Česko-čínské vztahy jsou mezinárodní vztahy mezi Českem a Čínou. Formálně vznikly v roce 1919 mezi tehdejším Československem a Čínou. Vztahy se prohloubily díky obchodu a turismu mezi těmito zeměmi zejména po začátku 21. století.
Česká kontrarozvědka Bezpečnostní informační služba (BIS) vyjádřila, že čínské tajné služby patří spolu s ruskými v Česku k nejaktivnějším. Dále BIS identifikovala čínské snahy aktivně zasahovat do české politiky, diplomacie a ekonomiky.
Historie
20. století Za jako první nepřímý kontakt mezi vládou Čínské republiky a politickou reprezentací Československa je považován dokument Deklarace o vyvedení vojska z Vladivostoku (také Vladivostocká deklarace). Tento dokument ze srpna 1918 umožňoval československým legiím průjezd přes území Číny. Jedná se tedy o první dokument, který si obě strany vyměnily za více než sto let trvajících vztahů. Prvním československým představitelem na čínském území byl M. R. Štefánik, který v Charbinu dojednal založení prvního zastupitelského úřadu.BAKEŠOVÁ, Ivana, Ondřej KUČERA a Martin LAVIČKA. Dějiny Čínské lidové republiky (1949–2018). 2019. Olomouc: Nakladatelství Lidové noviny, 2019, 448 s. . M. R. Štefánik tento úřad nazval konzulátem, avšak čínská strana s tímto názvem nesouhlasila, jelikož Československo nemělo tehdy s Čínou podepsanou řádnou smlouvu. Tento úřad byl tedy přejmenován na „Úřad zplnomocníka vlády Republiky Československé“.BAKEŠOVÁ, Ivana. Sinoložka Bakešová: Fascinující milníky diplomatických vztahů Československa a Čínské republiky. Www.sinoskop.cz [online]. 2019 [cit. 2020-05-27]. Dostupné z: https://www.sinoskop.cz/cina-cr/sinolozka-bakesova-fascinujici-milniky-diplomatickych-vztahu-ceskoslovenska-a-cinske-republiky
Československo bylo první zemí v Evropě, která po první světové válce začala s Čínou jednat o smlouvě. Na mírové konferenci v Paříži došlo k prvnímu setkání ministrů zahraničí obou zemí. Ti se zde domluvili na vzájemném uznání. V roce 1919 tedy Čína uznala nově vzniklou Československou republikou, avšak pouze de facto. K uznání v souladu s právem došlo až o jedenáct let později, v únoru roku 1930, kdy byla podepsána Česko-slovensko-čínská přátelská a obchodní smlouva a došlo k navázání diplomatických styků.
Zboží z Československa se v Číně těžko prosazovalo. Československo mělo po svém vzniku dobré předpoklady pro rozvoj hospodářských vztahů, bohužel však neexistovala řádná obchodní smlouva, která by rozvoji napomohla. V Číně se prosadily pouze velké firmy, jako například Baťa, Škoda Plzeň, Zbrojovka Brno a Vítkovické železárny. Škoda Plzeň dodávala do Číny lokomotivy a investiční celky jako např. cukrovary či elektrárny. Čína začala od Československa nakupovat průmyslové vybavení a to především zbraně pro modernizaci své armády.Liang, Hsi-Huey "China, the Sino-Japanese Conflict and the Munich Crisis" pages 342-369 from The Munich Crisis, 1938 Prelude to World War II edited by Erik Goldstein and Igor Lukes, Frank Cass, London, 1999. (anglicky) Ani po podpisu dohody v roce 1930 však nedošlo k velkému oživení obchodních kontaktů mezi zeměmi.
V roce 1930 došlo k prvnímu umístění československého velvyslanectví a konzulátu do obchodní metropole Šanghaj, nikoliv do tehdejšího hlavního města Nankingu. Československá vláda to vysvětlila tím, že v Číně má pouze hospodářské zájmy, nikoliv politické, a Šanghaj byla lepším městem pro umístění těchto zastupitelských úřadů. O rok později došlo v Charbinu k obnovení československého konzulátu, který byl v roce 1925 zrušen z finančních důvodů. Prvním velvyslancem byl Rudolf Feitscher, který byl německé národnosti. Během jeho působení se na velvyslanectví hovořilo německy, což nepřispělo ke zviditelnění Československa mezi Číňany. V roce 1937 ho vystřídal Jan Šeba. Po napadení Nankingu Japonci se KMT vláda evakuovala do Čchung-čchingu, kam československé velvyslanectví neposlalo žádného zástupce. Velvyslanectví v Šanghaji však nadále fungovalo do března 1939, kdy ho Jan Šeba předal německým úřadům. Během druhé čínsko-japonské války zastupovala funkci zastupitelského úřadu krajská organizace „Československý kroužek v Šanghaji“. V roce 1942 došlo k otevření vyslanectví v Čchung-čchingu, které bylo o dva roky později povýšeno na velvyslanectví.
Po vítězství Číny nad Japonskem se československé velvyslanectví přemístilo z Čchung-čchingu do Nankingu. Obě vlády udržovaly korektní vztahy i během následující Čínské občanské války.BAKEŠOVÁ, Ivana. Československo-čínské diplomatické styky po roce 1918. Www.ccspol.org [online]. [cit. 2020-05-28]. Dostupné z: https://sites.google.com/view/ccs-texty/texty/historie-dipl-styk%C5%AF Po této válce nacionalistická strana Kuomintang, vedená generálem Čankajškem, uznala porážku a stáhla se z kontinentální Číny na čínský ostrov Tchaj-wan a vyhlásila Čínskou republiku. Československá republika uznala 6. října 1949 suverenitu Mao Ce-tungovy komunistické kontinentální Čínské lidové republiky. Po uznání ČLR se československé velvyslanectví přesunulo z Nankingu do Pekingu, nového hlavního města Číny.
K všestrannému rozvoji česko-čínských vztahů přispěla padesátá léta. V březnu 1950 přijela první československá obchodní delegace do Pekingu a o tři měsíce později podepsala první dohodu mezi ČLR a ČSR o výměně zboží. Československá delegace vedená Jaroslavem Průškem položila v lednu 1951 základ pro kulturní spolupráci. Hlavním zájmem delegace byl především podpis kulturní dohody a získání základní kolekce čínského písemnictví pro studium sinologie. Několik desítek svazků se dnes nachází v Lu Xunově knihovně Orientálního ústavu v Praze. Dohoda o kulturní spolupráci, o poštovní službě a telekomunikačním styku a o vědeckotechnické spolupráci byla podepsaná 6. května 1952 místopředsedou vlády Václavem Kopeckým. Následně došlo k bohaté kulturní výměně. Započala výměna studentů, zástupci ČLR se účastnili filmového festivalu v Karlových Varech, a překlady čínské literatury se staly velice oblíbenými.
V roce 1968 Čína vehementně odsoudila sovětskou invazi do Československa.Rea,, Kenneth "Peking and the Brezhnev Doctrine" page 22 from Asian Affairs: An American Review, Volume 3, No. 1. September-October 1975 (anglicky) Dne 23. srpna 1968 přednesl premiér a ministr zahraničí Zhou Enlai projev na rumunském velvyslanectví v Pekingu a obvinil Sovětský svaz z „fašistické politiky, velkého mocenského šovinismu, národního egoismu a sociálního imperialismu“. Zhou porovnal invazi do Československa v roce 1968 s Hitlerovou politikou vůči Československu v letech 1938-39 a americkou politikou ve Vietnamu.Ideologická roztržka mezi Komunistickou stranou Číny a KSSS, neúspěšná politika Velkého skoku, Kulturní revoluce a události v Československu roku 1968 vedly v šedesátých letech k ochlazení vztahů mezi zeměmi a tento stav trval téměř dvacet let.
Od roku 1972 ztratila Čínská republika právo reprezentovat Čínu v OSN. Toto právo přešlo pod Čínskou lidovou republiku, která uplatňuje politiku jedné Číny. Diplomatické vztahy s ČLR tedy de facto znamenají uznání této politiky (nelze mít oficiální diplomatické styky s ČLR a Tchaj-wanem zároveň).
Ke znovuobnovení československo-čínských vztahů dochází až v osmdesátých letech. V březnu 1987 navštívil Čao C'-jang, tehdejší generální tajemník KS Číny, Československo. Tato návštěva byla považována za znovunastartování vzájemných kontaktů. Události v Československu v roce 1989, které vyústily v pád komunismu, však měly vliv na následující vývoj vzájemných vztahů.
21. století náhled|upright|Miloš Zeman v letech 2013–14 inicioval sblížení česko-čínských vztahů se smíšenými výsledky. Miloš Zeman, který působil v letech 1998 až 2002 jako předseda vlády České republiky a v letech 2013 až 2023 jako prezident, se snažil navázat blízké vazby s Čínou prostřednictvím "ekonomické diplomacie".Prague Opened the Door to Chinese Influence. Now It May Need to Change Course. Foreign Policy. BETHANY ALLEN-EBRAHIMIAN, EMILY TAMKIN. MARCH 16, 2018.China’s political interference in Czech Republic back in focus. Agata Palickova. EURACTIV.com. Jul 24, 2019. Do roku 2019 mělo toto sbližování smíšené výsledky, včetně několika hospodářských a politických kontroverzí.
Po roce 2018 ochladly česko-čínské vztahy. Důvodem byla bezpečnostní rizika (varování BIS) spojená s používáním zařízení Huawei a ZTE pro klíčovou infrastrukturu jako jsou telekomunikační sítě. Dalším důvodem ochlazení vztahů byly nerealizované investice z Číny v hodnotě miliard amerických dolarů, očekávané v České republice na základě politických jednání s Čínou.Prague city council moves to axe partnership with Beijing. Reuters. OCTOBER 7, 2019.
Miloš Zeman Čínu kritizoval z důvodu neuskutečněných čínských investic ve výši 95 mld. korun a odmítl návštěvu svého čínského protějšku prezidenta Si Ťin-pchinga v dubnu 2019.
V roce 2019 si čínské velvyslanectví stěžovalo na názory některých českých politiků ohledně demonstrací v Hongkongu, které označilo za „chybné". Tím dle sinoložky Kateřiny Procházkové porušilo Vídeňskou úmluvu, která říká, že velvyslanectví nesmějí komentovat výroky politiků v zemi působení. České Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám spadající pod Ministerstvo vnitra ČR reagovalo na výrok čínského velvyslanectví tak, že se v Česku od roku 1989 (sametová revoluce) termín „chybné názory" nepoužívá, naopak Listina základních práv a svobod zavedla termín „svoboda projevu".
Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu a svému zdiskreditování vazbou na bývalého prominenta a oficiálního hradního poradce Jie Ťien-minga přestával být Miloš Zeman „motorem“ česko-čínského sbližování.
Během roku 2019 se Česko-čínské vztahy zhoršily. Byla vypovězena sesterská smlouva mezi Prahou a Pekingem kvůli sporům o jejím politickém obsahu. Praha následně navíc podepsala partnerství s Tchaj-pejí, hlavním městem Tchaj-wanu. V reakci na to přerušila s Prahou styky také Šanghaj. Čína dále kritizovala i plánovanou cestu zesnulého předsedy české Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wan. V únoru 2020 byl zveřejněn dopis, který zaslalo čínské velvyslanectví v polovině ledna Jaroslavu Kuberovi. V dopise, který je napsán velmi nestandardní formou diplomatické komunikace sdělilo, že pokud Kubera cestu na Tchaj-wan uskuteční, lze předpokládat politické i ekonomické negativní důsledky. Čínské ministerstvo zahraniční, agentuře Reuters, následně sdělilo, že neví odkud se informace vzaly.
Veřejné mínění V roce 2019 z výzkumu agentury STEM vyplynulo, že Češi mají k Číně nejnegativnější vztah ze 23 vybraných zemí světa (19 z nich v Evropě).
Obchod Bilance zahraničního obchodu mezi ČR a Čínou je záporná. Obchod sice mezi Českem a Čínou několikanásobně vzrostl od roku 2008, avšak dovoz z Číny do ČR je desetkrát větší než český export do Činy (2018).Českému exportu do Číny se nedaří. Dovoz je desetkrát větší. 24. 4. 2019. Novinky.czČína: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. 25. 5. 2019. businessinfo.cz. V roce 2017 tvořil český vývoz do Číny 1,32 % všech českých vývozů. Čínský dovoz do Česka tvořil 12,58 % celkového českého dovozu. V Číně tvořily vývozy do Česka 0,39 % ze všech vývozů, importy 0,2 %.
Špionáž a čínský vliv Bezpečnostní informační služba (BIS) vyjádřila, že čínské tajné služby patří spolu s ruskými v Česku k nejaktivnějším. Čínská špionáž, jenž zaměstnává dle BIS statisíce osob, cílí na „silové resorty a klíčové sektory, jako jsou energetika, telekomunikace, finance, logistika, zdravotnictví a špičkové technologie. Věnují se také ekonomické a vědeckotechnické špionáži“.Šéf BIS varoval české obchodníky před metodami čínských špionů. 25. 9. 2019. ČT24.