Britský autor vědeckofantastické literatury Arthur C. Clarke při práci na svých knihách formuloval tři obecná pravidla, známá také jako Clarkovy zákony. Z této Clarkovy trojice se nejvíce vžil a často je citován právě třetí zákon:
Pokud nějaký významný, avšak postarší vědec prohlásí, že je něco možné, téměř jistě má pravdu. Pokud prohlásí, že je něco nemožné, s velkou pravděpodobností se mýlí. Jediným způsobem, jak zjistit meze možného, je odvážit se alespoň malý kousek za hranice nemožného. Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie.
Historie Všechny tři zákony se poprvé objevily v Clarkově eseji "Hazards of Prophecy: The Failure of Imagination" (Riziko předpovídání: Selhání představivosti), které vyšly v Profiles of the Future (1962). U prvního zákona navrhl autor v úpravě textu to, že by mohl nést jeho jméno jako "Clarkův zákon". Druhý zákon byl sestaven z všedního pozorování. V revizi Profiles of the Future z roku 1973, Arthur C. Clarke vzal v potaz tento druhý zákon a navrhl třetí o kterém napsal "Tři zákony byly dostačující pro Newtona, tedy skromně jsem se rozhodl zastavit, se zákony u tohoto čísla."
Třetí zákon je nejznámější, nicméně byl napsán až jako poslední o celé desetiletí později. Objevuje se jen v revizi eseje Profiles of the Future z roku 1973. Je inspirován prohlášením z příběhu Leigh Bracketta z roku 1942: "Čarodějnictví pro hlupáka . . . jednoduchá věda pro vzdělaného". Dřívější příklady takovéhoto prohlášení mohou být nalezeny ve Wild Talents (1932) Charlese Forta: "... nějaký výkon jednou může být považován za zcela pochopitelný, ale v těchto primitivních časech se zdá být tím, co nazýváme magií." nebo také v povídce The Hound OF Death od Agathy Christie: "Nadpřirozeno je pouze přirozeností, u které nebyly pochopeny a stanoveny zákony, kterými se řídí."
Jako příklad třetího zákona uvedl sám Clarke, že by jen stěží uvěřil někomu, kdo by mu tvrdil v roce 1962, že jednoho dne budou existovat zařízení o velikosti jedné knihy, které budou schopné udržovat obsah celé knihovny. Nevěřil by tomu, že to samé zařízení by dokázalo najít konkrétní stránky, či slova během sekund a následně je změnit na jakýkoliv typ písma a velikosti od Albertus Extra Bold po Zurich Calligraphic. Když Arthur vzpomínal na to, jak sledoval a naslouchal chodu tiskařských strojů, které pomalu a poměrně staticky produkovaly "roztavené olovo na přední stránky, u kterých bylo potřeba k zdvihnutí dvou silných mužů."
Navržený čtvrtý zákon Byl navrhnut i čtvrtý zákon i přesto, že sám Clarke navrhl zakončit počet zákonů u tří. Geoff Holder cituje: "Ke každému odborníkovi existuje rovnocenný odborník s naprosto opačným názorem.", což je také součástí úryvku knihy ekonoma Thomase Sowella z roku 1995 The Vision of the Anointed, že pro každého odborníka existuje rovnocenný odborník s naprosto opačným názorem, ale neplatí, že by pro každý fakt musel existovat rovnocenný opačný fakt.
Rozvíjení třetího zákona Třetí zákon inspiroval mnoho podobně znějících prohlášení a to především ve spojení s vědeckofantastickou tematikou:
Jakákoliv extraterestrická inteligence vyspělostí v předstihu je k nerozeznání od Boha (Shemerův poslední zákon). Jakákoliv snaha o konání dobra v předstihu je k nerozeznání od zlomyslnosti (odkazujíce na umělou inteligenci). Následující dvě varianty jsou stejné a kombinují třetí zákon s Hanlonovou břitvou. Jakkoliv rozvinutá neznalost je k nerozeznání od zlomyslnosti (Clarkův zákon). Jakkoliv rozvinutá nekompetence je k nerozeznání od zlomyslnosti (Greyův zákon).
Jakkoliv dostatečně v předstihu vyspělý vtipálek je k nerozeznání od upřímného pomatence, nebo také názor i toho nejextrémnějšího podivína je k nerozeznání od vyspělé satiry (Poeův zákon). Jakákoliv dostatečně vyspělá technologie je k nerozeznání od naprosto vybaveného prototypu.
Jakákoliv dostatečně vyspělá myšlenka je k nerozeznání od pouhého magického zaklínání, za předpokladu, že je samotná myšlenka uvedena jako matematický důkaz, a to ověřitelná dostatečně kompetentními matematiky. Jakýkoliv dostatečně bezpředmětný výzkum je k nerozeznání od podvodu (Andrew Gelman).
Protikladem třetího zákona je:
Jakákoliv technologie rozeznatelná od magie není na dostatečné úrovni (předstíhající) vyspělosti (Gehm).
Obráceně pro fiktivní vesmíry zahrnující a řízené magií: "Jakákoliv dostatečně zanalyzovaná magie je k nerozeznání od vědy".
Rozšířené na scénáře fiktivních vesmírů v sci-fi: "Jakýkoliv typ technologie, ať je jakkoliv primitivní, je magií pro ty, co mu nerozumějí."
Reference
Kategorie:Arthur C. Clarke Kategorie:Science fiction Kategorie:Futurologie