Tursko (dříve Černuc) je obec v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Nachází se zhruba čtrnáct kilometrů severozápadně od centra Prahy a 5,5 kilometru jižně od Kralup nad Vltavou. Žije zde obyvatel.
Obec byla významným centrem Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Proto prakticky všechny památky v Tursku jsou spjaty s tímto řádem. V části území obce byla v posledních letech vystavěna nová obytná zóna.
Historie První písemná zmínka o vesnici (Crenuc) pochází z roku 1100, v souvislosti s darem, který jistý Nemoj učinil vyšehradské kapitule. Název Tursko, původně snad pomístní označení pro pastviny hovězího dobytka, je v souvislosti se zdejší vsí bezpečně doložen k roku 1205 v zápise o darování pozemků „ve vsi Černuci, na Turště“ (in villa Crynucy, Naturscye) ostrovskému klášteru. V roce 1237 Bohuslava z Černuce (manželka Sulislavce Zvěsta z Pnětluk) věnovala vesnici špitálu svatého Františka v Praze. Tuto instituci, sídlící při pražském mostě (na dnešním Křižovnickém náměstí), provozoval řád křižovníků s červenou hvězdou, který pak zůstal zdejší vrchností po celá staletí. Název Černuc byl užíván až do počátku 15. století, kdy byl vystřídán pojmenováním Tursko (snad i pro rozlišení od nedaleké Černuce u Velvar).
V obci Tursko (700 obyvatel, poštovna, četnická stanice, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1745. (česky a německy) holič, 3 hostince, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, obuvník, pekař, 9 rolníků, 4 řezníci, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Tursko, stavební družstvo, švadlena, hlavní sklad tabáku, tesařský mistr, truhlář, 2 velkostatky, zámečník.
Obyvatelstvo Počet obyvatel Počet obyvatel je uváděn za Tursko podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste. V celé turské aglomeraci nicméně žije necelých 1 tisíc obyvatel.
Obecní správa Členění obce Tursko Těšina
V letech 1850–1875 k obci patřil Kozinec.
Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres SmíchovSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západVládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb. 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever Vládní nařízení č. 198/1928 Sb. 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-severAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-severNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. června 2004.
Doprava Do obce vede od Prahy přes Velké Přílepy silnice II/240, která dál pokračuje po pláni do Kralup nad Vltavou. V roce 2019 proběhla celková rekonstrukce silnice a to od Velkých Přílep až po konec obce Tursko, kdy došlo k celkové úpravě sjezdu a nájezdu na komunikaci.
Autobusy Do obce zajíždí linka 316, která začíná na zastávce metra Bořislavka a pokračuje dál přes Velké Přílepy, kdy dál projíždí Turskem a končí v Holubicích. Dále jsou tu linky jako linka 458, která jezdí jednou denně a to od Holubic, přes Tursko, až do Kralup nad Vltavou, kde končí spoj na nádraží. Od roku 2017 začala jezdit linka 456 a to od Slaného, kdy tato linka pokračuje přes vesnici okolo Dálnice D7 a končí v Libčicích nad Vltavou, které do té doby neměly autobusové napojení na okolí. Jediným večerním spojením je pak noční linka 954, která začíná na Vítězném náměstí u stanice metra Dejvice, její pokračování vede přes Sedlec, Roztoky, Úholičky, Přílepy, Tursko a končí v Holubicích.
Vlaky Nejbližší vlakové spojení je v Kralupech nad Vltavou nebo v Libčicích nad Vltavou, přes které jezdí jak už místí spoje na Slaný, Prahu, Kladno, Mělník a dále i vnitrostátní spoje směr Německo.
Přívoz Přívoz zde sice není, ale jako možná spojení jsou zde nejblíže v Libčicích, Úholičkách a Roztokách.
Turistika Územím obce vede pouze 1 turistická trasa: Libčice železniční zastávka – Chýnovský háj – Těšina – Tursko – Krliš.
Pamětihodnosti Mohylník Krliš (308 metrů), archeologické naleziště jižně od vesnice. Místo sloužilo jako pohřebiště již v době bronzové (únětická kultura), vlastní mohyla pochází někdy z přelomu období halštatského a laténského. Název obce tedy může být i keltský – Cernun byl bůh s rohy. Pomník padlých v první světové válce z roku 1922, dílo E. Kodeta Kostel svatého Martina. Připomíná se k roku 1257, ale tento původní gotický kostel by zničen za třicetileté války roku 1637. Nynější barokní stavba pochází z let 1700 až 1706, upravován byl roku 1894. Barokní zájezdní hostinec, původně křižovnická rezidence z doby kolem roku 1725, vystavěný Carlem Luragem Okolí obce bývá ztotožňováno s tzv. Turským polem, místem legendární bitvy mezi Čechy a Lučany: Vztah této pověsti, kterou jako první zaznamenal kronikář Kosmas (in campo, qui dicitur Turzko, tj. „na poli zvaném Tursko“) a v novější době zpopularizoval Alois Jirásek ve Starých pověstech českých, ke zdejším lokalitám však není historicky a archeologicky nijak doložen.
Osobnosti Václav Bělohradský (1844–1896), profesor soudního lékařství
Fotogalerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Praha-západ Kategorie:Obce v okrese Praha-západ Kategorie:Mikroregion Od Okoře k Vltavě Kategorie:Sídla v Pražské plošině