9.

Odkazy Reference

Literatura ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6. HANZÁK, Jan a HUDEC, Karel. Světem zvířat. II. díl, 1. část, Ptáci. Ilustroval Antonín Pospíšil. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Albatros, 1974. 497 s., obr. příl. Klub mladých čtenářů. Výběrová řada. SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9. ŠŤASTNÝ, Karel; HUDEC, Karel a BEJČEK, Vladimír. Ptáci. (1), Pštrosi, tinamy, tučňáci, potáplice, potápky, trubkonosí, veslonozí, brodiví, plameňáci, vrubozubí, dravci, hrabaví. Praha: Albatros, 1998. 143 s. Svět zvířat, sv. 4. ISBN 80-00-00579-4.

Externí odkazy

Kategorie:Dlouhokřídlí Kategorie:Čeledi ptáků