Mediální zkreslení (také označované jako předpojatost, zaujatost nebo anglicky bias) je termín používaný v mediální teorii a výzkumu, který se týká především obsahu mediálních produktů, ideologických a politických postojů jednotlivých novinářů a struktur mediálních organizací.
Obecně se definuje jako systematická tendence upřednostňovat jednu stranu nebo pozici před druhou. Někteří vědci tvrdí, že aby se jednalo o skutečnou zaujatost, musí být záměrná, vlivná a trvalá, zatímco jiní ji rozdělují na záměrnou a nechtěnou. Jirák a Köpplová pojímají mediální zaujatost jako opakující se vzorce zkreslení, které přesahují nevyhnutelnou selektivitu mediálního zobrazení. Často vznikají nevědomě prostřednictvím rutin, opomenutí nebo strukturálních preferencí, nikoli pouze záměrně.
Navzdory častému výskytu ve veřejných a akademických debatách je mediální zaujatost popisována jako nedostatečně teoreticky podložený pojem v diskusích o žurnalistice a masových médiích.
Typy mediálního zkreslení Komplexní typologii mediální předpojatosti přinesl Denis McQuail, který ji rozdělil na čtyři typy:
Stranění: Otevřená a záměrná zaujatost (např. v úvodnících). Propaganda: Skrytá a záměrná zaujatost (např. práce public relations, pseudoudálosti nebo dezinformace ). Bezděčná předpojatost: Otevřená, ale neúmyslná preference určitých témat nebo názorů, typicky způsobená spoléháním se na konkrétní zdroje nebo rutiny. Ideologie: Skrytá a neúmyslná zaujatost spojená se systematickým pohledem na svět.
Například Robert Entman rozlišuje mezi zkreslením (falšováním reality), zaujatostí obsahu (upřednostňováním jedné strany v konfliktu) a zaujatostí při rozhodování (motivace samotných novinářů). S rozhodováním novinářů souvisí i termín gatekeeping vztahuje k selektivnímu procesu rozhodování o tom, které události budou zveřejněny a které budou redaktory ignorovány.
Faktory ovlivňující obsah médií Hierarchický model Shoemakerové a Reeseho identifikuje pět úrovní, které ovlivňují mediální obsah a mohou vést k zaujatosti.
Individuální rovina: Osobní zázemí, profesní role a etika novinářů. Rovina mediálních rutin: Standardizované postupy, jako je používání novinářských hodnot (např. kontroverze, blízkost), stylu obrácené pyramidy a spoléhání se na oficiální zdroje. Organizační rovina: Struktura, vnitřní politiky a vlastnictví mediální společnosti, kde ekonomické cíle a zájmy vlastníků mohou ovlivnit nezávislost (viz také politická ekonomie komunikace). Mimomediální rovina: Vnější tlaky ze strany inzerentů, zájmových skupin, PR agentur a širšího ekonomického prostředí. Ideologická úroveň: Vztah mezi médii a dominantními hodnotami společnosti, který posiluje status quo.
Vnímání publik a efekt nepřátelských médií Kritický pohled v mediálních studiích tvrdí, že zkreslení existuje především v mysli spotřebitele. Výzkum skutečně naznačuje, že ideologicky zaměřené publikum interpretuje stejný obsah jako zaujatý v neprospěch své strany. Tento fenomén se nazývá efekt nepřátelských médií a popisuje tendenci jedinců s vyhraněnými názory na kontroverzní téma vnímat neutrální mediální pokrytí jako zaujaté proti jejich vlastnímu pohledu. To lze vysvětlit psychologickými mechanismy jako selektivní vnímání a selektivní kategorizace, kdy obě strany konfliktu mohou vnímat stejnou zprávu jako nepřátelskou vůči svým zájmům.
Měření zkreslení Empirické studium mediální zaujatosti zahrnuje kombinaci teoretických rámců a empirických metod k identifikaci systematických zkreslení ve způsobu prezentace informací. Primární metodou pro měření těchto předsudků je kvantitativní analýza obsahu, která poskytuje objektivní a systematický popis obsahu komunikace.
Studium mediálního zkreslení čelí významným metodologickým výzvám. Vědci často postrádají objektivní referenční bod pro srovnání mediálního zobrazení s „realitou“, zejména v případě gatekeeping biasu. Kvantitativní měřítka, jako je vysílací čas nebo četnost zmínek, jsou kritizována za předpoklad, že realita sama o sobě je vyvážená, což je málokdy pravda. Snaha o perfektní vyváženost ve zpravodajství může ve skutečnosti vytvořit falšenou vyváženost, která neodráží skutečnou váhu důkazů nebo událostí.
Odkazy
Reference
Související články Nastolování agendy Objektivita (žurnalistika) Rámcování
Kategorie:Mediální studia Kategorie:Kognitivní zkreslení