Dubské vrchy jsou geomorfologický okrsek v okrese Tábor v Jihočeském kraji, vzdušnou čarou 80 kilometrů jižně od Prahy.
Popis Geomorfologický okrsek Dubské vrchy s rozlohou 47,69 km² tvoří součást Pacovské pahorkatiny, která je podcelkem Křemešnické vrchoviny a ta je celkem Českomoravské vrchoviny.
Dubské vrchy mají široké zaoblené vrcholy, které jsou tvořené svory a svorovými rulami. Tyto vrchy jsou převážně pokryty souvislými lesními komplexy se smrkovými porosty s borovicemi, vzácněji s buky, lípami a javory. Nejvyšším vrcholem Dubských vrchů je kuželovitý vrch Batkovy (724,2 m n. m.).
Rozsáhlý komplex lesů a vodních ploch vytváří hodnotnou krajinnou architekturu. K tomu přispívá kompozice vějířovitě uspořádaných alejí podél cest mezi obcemi Mašovice a Pohnánec pod vrchem Homole (666 m n. m.).
Na území Dubských vrchů leží Přírodní park Polánka.
Podnebí
Oblast Dubských vrchů je součástí hemiboreální klimatické zóny. Průměrná roční teplota v oblasti je 7 °C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 18 °C a nejchladněji je v lednu s −8 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 994 milimetrů. Nejdeštivější měsíc je červen s průměrem 136 mm dešťových srážek a nejsušší je pak březen s 39 mm srážek.
Důlní činnost V oblasti Dubských vrchů a okolí probíhala v minulosti těžební činnost, těžilo se stříbro. Dolování stříbra v Dubských vrších dosáhlo největšího rozkvětu mezi roky 1580 a 1618. Poté postupně docházelo k úpadku dolů, kdy se prováděly jen nejnutnější udržovací práce. Po třicetileté válce byla těžba obnovena a v letech 1662–1692 bylo vytěženo 118 kg stříbra. Následovalo období, kdy se několikrát střídal útlum s pokusy o znovuobnovení těžby. Důlní činnost nebyla rentabilní a byla definitivně ukončena v 2. polovině 19. století.
Turistika Dubskými vrchy vedou jak turistické trasy pro pěší, tak i trasy pro cykloturisty:
červená trasa z vrchu Homole (666 m n. m.) přes Mladou Vožici do Vlašimi, délka trasy 38,5 km modrá trasa z Chýnova přes Polánku ke Knížecímu rybníku u Tábora, délka trasy 20,2 km žlutá trasa od rozcestníku Pod Homolí do Radvanova, délka trasy 7,6 km cyklotrasa č. 1172, délka trasy 37 km naučná stezka Stříbrná osmička seznamuje návštěvníky historií těžby stříbra v tomto regionu. Vede ze Sudoměřic u Tábora do Mladé Vožice, její délka je přibližně 50 km.
Reference
Kategorie:Křemešnická vrchovina Kategorie:Pahorkatiny v Česku Kategorie:Geomorfologické okrsky v Česku Kategorie:Geografie okresu Tábor