Bernardo Santareno (19. listopadu 1924 Santarém – 30. srpna 1980 Lisabon), vlastním jménem António Martinho do Rosário, byl portugalský spisovatel a dramatik.
V roce 1950 vystudoval psychiatrii na Univerzitě v Coimbře. Svoji literární kariéru zahájil třemi básnickými sbírkami, které vydal mezi lety 1954 a 1957. Následně se věnoval dramatu, psal divadelní hry zaměřující se na problémy lidské důstojnosti, individuality a svobody, a boj proti všem formám diskriminace a útlaku.
Dílo Poezie A Morte na Raiz (1954) Romances do Mar (1955) Os Olhos da Víbora (1957)
Próza Nos Mares do Fim do Mundo (1959)
Divadelní hry A Promessa (1957) O Bailarino (1957) A Excomungada (1957) O Lugre (1959) O Crime da Aldeia Velha (1959) António Marinheiro ou o Édipo de Alfama (1960) Os Anjos e o Sangue (1961) O Duelo (1961) O Pecado de João Agonia (1961) Anunciação (1962, do češtiny přeložil Arnold Hala: Zvěstování, 1977) O Judeu (1966) O Inferno (1967) A Traição do Padre Martinho (1969) Português, Escritor, 45 Anos de Idade (1974) Os Marginais e a Revolução (1979; součástí jsou hry Restos, A Confissão, Monsanto a Vida Breve em Três Fotografias)) O Punho (1987, vydáno posmrtně)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Portugalští básníci Kategorie:Portugalští spisovatelé Kategorie:Portugalští dramatici Kategorie:Narození 19. listopadu Kategorie:Narození v roce 1924 Kategorie:Narození v Santarému (Portugalsko) Kategorie:Úmrtí 30. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1980 Kategorie:Úmrtí v Lisabonu Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Univerzity Coimbra