Šitbořice () jsou obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží 25 kilometrů jihovýchodně od Brna. Žije zde obyvatel.

Název Jméno vesnice na počátku znělo Ješutbořici a bylo odvozeno od osobního jména Ješutbor (jehož složkami jsou jěšutný – "marnivý, marný" a brati – "bojovat"). Místní jméno bylo zprvu označením obyvatel vsi a znamenalo "Ješutborovi lidé". Předložkový výraz v Ješutbořicích byl přehodnocen na ve Šutbořicích, čímž vznikl tvar Šutbořice, hlásková změna u > i po měkkých souhláskách je pravidelná. Podoby jména v písemných pramenech: Sdeboric (1255), Schutwaricz (1317), Sutborzicz (1368), Jessdeborsicz (1373), v Šitbořicích (1412), Šidbořicích (1437), z Ssytboržicz (1480), Schittboržitz (1718), Schüttboržitz (1720), Schitboržitz (1751), Schuettboržitz a Ssittbořice (1846), Schüttborzitz a Šitbořice (1872), Šitbořice (1924).

Historie Podle vykopávek v trati Padělky byl prostor dnešních Šitbořic osídlen již v neolitu. V trati Staré hory bylo objeveno pohřebiště z 9. století. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1255, kdy nad farou držel patronát klášter v Rajhradu. Původně se nazývala Ješutbořice podle legendárního zakladatele vladyky Ješutbora. Ze 13. století vznikla na vrchu Hradisko tvrz, vlastněná pány z Deblína a Lomnice, od roku 1368 pány z Dambořic. Zanikla zřejmě kolem roku 1460 za česko-uherských válek. Od 18. století patřila obec klášteru sv. Anny v Brně. V roce 1824 byla připojena k panství Klobouky. Od roku 1898 funguje hasičský spolek. Obec byla velmi poničena v dubnu 1945, kdy zde Wehrmacht sváděl urputné ústupové boje (Bratislavsko-brněnská operace).

Šitbořice byly zvoleny Vesnicí roku okresu Břeclav 1998 a 2001, dostaly bílou stuhu za práci s mládeží.

Život v obci Šitbořice jsou významnou vinařskou obcí, vinice se nacházejí v tratích Stará Hora, Rozdíly, Torhety, Odměry, Ostudy (název pochází od úzké cesty, z níž vůz často vyjel do pole a udělal tam ostudu). Nejčastějšími odrůdami jsou sauvignon, veltlínské zelené a neuburské. Vinné sklepy návštěvník najde v lokalitách Hradisko, Žleby, Karpaty, Na pětince a Ve Svatojánku, turistickým zájezdům je určen družstevní Sklep Maryša. Šitbořickým rodákem je vinařský odborník Antonín Konečný, autor knihy Vinařem v Africe i leckde jinde.

Ve 21. století je hlavním zaměstnavatelem akciová společnost Zemax, která vznikla transformací místního JZD, mnoho šitbořských občanů dojíždí díky poměrně dobrému spojení za prací do Brna. Šitbořice mají tradičně nízkou míru nezaměstnanosti v rámci okresu. Je zde cihelna, která dodává velmi kvalitní klasické cihly na spárované zdivo. Ty mají typicky nažloutlou barvu. V obci sídlí také První chodský pivovárek na Moravě, který vaří pivo značky Kulak.

V obci vychází zpravodaj Štengaráček. Oddíl kolové Sokol Šitbořice každoročně pořádá Turnaj mistrů světa v kolové.

V katastru obce se nachází sirný pramen Štengar, jeho název se odvozuje z německého výrazu stinken — páchnout. Voda z pramene léčí revmatismus a kožní choroby. Při cestě na Těšany na místě zvaném U svatého Petra je studánka, u které podle pověsti straší duch utopeného sedláka.

Obyvatelstvo Podle sčítání 1930 zde žilo v 389 domech 1851 obyvatel, z nichž se 1847 hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 1837 římských katolíků, 5 evangelíků a 3 židé.

Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel část Šitbořice 1 162 1 341 1 379 1 458 1 598 1 627 1 851 1 833 2 057 2 044 2 009 1 927 1 953 1 916 2 061 Počet domůčást Šitbořice 248 272 284 304 315 320 389 404 437 461 466 550 559 561 626

Obecní správa Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 1999. Ve znaku obce je žlutý džbán zvaný plucar, který odkazuje na místní léčivou vodu, černé křídlo z erbu pánů z Lomnice a vinný hrozen.

Pamětihodnosti Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1759. Gotický kostel sv. Mikuláše z 15. století byl v roce 1909 zbořen z důvodů nevyhovující statiky. Na stejném místě byl v letech 1910 až 1911 vystavěn nový kostel v historizujícím slohu inspirovaném architekturou románskou. Vysvěcení nového kostela proběhlo v roce 1913 v den slavnosti svatého Václava, a opět byl zasvěcen svatému Mikuláši sirný pramen Štengar a místní lázně

Osobnosti Metoděj Janíček (1862–1940), učitel a hudební skladatel Rudolf Manoušek starší (1881–1951), zvonař, v roce 1947 odlil zvony pro šitbořický kostel svatého Mikuláše. Josef Konečný (* 1889), člen Československých legií v Rusku a 6. střeleckého pluku "Hanáckého". František Stejskal (1895–1935), člen Československých legií v Itálii a 35. pěšího pluku, za první republiky četník. Vilém Viktorin (1892–1981), katolický kněz Vilém Tocháček (1893–1941), mlynář, oběť nacismu. Antonín Juvenál Valíček (1919–2001), katolický kněz, kapucín, překladatel duchovní literatury Josef Stejskal (1922–2014), katolický kněz Antonín Konečný (1923–2006), odborník na vinařství a vinohradnictví. Syn legionáře Josefa Konečného. Josef Vozdecký (* 1945), politik a podnikatel Václav Nečas (* 1946), řezbář, myslivec, Mistr v tvorbě mysliveckých motivů Jiřina Kulíšková (* 1947), výtvarnice, autorka tapiserií. Josef Zelinka (* 1948), učitel, výtvarník, řezbář, vinař a heraldik. Světlana Kulíšková – Ruggierová (* 1970), výtvarnice, věnuje se technice Art protis. Dcera výtvarnice Jiřiny Kulíškové. Jaroslav Navrátil (* 1991), fotbalista Marek Topolář, fotograf a reprezentant ČR v kolové. Držitel bronzu z Mistrovství Evropy juniorů 2012 v Gentu s Filipem Zahálkou ze Svitávky. Martin Drabálek (* 2000) hráč kolové, nejlepší sálový cyklista roku 2016 (se spoluhráčem Filipem Váňou), držitel bronzu z ME juniorů 2016 ve švýcarském Baaru s Filipem Váňou ze Zlína.

Galerie

Odkazy Reference

Literatura Josef Zelinka a kol.: Šitbořice 1255—2005 Jan Grombíř, Jakub Grombíř: Průvodce sklepními uličkami jižní Moravy, Nadace Partnerství, Brno 2007.

Související články Římskokatolická farnost Šitbořice

Externí odkazy

Společenský dům Orlovna se sirnými lázněmi

Kategorie:Vesnice v okrese Břeclav Kategorie:Obce v okrese Břeclav Kategorie:Mikroregion Hustopečsko Kategorie:Velkopavlovická vinařská podoblast Kategorie:Sídla ve Ždánickém lese