Václav Krupka (6. května 1914 Nový Bydžov – 26. ledna 1994 Praha) byl československý voják, protinacistický odbojář, spolupracovník výsadkové skupiny Silver A.
Životopis Narodil se do rodiny ruského legionáře Václava Krupky (28. srpna 1899 Veselice – 18. července 1952), podplukovníka jezdectva, a Františky rozené Benešová († 18. dubna 1945 KT Bergen-Belsen). V Pardubicích absolvoval společně s Karlem Sedlákem reálku a důstojnickou školu, po níž nastoupil k jezdeckému pluku ve Staré Boleslavi. Po dvouletém studiu Vojenské akademie v Hranicích, kde byl současně se svými dřívějšími kamarády Václavem Kindlem, Miroslavem Křičenským a Alfrédem Bartošem, nastoupil roku 1937 v hodnosti poručíka do Olomouce jako velitel čety 2. jezdeckého pluku a absolvoval zde krátký zpravodajský kurz. Během částečné mobilizace působil jako šifrant u zpravodajců, v průběhu druhé mobilizace zažil přesun motomechanizované brigády ze severní Moravy ke Znojmu, kde se očekával hlavní nápor německé armády. Po Mnichovské zradě a následné demobilizaci se přes Olomouc vrátil do Hranic, kde ho zastihl vznik Protektorátu.
Václav Krupka a Hana Zýková Po rozpuštění prvorepublikové československé armády (v létě 1939) byl poručík jezdectva Václav Krupka pevně rozhodnut odejít do zahraničního odboje, což sdílel s Mirkem Křičenským a Václavem Kindlem, k nimž se později přidal Miroslav Špot. Podle pokynu francouzského velvyslanectví měli vyčkávat na stanoveném místě na další instrukce. Když konečně po několika měsících pro skupinu dorazil vůz, nebyl Krupka přítomen. Ani další možnost utéct do zahraničí přes otcovy kontakty u ON nevyšla, a tak z podnětu plukovníka generálního štábu Josef Tacla začal pracovat ve Východočeském elektrárenském svazu, kde měl být k dispozici jako spojka na Seč. Nastěhoval se do garsonky v Polské ulici v Pardubicích, jeho spojovací činnost však neměla dlouhého trvání, neboť na podzim 1940 byl plukovník Tacl zatčen. V únoru 1940 se Krupka v pardubickém hotelu Grand při taneční zábavě seznámil s Hanou Zýkovou. Nakonec se po tříměsíční známosti dvacetišestiletý Václav Krupka dne 19. června 1940 oženil se sotva devatenáctiletou Hanou.
Silver A Paradesantní výsadek Silver A uskutečněný 29. prosince 1941 změnil natrvalo osudy manželů Krupkových. Hanina kamarádka Taťána Vranešičová pocházela z rodiny známého pardubického obchodníka. Provdala se za Františka Hladěnu. Tento bývalý plochodrážní závodník zastupoval firmu Škoda a (mimo jiné) pracoval pro pardubické gestapo jako odhadce konfiskovaných aut. Začátkem ledna 1942 se manželé Krupkovi prostřednictvím Taťány dozvěděli, že se u Hladěnů skrývá parašutista Otto Motyčka (nadporučík Alfréd Bartoš – velitel výsadku Silver A). Setkání a nabídka Františka Hladěny, aby manželé Krupkovi začali spolupracovat s parašutisty, byla jen otázkou času. Hana a Taťána fungovaly jako spojky a brzy se seznámily i s ostatními členy para-výsadku – Josefem Valčíkem a radiotelegrafistou Jiřím Potůčkem.
V Pardubicích náhled|Dům, ve kterém bydleli manželé Krupkovi v Pernerově ulici v Pardubicích Prvním úkolem Václava Bendy na začátku roku 1942 bylo zajistit si vlastní zpravodajskou síť a nalézt alternativní bydlení pro Bartoše. To se podařilo prostřednictvím rodičů u obuvníka Václava Bendy v Dašicích (město asi 10 km východně od Pardubic), kde Alfréd Bartoš pobýval v polovině února 1942, když se musel odstěhovat od Hladěnů. Nakonec nalezl azyl v pardubickém bytě u manželů Krupkových, v Pernerově ulici čp. 1607. Od té doby se byt manželů Krupkových stal centrem ilegální činnosti Alfréda Bartoše. Při budování zpravodajské sítě se Krupka nejprve obrátil na svého spolužáka z Hranic Otu Kacetla (* 3. dubna 1911 v Ruprechtově), který se stal následně velmi užitečným informátorem A. Bartoše pro jižní Moravu. K dalším informátorům Krupky patřil jeho spolužák z reálky Karel Sedlák sídlící v Praze, pro informační činnost získal i některé ze spolehlivých kolegů z práce jako ing. Huráně, který dodával informace z elektroprůmyslu a zajišťoval výměnu marek za protektorátní koruny, Zdeňka Deršáka, který kromě informací o situaci mezi německými vojáky nabídl k dispozici i svůj byt a pana Čiháka, který mimo jiné obstaral plánek dynamitky v Semtíně pro její případné bombardování. Hana Krupková zajišťovala spojení mezi Josefem Valčíkem a Alfrédem Bartošem. Doma v Pardubicích pak samotnému Alfrédu Bartošovi často pomáhala při dešifrování a šifrování zpráv do Anglie.
Pobyty v Praze Při pobytech a návštěvách v Praze používali manželé Krupkovi a Alfréd Bartoš různá místa: V dnes již neexistujícím domě (na adrese Krále Jiřího, dnes Vršovická 962) bydleli manželé Karel a Soňa Sedlákovi. V první polovině roku 1942 v jejich bytě několikrát přespal Alfréd Bartoš a také tento byt užívali Hana Krupková a Václav Krupka. Václav Krupka měl v Praze strýce a tetu (Bohumil a Věnceslava Česnekovi). Jejich byt (na adrese: Čerchovská 2129/3, 120 00 Praha 2 – Vinohrady, německy se za protektorátu název ulice překládal Schwarzkopfstrasse) používal na jaře 1942 jako jednu z pražských záchytných adres Alfréd Bartoš. Poprvé zde byl Alfréd Bartoš s Václavem Krupkou zřejmě 20. března 1942.
Václav Krupka a Václav Morávek Prostřednictvím Zdeňky Bočkové – manželky plukovníka Bohumila Bočka – navázala Hana Krupková kontakt s domácím odbojem, konkrétně se štábním kapitánem Václavem Morávkem (ten pak měl osobní kontakty s agentem A-54 Paulem Thümmelem).
Klíčová schůzka Alfréda Bartoše s Václavem Morávkem se odehrála v Praze na Klárově v Chotkových sadech dne 20. března 1942 ve 23.00 hodin. Byl to Václav Krupka, kdo zajišťoval Bartoše. Václav Řehák pak jistil Morávka. Bartoš předal Morávkovi pět fotografií parašutistů určených pro nové falešné osobní doklady. Kromě fotografie Alfréda Bartoše, Josefa Valčíka a Jiřího Potůčka tam byly ještě dvě podobenky osob, které Václav Krupka neznal. Morávek protistraně předal depeše určené pro Bartošovu vysílačku Libuši (v nich mimo jiné navrhoval zorganizování útěku pro prozrazením ohroženého agenta A-54).
Když byl štábní kapitán Václav Morávek 21. března 1942 večer nedaleko zastávky Prašný most zbaven života, nalezlo u něj gestapo fotografii Josefa Valčíka určenou k výrobě falešné protektorátní legitimace. (Tou dobou Josef Valčík pracoval jako číšník v pardubickém hotelu Veselka.) Jeho „ponor“ do ilegality byl rychlý a následně vystřídal několik úkrytů. Nakonec přešel (v polovině dubna 1942) natrvalo do Prahy. Tady pak svoje další osudy spojil s dvojicí parašutistů Jozef Gabčík (Anthropoid) a Jan Kubiš (Anthropoid).
Atentát na R. Heydricha Dne 27. května 1942 (v den atentátu na R. Heydricha) se Alfréd Bartoš v Pardubicích u Krupků vzpamatovával z úpalu, který si způsobil předchozím neopatrným opalováním. Hana Krupková o něj pečovala, ale Bartoš ji odpoledne vyslal do Prahy, aby u Josefa Valčíka (bydlícího v Biskupcově ulici u Moravcových) zjistila, co se přesně v Praze událo. Povšechné informace přivezla Hana na druhý den (28. května 1942) a tak v následujících čtrnácti dnech přijímal Bartoš u Krupků celou řadu návštěv z Prahy. Postupně tak získal obraz o dění v Praze: několik výsadkářů z různých disentů, kteří žili v ilegalitě na různých místech v Praze, se postupně přesunulo do kostela v Resslově ulici. Cestou z Brna (kde sháněla konzervy pro parašutisty) se v Pardubicích v bytě u Krupků zastavila i Marie Moravcová. Ne zcela doléčený Alfréd Bartoš se rozhodl odejít od Krupků a organizovat ilegální činnost z jiného místa. Dne 16. června 1942 odjeli manželé Krupkovi na krátkou dovolenou do Police nad Metují, kde hodlali vyčkat než se situace uklidní.
Zrada Karla Čurdy Dne 16. června 1942 přišel do bytu manželů Josefa a Marie Svatošových (na adrese: Melantrichova 463/15; 110 00 Praha 1 – Staré Město) hned po svém návratu do Prahy parašutista Karel Čurda (příslušník výsadku Out Distance). Byt opustil před 12.00 hodinou a rovnou odsud odešel do Petschkova paláce. Tady se v hlavní úřadovně pražského gestapa dobrovolně přihlásil a vypověděl vše nejen o svém výsadku, ale i o dosavadních pomocnících parašutistů. Karel Čurda vyzradil úkryt u Svatošových, Hanu a Václava Krupkovy z Pardubic, manžele Moravcovy z Biskupcovy ulice a dále pak všechny, kteří ho v Protektorátu Čechy a Morava ubytovali (manželé Svatošovi byli s celou rodinou téhož dne zatčeni a všech šest členů jejich rodiny bylo popraveno v KT Mauthausenu dne 24. října 1942.)
Zatčení manželů Krupkových V hotelu Pejskar v Polici nad Metují, kde se ubytovali, je však hned druhého dne brzy ráno (17. června 1942) zatklo gestapo. Byli okamžitě převezeni do Petschkova paláce – sídla pražského gestapa. Byl to parašutista Karel Čurda (z výsadku Out Distance), který na gestapu dobrovolně promluvil a prozradil (kromě mnoha jiných) i manžele Krupkovy, u kterých v Pardubicích (krátce po svém seskoku) v březnu 1942 bydlel.
Wilhelm Schultze náhled|vpravo|Wilhelm Schultze Večerní výslech (v noci ze 17. června 1942 na 18. červen 1942) Hany Krupkové v Petschkově paláci vedl šéf kontrarozvědného oddělení Wilhelm Schultze. Kriminální rada Schultze s Hanou jednal velice slušně. Dal přinést jídlo, kávu a cigarety. Hana byla pohledná mladá žena a mezi ní a Schultzem došlo k intimnímu sblížení. Wilhelm Schultze jí slíbil záchranu a přislíbil zachránit i jejího manžela Václava. Když bylo po aktu, odešel Schultze do vedlejší místnosti. Otevřenými dveřmi Hana, ležící na pohovce, slyšela celý výslech svého manžela i co vypovídal. Wilhelm Schultze dodržel svůj slib.
Další osud manželů Krupkových
Hana Krupková Věznění Hany (v dalších měsících střídavě pobývala v samovazbě na Pankráci a v terezínské Malé pevnosti) bylo ukončeno začátku ledna 1943, kdy byla předvedena na krátkou audienci ke K. H. Frankovi do Černínského paláce. Následně byla propuštěna s tím, že nastoupí do zaměstnání v jinonické Waltrovce, kde bude pracovat pro gestapo jako informátorka. Druhou světovou válku Hana přežila. Jak ukázalo poválečné vyšetřování v továrně, Hana Krupková během posledních dvou válečných let nikoho gestapu neudala.
Václav Krupka Václav Krupka byl vězněn v Terezíně a v Pankrácké věznici, kde se seznámil s dozorcem Adolfem Kolínským. Ten Krupku informoval o zradě Karla Čurdy a doručil jeho moták do Pardubic.
Krupka byl rovněž předveden ke K. H. Frankovi. Tady ovšem nedostal svobodu, nýbrž musel zvolit jednu z nabídek: Vstoupit do SS a na frontě v řadách německé armády odčinit svoji účast v československém odboji nebo být deportován do koncentračního tábora. Krupka sice zvolil druhou možnost (KT Mauthausen), ale po intervenci jeho ženy Hany (u Fridricha Wintera z centrály gestapa) byl Václav nakonec (v listopadu 1943) poslán do Flossenbürgu. Tady se dočkal konce druhé světové války.
Těsně po konci války Krupková byla zatčena už 9. května 1945 příslušníky Revolučních gard a od července 1945 pak vyslýchána pracovníky OBZ (Obranného zpravodajství). Krupka byl zatčen až na konci května 1945 po návratu z koncentračního tábora. Oba manželé byli podezřelí ze zrádcovství (kolaborace), Krupková čelila navíc podezření z udavačství. Oba byli vyšetřováni a oba byli v červnu roku 1946 (každý v jiném vagóně) převezeni do Chrudimi. Zde byli znovu vyslýcháni a čekali na soudní proces, který se ale nakonec nekonal. Místo soudu byli Václav a Hana Krupkovi propuštěni. Setkali se spolu poprvé až v prosinci roku 1946. Václav Krupka vyčetl své ženě nevěru s kriminálním radou pražského gestapa Wilhelmem Schultzem. (O nevěře své ženy se Krupka dozvěděl až po skončení druhé světové války.) Václav Krupka usiloval o opětné přijetí do československé armády a tak byl ochoten na manželčinu nevěru zapomenout a žít s ní opět v řádném manželském svazku.
Syn Pavel a rozvod