Klenovice na Hané jsou obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde obyvatel.

Název Starší podoba jména vsi byla Klínovice. Ta byla odvozena od osobního jména Klín. Výchozí tvar Klínovici byl pojmenováním obyvatel vesnice a znamenal "Klínovi lidé". Podoba Klenovice je doložena poprvé k roku 1482, vznikla nářeční změnou í > é a přikloněním vzniklého Klénovice k obecnému klen. Do roku 1918 nesla obec název pouze Klenovice.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1309, kdy je zde u veden Hrabiš z Klenovic (Hrabissius de Clynouicz),, který pocházel ze starobylého rodu pánů ze Švábenic.

V roce 1381 vlastnil Klenovice Petr ze Šternberka († 1397), který neměl potomky a smluvně přešla část jeho majetku, včetně Klenovic, na Petra z Kravař. Avšak skutečným držitelem obce zůstala Anna, vdova po Petru ze Šternberka, která si Klenovice podržela až do své smrti. Jindřich z Kravař a Plumlova prodal tyto statky roku 1412 Janovi ze Ptení a Víckova, purkrabímu na Šternberku, který je roku 1418 nechal zapsat bratřím Petrovi a Janovi z Bařic.

Další majitelkou byla od roku 1466 Kunka z Kravař, manželka Václava z Boskovic, to až do roku 1491, kdy Klenovice koupil Ctibor Tovačovský z Cimburka. Obec se tak stala trvalou součástí tovačovského panství až do konce vrchnostenské správy a administrativní reformy zavedené po roce 1848.

Třicetiletá válka zasáhla obec velmi ničivě. Zůstaly pouze dva obydlené statky z šedesáti dvou, oproti stavu z roku 1600, kdy Klenovice čítaly 56 obydlených domů.

Obyvatelstvo Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Obecní správa Od 1. července 1980 do 28. února 1990 k obci patřily Obědkovice.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. května 2001.

Hospodářské poměry Klenovice patřily i v minulosti mezi vyspělé zemědělské obce, podle současných údajů sídlí v obci zemědělské družstvo a téměř 90% z půdního fondu v katastru obce je půdou ornou.

V obci působila záložna, která v roce 1904 koupila starou budovu školy z roku 1825. Ještě v období první republiky byl u obce v provozu větrný mlýn, cihelna a lidové umělecké družstvo Zádruha.

Služby a občanská vybavenost V roce 1899 byla postavena silnice do Tvorovic, roku 1914 proběhla elektrifikace obce.

Pobočka pošty byla v obci zavedena v roce 1885, již v roce 1900 je v Klenovicích uvedeno působiště lékaře. K roku 2026 je v obci sídlo dětského i praktického lékaře. Četnická stanice z roku 1935 byla v roce 1948 změněna na stanici SNB.

Dopravní infrastruktura Přes obec je vedena silnice II. třídy 367 ve směrech na Kojetín a Prostějov. V obci jsou pak z této komunikace vyvedeny silnice III. třídy 4345 do Ivaně a 43321 do Tvorovic, na níž je za obcí napojena silnice 36719 do Pivína.

Nejbližší železniční stanice je v Čelčicích při trati Nezamyslice–Olomouc.

Na kopci U Větrníku, orientovaném jihozápadním směrem od obce, se propojují cyklotrasy 5013, která směřuje z Prostějova až do obce Modrá u Uherského Hradiště, a cyklotrasa 5250A, která spojuje Klenovice na Hané s Čelčicemi.

Společnost Školství Záznam o nejstarší škole je datován k roku 1681, jednalo se o farní školu. Ta byla pro nevyhovující podmínky zbořena roku 1824. Na přechodnou dobu pro školní výuku sloužila budova, kde se zahájilo vyučování v roce 1825, v roce 1900 rozšířená na dvoutřídku. Roku 1904 ji nahradila budova nová, avšak teprve roku 1950 byla vybudována prostorná měšťanská škola, která svému účelu slouží dodnes.

Nyní se v obci nachází mateřská škola, umístěna vedle budovy postavené v roce 1904 pro potřeby obecné školy, a základní škola pro 1.–9. ročník.

Spolky a společenský život Hasičský spolek byl založen v únoru roku 1890, spolek Občanská jednota roku 1872. Dalšími spolky byly hospodářská besídka (1907), Omladina (1908), spolek domkařů a malorolníků (1921), Domovina (1927) a další. S tělovýchovných a mládežnických to byl roku 1920 Orel, Sokol v roce 1927 a Junák roku 1933.

Pamětihodnosti

Zapsané kulturní památky Kostel svatého Bartoloměje Sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána Fara Kříž

Památky místního významu Památník padlých v první světové válce Socha Panny Marie s Jezulátkem Kamenný kříž Sousoší piety památky místního významu Památník padlých ve druhé světové válce

Osobnosti Oldřich Beránek (17. 2. 1912 v Prostějově–13. 6. 1998 ve Šternberku na Mor., vysvěcen 5. 7. 1936 v Olomouci). V letech 1942–1945 byl kaplanem v Prostějově, od r. 1950 téměř 3 roky vězněm komunistického režimu. Detaily mimo pastoračního působení shrnuje KAVIČKA. P. Beránek byl zakladatel Cyrilské jednoty František Říha (1872–1943), římskokatolický kněz, vysvěcen 1897, katecheta na prostějovských školách, konzistorní a arcibiskupský rada Věra Dvořáková (1912–1942), krátce působila jako učitelka v obecné škole v Klenovicích. Popravena za protinacistický odboj. Galerie

Odkazy Reference

Literatura KAVIČKA, Karel: Farní chrám Povýšení svatého Kříže v Prostějově. Vyd. Římskokatolická farnost Povýšení svatého Kříže v Prostějově. Prostějov 2013, 110 s. + 8 stran barevné přílohy.

Související články Římskokatolická farnost Klenovice na Hané TJ Sokol Klenovice na Hané

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Prostějov Kategorie:Haná Kategorie:Obce v okrese Prostějov Kategorie:Svazek obcí Prostějov - venkov Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu