250px|náhled|Dům U Černé Matky Boží - Muzeum českého kubismu náhled|250px|Příklad kubistického porcelánu, autor Pavel Janák Český, respektive československý kubismus bylo velmi aktivní avantgardní umělecké hnutí v Československu na počátku 20. století.
Historie Vzorem byl francouzský kubismus, vzniklý jako avantgardní malířský a sochařský styl dvou dosavadních fauvistů Pabla Picassa a Georgese Braquea a jejich následovníků, bojujících proti dekorativismu secese a historismu v Paříži v období Belle Époque, který reprezentovali oficiální výtvarníci každoročních pařížských Salónů (výstav), pařížská Akademie výtvarných umění a z Čechů zejména Alfons Mucha.
Český kubismus byl inspirován zejména pobyty českých výtvarníků v Paříži. Byl aktivní přibližně od roku 1910 po celá 20. léta 20. století především v Praze, kde se nejvýraznější představitelé stylu sdružili v uměleckém sdružení Mánes. Od francouzského se český kubismus odlišil, stal světoznámým a unikátním hlavně tím, že mezi zakladatele patřili architekti: Josef Gočár, Josef Chochol, Vlastislav Hofman a všestranný designér Pavel Janák a mezi jejich realizace domy. Česká kubistická architektura je unikátní, stejně jako design užitého umění a bytové kultury, které prosazovali výtvarníci v pražském družstvu Artěl a umělci různých profesí kolem spolku Devětsil.
Malíři českého kubismu byli zejména Emil Filla, Antonín Procházka, Bohumil Kubišta, malíř a spisovatel Josef Čapek, krátce také Vincenc Beneš.
První sochař: Otto Gutfreund (svou Úzkostí z roku 1912 patří mezi první kubo-expresionistické sochaře). Jako teoretikové umění vystupovali Vincenc Kramář a Václav Vilém Štech.
Základní stavební prvky kubismu jsou geometrické útvary čtverec, obdélník a trojúhelník, a tělesa hranol, krychle a jehlan. Nelze je ovšem užívat samostatně, nýbrž kombinovat s křivkami. Po první světové válce se příliš jednoduchý koncept vyžil, převládající tendence hnutí se obrátily k rondokubismu (též české art déco). Jde o esteticky bohatší a složitější kombinace a průnik dosavadních prvků s ostatními geometrickými tvary, jako je kruh, elipsa, z těles koule, válec či kužel. Odpůrci stylu jej nazývali manýrou“ kubismu. Podobným vývojem prošel také italský futurismus, ruský kubofuturismus a mašinismus. Druhá frakce směřovala k abstrakci., jejími představiteli byl například František Kupka.
Odmítnutí vídeňského vlivu Obdivem a příklonem k pařížskému kubismu se čeští kubisté částečně odklonili od vídeňské secese a avantgardy, na které navazovala pražská Uměleckoprůmyslová škola. Praha jako město rakousko-uherské byla do 80. let 19. století spíše provinční, což nevyhovovalo ambicím mladých českých architektů. Starší generace Čechů i početná německá menšina zde sdíleli tradice historismu, jak v realizacích architektury novorenesanční (české Národní divadlo i Nového německé divadlo), novobarokní (činžovní domy, Kramářova vila), tak v reminiscencích na folklór. Na počátku 20. století se avantgardou staly novostavby, které vycházely z vídeňské seceseNapř. Obecní dům v Praze (1905 až 1912) nebo Hlavní nádraží (1901 až 1909).. Geometrická secese v letech 1905-1910 a po ní kubismus se vymezovaly proti nim jako avantgarda a kulturní odpor.
Podpora kubismu Významnou úlohu průkopníka a popularizátora kubismu sehrál Vincenc Kramář (1877-1960), od roku 1911 jeden z prvních sběratelů Picassových a Braquových kubistických obrazů, které nakupoval u obchodníků s uměním, Ambroise Vollarda a Daniela-Henryho Kahnweilera. Sbírka odkázaná z dědictví Národní galerii v Praze, měla značný vliv na rozvoj kubismu v Československu. Kramář byl také v letech 1919 až 1939 ředitelem Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění a autorem prvního česky psaného teoretického spisu Kubismus (1920). 22. července 1921 Daniel-Henry Kahnweiler napsal Kramářovi, svému zákazníkovi a příteli:
Architektura náhled|250x250pixelů|Dům U Černé Matky Boží, postavený roku 1912, Josef Gočár. 250px|náhled|Grand Café Orient, jediná kubistická kavárna na světě
U některých architektů došlo k velmi výraznému ovlivnění kubismem. Kubistická architektura na českém území vznikala díky skupině architektů, v jejímž čele stáli Josef Gočár, Josef Chochol, Emil Králíček, Pavel Janák Otakar Novotný a další. Kubistický sloh je světově unikátní a nikde jinde nedosáhla kubistická architektura takového rozmachu jako v Česku. Na kubistickou architekturu později navazuje dekorativnější rondokubismus, zvaný také české art deco.
Architekti: Josef Gočár – Dům U Černé Matky Boží v Praze, Lázeňský dům v Bohdanči Josef Chochol – Kovařovicova vila v Praze pod Vyšehradem, činžovní dům v Neklanově ulici v Praze, trojdům na Rašínově nábřeží v Praze pod Vyšehradem Pavel Janák – Libeňský most v Praze, Škodův palác v Praze Otakar Novotný – Učitelské domy v Praze Vlastislav Hofman – Ďáblický hřbitov v Praze Emil Králíček – kubistická lucerna na Jungmannově náměstí v Praze, Dům Diamant v Lazarské ulici v Praze, Beniesova vila v Lysé nad Labem
Galerie kubistické architektury
Reference
Literatura Vincenc Kramář: Kubismus, Praha, 1920 (1. odborné zhodnocení stylu psané zakladatelem české sbírky francouzského kubismu) Milena Lamarová – Olga Herbenová: Český kubistický interiér, Katalog výstavy UPM Praha 1976 Miroslav Klivar:Český kubismus v architektuře. Praha 1982 František Šmejkal:Lyrický a imaginativní kubismus: 1926 - 1935 ; obrazy a plastiky. Praha 1983 Vojtěch Lahoda: Český kubismus. Praha 1996 Pavel Liška, Jiří Švestka, Tomáš Vlček: Český kubismus 1909 - 1925, Modernista Praha 2006 (největší antologie) Petr Jindra, Roman Musil, Vojtěch Lahoda: Kubismus 1910-1925: kubismus ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni. Katalog výstavy, Plzeň 2009 Dagmar Koudelková (editorka):Český kubismus 1909-1925, Katalog výstavy: Moravská galerie v Brně 9.9. – 1. 11. 1992;
cizojazyčné verze Vincenc Kramář, Le Cubisme, édition de l’École nationale supérieure des beaux-arts, Paris, 2002 (francouzský překlad) Pavel Liška, Jiří Švestka, Tomáš Vlček: Czech Cubism ; 1909–1925, Modernista Prague 2006 (anglický překlad)
Externí odkazy
Nadace Český kubismus
Kategorie:Kubismus Kategorie:Umění v Česku Kategorie:Moderní umění