Štěpánov nad Svratkou (do roku 1951 jen Štěpánov,Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online. ) je městys v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Obcí protéká řeka Svratka, do které se zde vlévá říčka Hodonínka. Žije zde obyvatel.
Název Co se týká názvu obce, existují tři teorie. Podle první tu rostl velký počet jabloní neboli štěpů, podle druhé je název odvozen od jména loupeživého rytíře Štěpána sídlícího na Hradisku. Podle třetí verze – nejpravděpodobnější – byl název odvozen snad od jména Štěpána z Medlova, jehož přítomnost zde souvisela snad se správou zeměpanských stříbrných dolů.
Historie náhled|vlevo|Vysoká pec Štěpánov nad Svratkou roku 1861 Štěpánov založil Štěpán II. z Medlova (uváděný v pramenech v letech 1234–1256) zřejmě v první polovině 13. století. Na listině olomouckého biskupa Dětřicha pro doubravický klášter z 15. února 1285 je podepsán i farář Heřman ze Štěpánova. Roku 1348 patřil zubštejnskému panství, v roce 1360 k hradu Pyšolci a během 15. století přešel k Pernštejnu. V roce 1483 tvořil zvláštní část panství právě Štěpánov a vesničky Olešnička, Vrtěžíř, Kozlov, Lesoňovice, Koroužné a Švařec. V roce 1544 patřil ke štěpánovské rychtě Borovec, dále Čtyři Dvory, Vrtěžíř, Lesoňovice, Koroužné, Švařec a Kobylnice (Nivsko). S označením městečko se u Štěpánova poprvé setkáváme v roce 1551 v pernštejnských sirotčích registrech, povýšen byl ale až v letech 1561–1584. V roce 1598 byla robota změněna na plat.
Štěpánov se postupně stává průmyslovým centrem panství. Od 13. století se zde těžilo stříbro, měď a železná ruda. V 18. století se s dolováním přestalo, i když v letech 1916–1919 se provedly neúspěšné pokusy o znovuobnovení těžby v místních dolech. Střediskem železářství se staly obce Borovec a Olešnička, které se Štěpánovem zcela splynuly. Celkem zde stávaly tři vysoké pece (asi 1640–1760; druhá od 1761; třetí zprovozněna 1862). Roku 1876 byla vysoká pec odstavena a v roce 1952 zbořena. Zdejší železo patřilo k nejlepším na Moravě a např. v 17. století dodávaly místní železárny nejvíce zbraní ze všech moravských železáren ve výborné kvalitě. V roce 1814 byl ve Štěpánově vyroben první provozuschopný parní stroj v habsburské monarchii.
Od roku 2010 je starostkou obce Šárka Kunčíková. Dne 24. ledna 2014 byl obci vrácen status městyse.Rozhodnutí č. 7 předsedy Poslanecké sněmovny k stanovení obce Štěpánov nad Svratkou městysem, Jan Hamáček, 24. ledna 2014
Obyvatelstvo
Správa městyse Členění městyse Štěpánov nad Svratkou se skládá ze dvou částí, které leží na čtyřech katastrálních územích: Štěpánov nad Svratkou (k. ú. Štěpánov nad Svratkou, Borovec a Olešnička) Vrtěžíř (k. ú. Vrtěžíř)
Symboly městyse Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. dubna 2010.
Školství Základní škola a Mateřská škola Štěpánov nad Svratkou
Pamětihodnosti Kostel sv. Petra a Pavla s pozdně románským jádrem (okénko v kněžišti), přestavěný barokně a kubisticky upravený po požáru z roku 1917. Vysvěcen byl 1924. Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi (1896) Kříž u fary z roku 1761 Barokní fara
Osobnosti Antonín Krejčí (1884–1955) – autor sokolských publikací a příruček Rudolf Gabessam (1858–1912) – lesník a lyžař, propagátor lyžování Bohumír Halouzka (1892–1983) – hudební skladatel, žák J. B. Foerstra Adolf Jurman (1919–1975) – odbojář, navigátor a pobočník velitele 311. bombardovací perutě RAF Josip Kleczek (1923–2014) – astronom Jaromíra Knoblochová (1945–2022) – malířka, ilustrátorka Adolf Polák (1909–1982) – geolog, mineralog Antonie Říhová (1894–1989) – koncertní a rozhlasová pěvkyně Marie Alfonsa Špačková (1886–1961) – lidová spisovatelka Jiří Štourač (* 1960) – akademický malíř, ilustrátor
Zajímavosti
Raritou Štěpánova nad Svratkou jsou názvy ulic a částí. Sice se nejedná o názvy oficiální, ale místní jim jinak neřeknou. Mezi tyto názvy patří Balkán, Šumavu, Tahiti, Slovensko, Močidla i Chudinky.
U Hamru (dříve zde stával borovecký hamr – odtud název) v roce 1936 vznikla první sauna v republice.
V okolí Štěpánova se natáčel seriál Četnické humoresky a americký film Můj obr.
Ve Štěpánově a okolí se odehrávají knihy zdejšího autora Hynka Jurmana, např. romány Ve znamení zubří hlavy a Daleko do sametu.
Fotogalerie
Odkazy Reference
Literatura Hynek Jurman: Štěpánov nad Svratkou 1285-1985. MNV Štěpánov nad Svratkou 1985. Hynek Jurman: Bystřicko. Sursum, Tišnov 1998. Hynek Jurman: Čtení o Štěpánovu. H. Jurman, Štěpánov nad Svratkou 2000. Hynek Jurman: V nejkrásnějším údolí na světě. H. Jurman, Štěpánov nad Svratkou 2014. J. Sadílek, Kostel sv. Petra a Pavla ve Štěpánově nad Svratkou. Tři příspěvky k poznání historické architektury Bystřicka. Vlastivědný sborník Bystřicka I. Bystřice nad Pernštejnem 2012, s. 25–33.
Související články Římskokatolická farnost Štěpánov nad Svratkou
Externí odkazy
Kategorie:Obce v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Městyse v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Městyse na Moravě Kategorie:Sídla v Hornosvratecké vrchovině Kategorie:Sídla na Svratce Kategorie:Mikroregion Bystřicko