Teorie objektních vztahů

Teorie objektních vztahů je psychoanalytická teorie, která zdůrazňuje mezilidské vztahy, především v rodině, zejména mezi matkou a dítětem.

Základní koncepty:

Objekt představuje člověka, který předmětem nebo cílem pocitů nebo záměrů. Vztah označuje vazby mezi self a objekty, které ovlivňují osobu v přítomnosti a vychází ze zkušeností minulých vztahů. Externí objekt je reálná fyzická osoba, ke které existují emoce / pocity Interní objekt je fantazijní reprezentace externího objektu. Je to vzpomínka, myšlenka nebo fantazie o osobě Self, já – vědomá a nevědomá mentální reprezentace sebe sama

Proudy teorie objektních vztahů: Britská škola objektních vztahů Americká škola objektních vztahů

Osobnosti, které se zabývaly teorií objektních vztahů:

Otto Kernberg Otto Rank Melanie Klein Joseph J. Sandler Ronald Fairbairn Donald Woods Winnicott Edna O'Shaughnessy Margaret Little Ignacio Matte Blanco John Bowlby Jeffrey Seinfeld

Reference

Kategorie:Psychoanalýza Kategorie:Psychologické teorie