Krouna () je obec v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Leží ve správním obvodu obce s rozšířenou působností (a pověřeného obecního úřadu) Hlinska, od něhož leží asi deset kilometrů východně. Původně vznikala jako údolní řadová ves, v mírně svažitém terénu, rozprostírajícím se severojižním směrem podél vodního toku Krounky, nyní i souběžně se silnicí II/354 z Krouny do Svratky. Východně od vesnice vede železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče. Rozloha správního území obce je 3 437 hektarů (z toho orná půda zaujímá 32,44 % plochy a lesy 39,32 % plochy). K obci náleží pět místních části – Čachnov, Františky, Oldřiš, Ruda a Rychnov. Celkem v ní žije obyvatel.
Krouna patřila historicky poddanským právem pod rychmburské panství (do roku 1849) jako ves s rychtou. Od roku 1850 je samostatnou obcí. Obecní úřad sídlí v domě čp. 218.
Název Vesnice je pojmenována podle potoka. Z německé podoby jména Grunaw (doložené roku 1349) a z názvů okolních míst, jako např. Rychnow-Rychnov (ze středněhornoněmeckého sousloví poukazujícího na bohatství půdy), Senowa-Čachnov, lze usuzovat, že zde existovala enkláva německy mluvicích osadníků-kolonizátorů, na rozdíl od jiných okolních míst s českým názvem, jako např. Vdrzissie-Oldřiš, Kladne-Kladno, Dyedowa-Dědová, Camenicze-Kameničky, Rybne Czeske-Česká Rybná. Z podoby místních jmen v listině z roku 1392 (Krúna, Odradow) můžeme mj. usuzovat na to, že buď již převážil český živel, nebo že se podoba místních jmen vrátila před období příchodu německy mluvících osadníků-kolonizátorů (v tomto případě by to znamenalo, že němečtí osadníci již přicházeli do obydlené krajiny; o této skutečnosti by mohla svědčit i existence kostela (či jeho menšího architektonického předchůdce) jak v Krouně, tak v Otradově již před rokem 1349).
Historie Nejstarší dějiny osídlení oblasti lze částečně dokumentovat z archeologických nálezů.KALFERST, Jiří: Vyjádření archeologického oddělení Muzea východních Čech Hradec Králové – podklady archeologické památkové péče pro obec Krouna, okres Chrudim (5 listů + plán).KALFERST, Jiří, SIGL, Jiří: Počátky středověkého osídlení Krouny, okr. Chrudim. Archeologické oddělení Muzea východních Čech Hradec Králové. Leden 2009. Stanoviska se týkají výsledků systematického terénního průzkumu z let 2003 až 2005, které provedl Petr Sedlák z Krouny. Ty dosvědčují, že Krouna byla osídlena již ve 13. století. V letech 2003 až 2005 nalezl Petr Sedlák z Krouny systematickým terénním průzkumem a povrchovým sběrem velké množství úlomků (659 keramických střepů) svědčících o osídlení, hospodářském životě a domácí činnosti. Nálezy byly prováděny zvl. v okolí kopce Humperák (lokality Za HumnyArcheologické nálezy z lokality Za Humny: keramické zlomky ze stěn nádob červeně a šedě zbarvených, černý lom s drobnými křemínky a slídou, povrch jemně drsný, některé polévané – hnědě, zeleně, černě, občas plastická páska nebo žlábek., K HumperkámArcheologické nálezy z lokality K Humperkám: zlomky keramiky – knoflík pokličky, polévané střepy z okrajů, střep ucha nádoby.) a v oblasti mezi katolickým hřbitovem a fotbalovým hřištěm.Archeologické nálezy z lokality mezi katolickým kostelem a fotbalovým hřištěm: větší množství střepů, červené, okrové, světle šedé a tmavě šedé, často s drobnou slídou a křemínky, řada z nich černě, hnědě, zeleně či žlutě polévaných, některé zdobené rytou šroubovicí nebo vodorovnými rýhami; dvě nožky (buď z hrnce na nožkách nebo z trojnožky). Nálezy pocházely z období od 13. století do novověku,Nálezy pocházející ze 13. století tvořily 6 % všech nálezů, ze 13.–14. století 11 %, ze 14. století 1 %, ze 14.–15. století 46 %, z 15. století 1 %, z novověku 35 %. 88 % střepů nebylo zdobených, 12 % střepů bylo zdobených.ŠTĚPÁNKOVÁ, Lucie: Kostel svatého Jakuba v Rané a počátky středověkého osídlení na Hlinecku. Bakalářská práce obhájená na Filosofické fakultě Univerzity Pardubice v roce 2011. Autorka zde mj. podává soupis archeologických nálezů v Krouně. Archeologické nálezy z obce Krouna jsou uloženy v Muzeu východních Čech v Hradci Králové.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, z období vlády krále Karla IV. Latinsky psaná listina pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic papeži Klementu VI. z 3. prosince 1349 týkajícího se litomyšlského biskupství, resp. litomyšlské diecéze (založeno v dubnu 1344) obsahuje seznam obcí, které jsou k biskupství přiřazeny jako osady farské (kostelní). Je zde uvedeno Grunaw inferior a Grunaw superior („inferior“ znamená v latině dolní, spodní, „superior“ znamená v latině horní, vrchní). Grunaw inferior je dnešní Otradov, Grunaw superior je dnešní Krouna (její horní i dolní část). Úplné znění listiny s první zmínkou o obci (která patřila k mýtskému církevnímu děkanátu) je obsaženo v edici Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae uložené v Moravském zemském archivu v BrněCodex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII, č. 974, str. 676–677; originál v SÚA Brno, fond Benediktini Rajhrad E 6, č. 383. Dostupné online z Moravské zemské knihovny nebo z Centra medievistických studií ; v obou případech se zmínka o Krouně nachází na str. 677, 4. řádek od konce zveřejněného dokumentu.. Stejný obsah má i listina ze 4. listopadu 1350, ve které je název vsi zapsán jako Grenna.
Další písemný doklad pochází z roku 1392, kdy Smil Flaška z Pardubic prodal rychmburské panství Otovi Berkovi a Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad. V postupní listině z 8. června 1392Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae (Pozůstatky desk zemských království Českého). Praha : Nákladem Jindřicha Jaroslava Clama Martinice, 1870, str. 547. Dostupné online z Moravské zemské knihovny . jsou vyjmenovány všechny osady panství, mezi nimi i Krouna (zde uvedena jako Kruna), která poddanským právem patřila pod rychmburské panství jako ves s rychtou. V dokumentu je uvedena i ves Otradov (zde jako Odradow; v listině z roku 1349 ještě latinsky jako Grunaw inferior). Tento dokument zakládá informaci, že Krouna nejdéle od roku 1392 patřila pod rychmburské panství; tato příslušnost trvala až do roku 1850.
Po změně řady vlastníků byl Rychmburk od poloviny 16. století do roku 1706 ve vlastnictví Berků z Dubé, potom rodu Kinských. Roku 1823 prodává Filip Kinský panství Thurn-Taxisům. Štěpán Vilém Kinský byl roku 1731 objednatelem první mapy území. Vznikla tak i unikátní dochovaná mapa Krouny z let 1731–1732Mapa vsi Krouna. Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz. Zdiby : Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i. Dostupné online. Ručně kolorovaná mapa v měřítku 1 : 3626 podlepená plátnem o velikosti 122 × 138 cm., jejímž autorem je Ing. František Xaver Preitsch, v letech 1737–1765 zemský měřič. V 18. století vzniká mapa pozemků krounského vrchnostenského dvora Ing. Emanuela Kleinwächtera z roku 1800.Mapa pozemků krounského vrchnostenského dvora, tamtéž. Dostupné online. Ručně kolorovaná mapa podlepená plátnem o velikosti 137,5 × 56,5 centimetrů.
Na mapě z roku 1731 je v severní části obce, na předělu katastrů Krouny a Otradova, zakreslen objekt s názvem „Nový vrchnostenský dvůr“ (Neue Mayerhoff, jinde psáno Maierhoff nebo v pozdějších mapách jen zkratkou MH), nepřesně někdy označován jako „panský dvůr“; dodnes se tato část dolní Krouny nazývá Dvůr. Obecně se jedná o hospodářsko-sídelní jednotku v podobě usedlosti většího rozsahu tvořené komplexem stavebních objektů sloužících na jedné straně k obývání a na druhé k zemědělskému hospodaření.ROUS, Pavel: Dvory v okolí Havlíčkova Brodu a možnosti jejich zkoumání. Havlíčkobrodsko. Vlastivědný sborník. Havlíčkův Brod : Muzeum Vysočiny, 2010, str. 20.
Ottův slovník naučný charakterizuje Krounu jako městys.Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900, s. 255. Dostupné online. Stejný zdroj charakterizuje městys jako "obec stojící uprostřed mezi vsí a městem a mající právo odbývati výroční trhy".Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 174. Dostupné online.
Přírodní poměry Geomorfologicky patří Krouna do Českomoravské soustavy, podsoustavy Českomoravská vrchovina. Její severní a západní partie náleží do celku Železné hory, podcelku Sečská vrchovina a jeho okrsků Kameničská vrchovina a Skutečská pahorkatina. Kameničská vrchovina se u Krouny rozkládá ze směru od obce Kameničky zhruba v linii od sedla mezi vrchy Otava a U oběšeného (nad Svratouchem poblíž pramene Krounky), severně údolím Krounky (nebo silnicí II/354) k okraji lesa nad horní Krounou (zhruba k nivelačnímu bodu 596,79 metrůNivelační bod kb2-6.1 . na okraji lesní lokality), dále k Čachnovu (lokalita Kovářka), Pusté Kamenici (od silnice I/34 svahem vrchu U javoru 659 metrů, železniční zastávka nad rybníkem Kamenice, lokalita Radčany, bezejmenný vrchol 639,0 metrů nad lokalitou Pekelec), Rychnovu (Rychnovský potok u mostu silnice I/34), Krouně (Pilský či Panský rybník, U Zrůstů), Pokřikovu (žel. zastávka). Skutečská pahorkatina se u Krouny rozkládá ze směru od Skutče zhruba v linii mezi Pokřikovem (žel. zastávka) a Otradovem (Rychnovský potok nad soutokem s Kamenickou vodou) s nejvyšší kótou a triangulačním bodem v lokalitě Na Hrobkách u Hesin, 539 metrů.Trigonometrický bod Na Hrobkách u Hesin ., resp. lokalitou Potočina s bezejmenným pahorkem tamtéž, 540 metrů. Jižní a východní partie Krouny náleží do celku Hornosvratecká vrchovina, jeho severozápadního podcelku Žďárské vrchy a jeho okrajového okrsku Borovský les zasahujícího krounský katastr v hraniční linii s Kameničskou vrchovinou od Svratoucha k jižnímu okraji Krouny, Olšinám, Pleskotce, Čachnovu (lokalita Režnízka), Pusté Kamenici (žel. zastávka) a Rychnovu (Rychnovský potok); Borovský les dále zasahuje poblíž Krouny v hraniční linii se Skutečskou pahorkatinou u Otradova, lokalita Na zadech, a dále na Proseč.
V geologickém podloží oblasti se nachází především rula, ortorula, svor a migmatit; v oblasti kolem Rudy (Čachnov) pak také amfibolit, skarn, mramor a kvarcit.
Česká geologická služba dokumentuje významné geologické lokality. U Krouny zdokumentovala tzv. skalní výchozy, které jsou typické pro rulu svrateckého krystalinika.Rulové skalní výchozy jižně od Krouny zdokumentované Českou geologickou službou .
Na Rudě u Čachnova se nachází zavezený lom a pozůstatky šachty po dobývání železné rudy. Další pozůstatky těžby železné rudy (ze 17. století) se nacházejí v křemičité hornině skarn na jižním okraji k. ú. Krouny poblíž Tučkovy hájenky (dvě šachty a haldy v bukovém lese), nověji zde byla těžba obnovena ve čtyřicátých letech 20. století; v padesátých letech bylo místo předmětem uranového průzkumu.Pozůstatky těžby železné rudy ze 17. století .
Nejbližšími těžebními lokalitami stavebního kamene u Krouny jsou Zderaz (žula) a Proseč (amfibolit, těžba zastavena).
Krounou prochází severní hranice chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (silnicí I/34 od Hlinska k Poličce).
Jihovýchodně od města leží přírodní památka Bučina – Spálený kopec.
Památný strom: Javor klen u hájenky na Humperkách.Památný strom javor klen u hájenky na Humperkách. Mapa. Rozhodnutí o vyhlášení památného stromu 1, 2. Stáří přes 300 let, výška 31 metrů, šířka koruny 25 metrů, obvod 516 centimetrů. Jedná se o mohutný strom s centrální dutinou. Nachází se na dvorku asi patnáct metrů od domu (samoty). Jedná se o významný strom v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Památným stromem byl vyhlášen 1. června 2009. V roce 2009 byl proveden ochranný řez, ošetření a zastřešení dutiny. Říká se o něm, že na tomto odlehlém místě se kdysi, před vyhlášením Tolerančního patentu, scházeli Čeští bratři.
Výškopis