Ludvík Strimpl (18. listopadu 1880, PrahaMatriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Haštala na Staré Městě pražském – 18.Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Podolí, sign. POD Z7, s. 61 nebo 20. prosince 1937, PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Víta, sign. VÍT Z10, s. 4) byl český malíř, grafik, ilustrátor, legionář a diplomat.

Život a dílo Narodil se v Praze na Starém Městě do rodiny krejčího a obchodníka Ludvíka Antonína StrimplaSoupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), Strimpl, Ludvík Antonín st. * 1854 s rodinou a Františky, rozené Weissové. Během studia na malostranském gymnáziu se projevoval jako všestranný talent. Hrál na housle, vyhrával cyklistické závody, dobře psal a maloval. Začal studovat práva na Karlově Univerzitě, ale posléze přestoupil na pražskou malířskou akademii do ateliéru Vojtěcha Hynaise. Nebyl zde spokojen a další dva roky pokračoval ve studiu na mnichovské malířské akademii u prof. Ludvíka Hertericha. náhled|vlevo|Ludvík Strimpl jako mladík ve svém pařížském ateliéru V letech 1903–1904 pobýval spolu se sochařem Františkem Úprkou na Detve a navštěvoval Jožu Uprku ve Hroznové Lhotě. Maloval také expresionistické žánrové a sociální motivy v Bruggách a Bretani. Obraz Žebráci, který vytvořil v Bruggách, vystavil roku 1905 na Jarní výstavě v Mánesu. Z Mnichova se roku 1904 odstěhoval do Paříže a zřídil si tam vlastní ateliér. Tam se setkával se svými generačními druhy Mario Korbelem, Františkem Michlem, Otakarem Španielem, Bohumilem Kafkou a zejména s Tavíkem Františkem Šimonem, který se stal jeho blízkým přítelem. Stýkal se také se starší generací českých malířů, např. Janem Dědinou, Františkem Kupkou, Václavem Brožíkem. Sblížil se s Luďkem Maroldem, jehož secesní styl hladké lavírované kresby ovlivnil Strimplovu ilustrátorskou tvorbu.

Strimpl v Paříži působil zejména jako ilustrátor. Jeho kresby zdobí knihy Gabriela d'Annunzia, Rudyarda Kiplinga nebo H. G. Wellse, vydané prestižním nakladatelstvím Calmann-Lévy, exkluzivní módní časopis Gazette du bon ton nebo satirické časopisy L´Assiette au Beurre a Simplicissimus, vydávaný v Mnichově. Jeho karikatury byly částečně inspirovány Františkem Kupkou, který se v Paříži také živil jako ilustrátor.

Roku 1907 se v Praze oženil se studentkou malířství Jiřinou Matějíčkovou.Matriční záznam o sňatku Ludvíka Strimpla s Jiřinou Matějčkovou farnost při kostele sv. Václava na Smíchově Následně se vrátil zpět do Paříže a roku 1909 vystavoval pastely v salonu Société nationale des beaux-arts. Před začátkem první světové války se Strimplovým narodila dcera Eva. Strimpl se prostřednictvím svých uměleckých kontaktů spřátelil s T. G. Masarykem a s Milanem Rastislavem Štefánikem, kterého ve svém ateliéru seznámil i s Edvardem Benešem. náhled|Ludvík Strimpl s Edvardem Benešem na letišti v Chebu (1925) V Paříži zůstal i po začátku první světové války a angažoval se v protirakouském odboji. V září roku 1915 se přihlásil do československých legií. Byl jedním ze zakladatelů Českého komitétu zahraničního a posléze se stal sekretářem Československé národní rady a jedním z nejbližších spolupracovníků E. Beneše. Nepřestal být aktivní ani jako výtvarník a pro kancelář Národní rady zhotovil portrét Františka Palackého. Spolu s Emilem Purghartem navrhl znak, který legionáři nosili na baretech. Na stejné adrese v Paříži, kde byla založena Československá národní rada, dnes sídlí České centrum.Výstava: Za Československo – Pocta neexistující zemi, Paříž, 2016 Jako člen ČSNR podepsal koncem října 1918 spolu s Karlem Kramářem, Václavem Klofáčem, Edvardem Benešem a dalšími v Ženevě „prohlášení souhlasu s Masarykovou zahraniční akcí“ v plném rozsahu.PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, , str. 135

Po ustavení prozatímní česko-slovenské vlády se stal vedoucím kabinetu prvního ministra zahraničí E. Beneše a zůstal jím i po návratu do Prahy až do června 1922. Od srpna 1922 do září 1927 působil jako vyslanec v Belgii a v září 1927 se stal přednostou diplomatického protokolu Ministerstva zahraničních věcí. V této funkci působil až do své smrti. Zemřel předčasně roku 1937 na následky komplikací po operaci slepého střeva. (Podle zápisu v matrice zemřel 18. prosince 1937 v podolském sanatoriu. Jiné zdroje uvádějí zpravidla datum 20. prosince.) Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Jako jeden z blízkých přátel Edvarda Beneše si postavil vilu na sousedním pozemku v Sezimově Ústí. Vilu nyní užívají Strimplovi vnuci, bratři Outratovi.

Výstavy

Autorské 2018 Ludvík Strimpl, malíř a diplomat, Galerie Millenium Praha (17.10. – 11. 11. 2018)

Společné 1907 Česká grafika, Topičův salon, Praha 1982/1983 Čeští malíři ve Francii I, Dům umění, Zlín 1985/1986 České malířství XX. století (Generace devadesátých let: realismus, impresionismus, symbolismus, secese 3. část), Jízdárna Pražského hradu, Praha 2011 Čeští umělci ve Francii 1900–1918, Vlašský dvůr, Kutná Hora 2016 Za Československo – Pocta neexistující zemi, ve spolupráci s fondem Pro Arte České centrum, Paříž

Galerie

Vyznamenání 60x60pixelů velkokříž Řádu za zásluhy – Portugalsko, 29. září 1933

Odkazy

Reference

Literatura Claude Allemand Cosneau, Marie Mžyková, Křídla slávy: Vojtěch Hynais, čeští Pařížané a Francie, 267 s., Galerie Rudolfinum, Praha 2001 Čeští umělci ve Francii 1900-1918, Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory 2011

Externí odkazy

Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Strimpl, Ludvík *1880 Sumava.cz, Strimpl Ludvík Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Strimpl, Ludvík, 1880-1937

Kategorie:Velvyslanci Československa v Belgii Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Čeští grafici Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Českoslovenští legionáři ve Francii Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu za zásluhy (Portugalsko) Kategorie:Narození v roce 1880 Kategorie:Narození 18. listopadu Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1937 Kategorie:Úmrtí 18. prosince Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Čeští malíři 20. století