Dolnorýnsko-vestfálský kraj nebo jen Vestfálský kraj, (, , ) byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v letech 1500–1806, tedy po celou dobu existence krajského zřízení v říši, ovšem po míru v Lunéville ztratil kraj většinu svého území. Kraj zaujímal oblast severozápadního Německa a od reformace platil za kraj konfesionálně smíšený.
Členové kraje Některé stavy jsou uváděny duplicitně či triplicitně podle toho, jak se v průběhu let měnilo jejich pořadí. Léna krajských stavů odstoupená říší Francii po míru v Lunéville r. 1801 jsou označena kurzívou
Vysvětlivky: K – členské panství s knížecím statusem; V – člen, kterému náležel virilní hlas v knížecí radě říšského sněmu
Lavice knížat 25px Biskupství Cambrai K, V (od r. 1559 arcibiskupství, r. 1679 pohlceno Francií) 25px Lutyšské biskupství K, V 25px Mindenské biskupství K, V (r. 1648 sekularizováno a připadlo Braniborsku) 25px Münsterské biskupství K, V 25px Osnabrücké biskupství K, V 25px Paderbornské biskupství K, V 25px Utrechtské biskupství K, V (členem jen krátce, již roku 1528 připojeno k Habsburskému Nizozemí) 25px Corveyské biskupství K, V (biskupstvím od r. 1783, předtím zasedalo mezi kláštery za Stavelotem) 25px Verdenské biskupství K, V (roku 1648 sekularizováno a připadlo Švédsku) 25px Spojená benediktinská opatství Stavelot a Malmédy K, V (od r. 1576) 25px Benediktinské opatství Corvey K, V (v l. 1582-1783, pak povýšeno na biskupství) 25px Spojená vévodství Jülich a Berg K, V (do roku 1609 v personální unii s Klévskem, dále součást Vévodství Falc-Neuburg) 25px Klévské vévodství K, V (do roku 1609 v personální unii s Jülišskem a Bergem, poté součást Braniborska) 25px Geldernské vévodství K, V (od roku 1548 bylo součástí Burgundského kraje) 25px Mindenské knížectví K, V (jako sekulární knížectví členem od r. 1648, patřilo Braniborsku) 25px Verdenské knížectví K, V (jako sekulární knížectví členem od r. 1648, do r. 1720 patřilo Švédsku, do r. 1731 Dánsku a dále Hannoversku) 25px Nasavsko-dillenburské hrabství V (mezi knížaty od roku 1664) 25px Východofríské hrabství V (mezi knížaty od roku 1667) 25px Knížectví Moers K, V (mezi knížaty od r. 1707, součást Pruska) 25px Hrabství Wied (pod vládou rodu Wiedů) 25px Dolní hrabství Wied (Wied-Neuwied) V (do r. 1784 mezi hrabaty) 25px Horní Hrabství Wied V (do r. 1791 mezi hrabaty)
Lavice prelátů 25px Benediktinské opatství Corvey K, V (do r. 1582, pak mezi knížaty) 25px Opatství benediktinek Kornelimünster K 25px Spojená benediktinská opatství Stavelot a Malmédy K, V (do r. 1576, pak mezi knížaty) 25px Opatství benediktinů ve Werdenu K 25px Konvent světských kanovnic v Essenu K 25px Konvent světských kanovnic v Herfordu K 25px Konvent světských kanovnic v Thornu K 25px Benediktinské opatství v Echternachu
Lavice hrabat a pánů
Původní hrabství a panství 25px Hrabství Bentheim 25px Hrabství Manderscheid (roku 1546 mediatizováno habsburským Lucemburskem) 25px Hrabství Bronckhorst (držel místní rod pánů/hrabat, ten r. 1719 vymřel a členství hrabství v kraji bylo zrušeno) 25px Panství Diepholz (od r. 1530 hrabství, od r. 1585 součást Brunšvicko-lüneburského vévodství) 25px Hrabství Hoya (od r. 1582 součást Brunšvicko-lüneburského vévodství) 25px Panství Lippe (od r. 1529 hrabství) 25px Hrabství Moers (od r. 1541 personální unie s Klévskem, od r. 1600 v držení nizozemských místodržících z rodu Oranžských, od r. 1707 mezi knížaty a součást Pruska) 25px Nasavsko-dillenburské hrabství (od r. 1664 mezi knížaty) 25px Hrabství Oldenburg a Delmenhorst (od r. 1774 vévodství) 25px Hrabství Východní Frísko (od r. 1667 mezi knížaty) 25px Hrabství Wied (v držbě rodu Wiedů) 25px Dolní hrabství Wied (Wied-Neuwied) (od r. 1784 mezi knížaty) 25px Horní Hrabství Wied (od r. 1791 mezi knížaty) 25px Hrabství Pyrmont 25px Hrabství Rietberg (hrabaty byli fríští náčelníci z rodu Omken, od r. 1581 sekundogenitura hrabat Cirksenů, r. 1699 sňatkem přešlo na hrabata/knížata z Kounic) 25px Panství Reichenstein (léno Wiedů, od r. 1698 plně bezprostřední a předáno pánům/hrabatům Nesselrode) 25px Panství Reifferscheid 25px Hrabství Sayn (od r. 1636 po vymření místního rodu rozděleno) Hrabství Sayn-Hachenburg Hrabství Sayn-Altenkirchen 25px Hrabství Schaumburg (roku 1640 rozděleno včetně hlasu) Hrabství Schaumburg-Lippe Hesenské Schaumbursko (součást Hesenska-Kasselska) 25px Hrabství Spiegelberg 25px Hrabství Steinfurt (v držbě rodu Bentheimů) 25px Hrabství Tecklenburg (držela hrabata ze Schwerinu, od r. 1557 hrabata z Bentheimu, od r. 1696 hrabata ze Solmsu, od r. 1707 součást Pruska) 25px Panství/Hrabství Winnenburg a Beilstein (původně léno trevírského kurfiřtství, propůjčené hrabatům von Winneneburg und Beilstein, r. 1652 uděleno v léno Metternichům, r. 1679 povýšeno na hrabství a konec lenní závislosti na Trevíru)
Hrabství a panství přistoupivší do r. 1792 Mnohá panství a hrabství přistoupivší po založení kraje, dosáhla říšské bezprostřednosti až v 17. nebo 18. století, což zpozdilo jejich přijetí mezi krajské stavy.
25px Panství Anholt (patřilo pánům/hrabatům van Bronckhorst-Battenburg, od r. 1649 knížatům ze Salmu) 25px Spojená hrabství Blanckenheim a Geroldstein (v držbě hrabat z Manderscheidu, r. 1780 přešlo sňatkem na Šternberky) 25px Panství Gemen (Gehmen) (bezprostřední od r. 1700, v držbě hrabat Limburg-Styrum, od r. 1801 svobodných pánů Boyneburg-Bömelberg) 25px Panství Gimborn a Neustadt (mezi krajskými stavy od r. 1682, patřilo Schwarzenbergům a od r. 1782 hrabatům von Wallmoden) 25px Hrabství Gronsveld (hrabstvím od r. 1586, v držbě hrabat van Bronckhorst, od r. 1719 hrabat von Toerring-Jettenbach) 25px Hrabství Hallermund (nebylo bezprostřední, pod vládou Hannoverska, hlas na krajském sněmu měl od r. 1709 hrabě Platen) 25px Hrabství Holzappel (též Holzapfel, v kraji od r. 1643, patřilo císařskému polnímu maršálkovi Petru Melanderovi von Holzappel, od r. 1653 Nasavským, od r. 1676 anhaltským Askáncům) 25px Hrabství Kerpen a Lommersum (bezprostřední od r. 1786, v držbě hrabat Schaesbergů) 25px Panství Myllendonk (bezprostřední od r. 1700, v držení hrabat Osteinů) 25px Panství Rekem (Reckheim) (přistoupilo se získáním bezprostřednosti r. 1620, od r. 1623 hrabstvím) 25px Hrabství Schleiden (v držbě hrabat van der Mark) 25px Panství Wickrath (v držbě rytířů/pánů/hrabat z Quadu) 25px Hrabství Wittem (bezprostřední od r. 1689, v držbě pánů/hrabat Plettenbergů) 25px Hrabství Lingen (panství nizozemských místodržících, princů oranžských, od r. 1702 součást Pruska) 25px Hrabství Ravensberg (od r. 1614 součást Braniborska-Pruska) 25px Hrabství Hoorn (od r. 1614, patřilo lutyšským biskupům)
Lavice krajských měst 25px Cáchy 25px Cambrai (od r. 1679, tj. od Nijmegenského míru součást Francie a konec příslušnosti ke kraji) 25px Dortmund 25px Kolín 25px Duisburg 25px Herford 25px Verden 25px Brakel 25px Düren 25px Lemgo 25px Soest 25px Warburg 25px Wesel
Odkazy Literatura DOTZAUER, Winfried: Die deutschen Reichskreise in der Verfassung des alten Reiches und ihr Eigenleben. 1500–1806. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1989, částečně dostupný online
Externí odkazy
Seznam členů a stavů Říšských krajů Říšská matrika z r. 1532 na Wikizdrojích Mapy států v kraji k r. 1789
Kategorie:Říšský kraj Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1500 Kategorie:Zaniklo 1806 Kategorie:Dějiny Dolního Saska Kategorie:Dějiny Belgie