Aryna Sabalenková (, Aryna Sjarhejeŭna Sabalenka; * 5. května 1998 Minsk) je běloruská profesionální tenistka. Na grandslamu zvítězila ve dvouhře Australian Open 2023 a 2024, stejně tak na US Open 2024 a 2025. S Elise Mertensovou ovládla deblové soutěže US Open 2019 a Australian Open 2021. Jako poražená odešla z pěti singlových finále grandslamu i Turnaje mistryň 2022 a 2025. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dvacet čtyři turnajů ve dvouhře včetně jedenácti v kategorii WTA 1000. K nim přidala šest triumfů ve čtyřhře. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou i deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře., přístup:
V letech 2023–2026 byla ve dvou obdobích světovou jedničkou ve dvouhře, kterou se poprvé stala v září 2023 jako dvacátá devátá tenistka od vzniku žebříčku WTA v roce 1975. Na čele strávila celkem sto sedm týdnů. V roce 2021 byla také světovou jedničkou ve čtyřhře jako čtyřicátá čtvrtá od zavedení klasifikace v roce 1984 a druhá Běloruska po Nataše Zverevové. Na čele deblové části strávila šest týdnů. Jako osmá tenistka tak během kariéry obývala vrchol žebříčků dvouhry i čtyřhry. Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2023 na 1. místě a ve čtyřhře v únoru 2021 rovněž na 1. místě. Trénuje ji Anton Dubrov. Před ním ji vedli Dmitrij Tursunov a Didi Kindlmann., přístup:
V běloruském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2016 baráží světové skupiny proti Rusku, v němž za rozhodnutého stavu prohrála s Olgou Govorcovou závěrečnou čtyřhru proti páru Darja Kasatkinová a Jelena Vesninová. Bělorusky přesto zvítězily 3:2 na zápasy. Ve světovém finále 2017 plnila roli jedničky týmu proti Spojeným státům. Američanky si z Minsku odvezly trofej po výhře 3:2 na zápasy. Do roku 2027 v soutěži nastoupila k devíti mezistátním utkáním s bilancí 10–6 ve dvouhře a 1–4 ve čtyřhře., přístup:
Během kariéry pětkrát porazila úřadující světovou jedničku. První dvě výhry získala proti Ashleigh Bartyové na Wuhan Open 2019 a Madrid Open 2021, třetí, čtvrtou a pátou zaznamenala nad Igou Świątekovou na Turnaji mistryň 2022, kde se po sestrách Williamsových stala třetí hráčkou ve 21. století, která na jediném turnaji zdolala všechny členky první světové trojky, ve finále Madrid Open 2023 a semifinále Cincinnati Open 2024.
V sezóně 2018 ji Ženská tenisová asociace vyhlásila nováčkem roku, v letech 2024 a 2025 se pak stala hráčkou roku. V dubnu 2026 převzala cenu Laureus pro nejlepší sportovkyni roku 2025.
Tenisová kariéra V rámci hlavních soutěží dvouhry událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2014, když na turnaj v rodném Minsku s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla krajance Palině Dubavecové. Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v září 2015 na antalyjském turnaji s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála Rumunku Daianu Negreanuovou po dvousetovém průběhu. O týden později přidala na témže místě druhou trofej, když v závěrečném duelu přehrála další Rumunku Nicoletu Dascăluovou.
náhled|vlevo|Na washingtonském Citi Open 2017 dohrála ve druhém kole s Němkou LisickouPrůlom do elitní stovky žebříčku WTA učinila ve vydání ze 16. října 2017, když se posunula ze 102. na 76. místo. V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala dubnovým Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2016 v marockém Rabatu. Na úvod kvalifikační soutěže zdolala Francouzku Mathilde Johanssonovou, aby ji poté cestu do dvouhry uzavřela porážka od Nizozemky Richèl Hogenkampové. Již o týden dříve nastoupila do čtyřhry baráže světové skupiny Fed Cupu 2016 proti Rusku, z níž odešla po boku Govorcovové poražena. Jednalo se o její první zápas počítaný do okruhu WTA Tour. Premiérové utkání v hlavní soutěži této profesionální túry si pak zahrála na únorovém Dubai Tennis Championships 2017 z kategorie Premier 5 po zvládnuté kvalifikaci. Ve třech setech však na úvod nestačila na Ukrajinku Katerynu Bondarenkovou.
Do semifinále poprvé nahlédla na uzbeckém Tashkent Open 2017, kde ji zastavila druhá nasazená Maďarka Tímea Babosová. Do debutového finále se pak probojovala během říjnového Tianjin Open 2017 v Tchien-ťinu, když zvládla duel s Italkou Sarou Erraniovou vracející se po dvouměsíčním dopingovém trestu. Ve finále ji porazila bývalá světová jednička z Ruska Maria Šarapovová po dvousetovém průběhu. Devatenáctiletá Sabalenková přitom nezužitkovala vedení 4–1 na gamy v prvním a 5–1 na gamy ve druhém setu.
Do kvalifikace grandslamu poprvé nahlédla během US Open 2016. Ve druhé fázi podlehla Lucemburčance Mandy Minellaové. Debut v hlavní soutěži pak zaznamenala po překonání kvalifikačního síta v ženském singlu Wimbledonu 2017. První vítězný zápas dosáhla v duelu s Ruskou Irinou Chromačovovou. Následně ji přehrála německá tenistka Carina Witthöftová po třísetovém průběhu.
V minském finále Fed Cupu 2017 proti Spojeným státům byla běloruskou jedničkou. Z pozice 78. hráčky žebříčku v sobotním singlu překvapivě zdolala úřadující vítězku US Open a světovou třináctku Sloane Stephensovou. Za vyrovnaného stavu 1–1 na zápasy otevřela nedělní program porážkou od desáté ženy klasifikace Coco Vandewegheové. Po výhře Bělorusky Sasnovičové rozhodla o vítězkách soutěže až závěrečná čtyřhra, do níž nastoupila s Aljaksandrou Sasnovičovou. Běloruská dvojice však nenašla recept na Američanky Shelby Rogersovou s Vandewegheovou.
náhled|Na French Open 2019 vypadla ve druhém kole Na letních severoamerických betonech v roce 2018 porazila během montréalského Rogers Cupu světovou dvojku Caroline Wozniackou. Ve třetím kole ji však zastavila Belgičanka Elise Mertensová. Navazující týden se objevila na Western & Southern Open v Cincinnati, na němž vyřadila Johannu Kontaovou, turnajovou devítku Karolínu Plíškovou, světovou pětku Caroline Garciaovou i čtrnáctou nasazenou Madison Keysovou. Až v semifinále nestačila na první ženu klasifikace Simonu Halepovou. Premiérovou trofej z túry WTA vybojovala jako dvacetiletá na srpnovém Connecticut Open 2018 v New Havenu, kde do finále prošla po výhře nad světovou devítkou Julií Görgesovou. V boji o titul zdolala španělskou tenistku Carlu Suárezovou Navarrovou po dvousetovém průběhu. Zisk 470 bodů ji poprvé posunul do elitní světové dvacítky žebříčku WTA, jejž uzavírala 20. místem. Ve finále Wuhan Open 2018 z kategorie Premier 5 přehrála estonskou tenistku Anett Kontaveitovou po dvousetovém průběhu, když nečelila žádné brejkové hrozbě. Týden po zisku druhé kariérní trofeje vypadla ve čtvrtfinále China Open 2018 s Wang Čchiang a body jí zajistily průnik na 11. příčku klasifikace.
S Belgičankou Elise Mertensovou vyhrály čtyřhru na BNP Paribas Open 2019 a Miami Open 2019. Staly se tak historicky pátou dvojicí, která zvítězila na obou březnových amerických turnajích v jedné sezóně, označovaných za „Sunshine double“. Jako pár odehrály teprve druhý a třetí turnaj. Premiérové grandslamové finále si zahrála v ženské čtyřhře US Open 2019, do níž nastoupila s Mertensovou. Ve finále přehrály bělorusko-australské turnajové osmičky Viktoriji Azarenkovou s Ashleigh Bartyovou po zvládnutých koncovkách obou setů. Třetí deblový titul na okruhu WTA Tour znamenal posun na 6. místo žebříčku WTA ve čtyřhře. V sezóně 2019 přidala dvě trofeje z dvouhry, když v obou finále porazila Američanku Alison Riskeovou. Nejdříve na lednovém Shenzhen Open a poté na zářijovém Wuhan Open, kde i druhý start proměnila v titul..
2021: Světová jednička ve čtyřhře a dvojka ve dvouhře Sezónu otevřela na premiérově zařazeném turnaji v Abú Zabí, kde navázala na sérii výher z podzimu předchozího roku. Cestou turnajem ztratila jedinou sadu, kterou jí odebrala ve čtvrtfinále Jelena Rybakinová. Ve finále povolila jenom dvě hry Rusce Veronice Kuděrmetovovou a díky patnácté výhře v řadě získala devátý kariérní titul. Bodový zisk také znamenal premiérový posun na 7. místo žebříčku WTA. Šňůru neporazitelnosti jí ukončila ve druhém kole melbournského Gippsland Trophy Estonka Kaia Kanepiová.
Na Australian Open zaznamenala podruhé v kariéře postup do druhého týdne grandslamu, když navázala na osmifinále z US Open 2018. V boji o čtvrtfinále však nestačila na turnajovou desítku Serenu Williamsovou. Lépe si vedla ve ženské čtyřhře, kde po boku Elise Mertensové získaly finálovou výhrou nad Češkami Krejčíkovou a Siniakovou druhý společný grandslamový triumf, díky čemuž se v následném vydání deblové klasifikace posunula jako 44. hráčka v historii a druhá Běloruska po Nataše Zverevové na 1. místo. Přesto však po turnaji uvedla, že neplánuje ve spolupráci dlouhodobě pokračovat, jelikož se chce soustředit primárně na dvouhru.
náhled|vlevo|Na French Open 2021 dohrála ve třetím kole Mírný pokles formy představovaly turnaje na Arabském poloostrově. Jako obhájkyně titulu prohrála již v prvním zápase na Qatar Total Open, když nestačila na Garbiñe Muguruzaovou, a na stejnou soupeřku nestačila ve čtvrtfinále o týden později Dubaji. Španělka na obou turnajích dokázala dojít do finále, a dubajský podnik dokonce celý ovládla.
Na květnovém Mutua Madrid Open postoupila přes Elise Mertensovou a Anastasiji Pavljučenkovovou do finále. V něm zdolala australskou světovou jedničku Ashleigh Bartyovou po třísetovém průběhu. V prvním setu, který trval 26 minut, jí nadělila „kanára“. Výhrou jí oplatila dva týdny starou porážku z boje o titul na Porsche Tennis Grand Prix ve Stuttgartu a finále na březnovém Miami Open, čímž získala první antukový titul. Bodový zisk ji premiérově posunul do elitní světové pětky na čtvrté místo. Na French Open nepotvrdila roli favoritky, když dohrála již ve třetím kole po prohře od Pavljučenkovové.
Grandslamový průlom přišel v Londýně ve Wimbledonu, kde při absenci Ósakaové a Halepové plnila roli turnajové dvojky. Postupně přehrála Niculescuovou, domácí divokou kartu Boulterovou, kvalifikantku Osoriovou Serranovpu, 18. nasazenou Rybakinovou, když od stavu her 3–3 v rozhodující sadě vyhrála 12 posledních míčů. aby poprvé postoupila do čtvrtfinále grandslamu. V něm na její raketě dohrála i Ons Džabúrová. Postupem do semifinále se stala po Zverevové a Azarenkové třetí Běloruskou v této fázi turnaje. V boji o finále proti Karolíně Plíškové získala sice úvodní set díky prvnímu využitému brejkbolu v zápase po dvojchybě Češky, v dalších setech si už žádnou takovou další šanci nevypracovala a sama jednou v každém setu o podání přišla, což znamenalo první prohru proti Plíškové. Obě hráčky dohromady v zápase zahrály celkem 32 es, což znamenalo nový wimbledonský rekord. Bodový zisk znamenal posun na kariérní maximum 3. místo.
Bělorusko reprezentovala v přeložené tokijské olympiádě, kde zasáhla do ženské dvouhry. Ve druhém kole prohrála s Chorvatkou Donnou Vekićovou, když nezvládla zkrácenou hru rozhodujícího setu.
Jako nejvýše nasazená zasáhla do National Bank Open hraném v Montréalu. Cestou do semifinále jí jediný set odebrala v druhém kole Sloane Stephensová. V semifinále znovu po měsíci nestačila na Plíškovou, tentokrát ve dvou setech. I přes prohru v úvodní zápase na navazujícím Western & Southern Open od Pauly Badosové v tiebreaku třetího setu se posunula po turnaji na druhou příčku světové klasifikace.
2022: Finále na Turnaji mistryň