náhled|Meridián na nebeské sféře. Meridián neboli místní nebeský poledník je hlavní kružnice na nebeské sféře procházející nebeskými póly a zenitem pozorovatele. Meridiánová rovina je rovina, která je určena severním nebeským pólem, jižním nebeským pólem a zenitem. Rovina meridánu prochází také nadirem a je kolmá k nebeskému rovníku i k horizontu pozorovatele.
Průsečík meridiánu s horizontem slouží jako nulový bod, od kterého se určuji souřadnice azimutu. Úhel mezi meridiánovou rovinou a rovinou nebeského objektu se nazývá hodinový úhel. Meridián takto definuje tzv. pravý sluneční čas, tedy okamžik, kdy Slunce meridiánem prochází. K přesnému měření průchodu nebeského objektu meridiánem slouží speciální dalekohledy, např. pasážník, meridiánový kruh.
Hvězdy, které nejsou ani cirkumpolární, ani trvale pod horizontem, vycházejí na východě, pohybem na obloze protínají (nebo přecházejí) meridián a zapadají na západě. Když hvězda přechází meridián, dosáhla své největší výšky nad horizontem a říká se, že dosáhla kulminace (tzv. horní kulminace). Pomocí rektascenze objektu a místního hvězdného času lze určit čas jeho kulminace. U cirkumpolárních hvězd lze pozorovat, jak překračují meridián dvakrát za každý hvězdný den (jednou, když jsou nejvýše na obloze, a podruhé, když jsou nejníže).
Termín „meridián“ pochází z latinského slova meridies, které znamená jak „poledne“, tak „jih“, protože z pohledu severní polokoule se zdá, že se nebeský rovník svažuje směrem na jih.
Odkazy Reference
Související články Sférická astronomie Poledník Pasážník Meridiánový kruh
Kategorie:Astronomické souřadnice