Česko-ruské vztahy lze chápat jednak jako bilaterální vztahy mezi Českem a Ruskem, za druhé také jako vztahy mezi českým a ruským národem. Co se týče multilaterálních vztahů a institucí, mají Česko – jako jeden z nástupnických států Československa – a Ruská federace již od roku 1990 resp. 1991 poměrně málo styčných ploch. Oba státy jsou však členy Organizace spojených národů (OSN), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Česko je od roku 2004 členským státem Evropské unie. Zásluhou tehdejší americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové a českého prezidenta Václava Havla je Česko od 12. března 1999 členem Severoatlantické aliance (NATO). Stav vztahů NATO s Ruskem proto hraje klíčovou roli také pro vzájemné vztahy Česka a Ruské federace. Kvůli až do současnosti trvající ruské vojenské intervenci na východní Ukrajině a s tím související anexi Krymu Ruskem v roce 2014 se politické a vojenské napětí mezi západním světem a Ruskem oproti předešlému stavu podstatně zhoršilo. Rusko bylo vyhoštěno z Rady Evropy. Někteří západní političtí komentátoři tento nepříznivý vývoj nazývají druhou studenou válkou. K dalšímu zhoršení vztahů vedla v roce 2021 kauza Vrbětice v důsledku výbuchů muničních skladů ve Vrběticích.
Česko je skrze svůj status jakožto součást západních institucí cílem systematické ruské špionáže, což je podle českých úřadů a bezpečnostních složek hrozbou pro jeho národní bezpečnost.Zpráva BIS: Rusko těží z velké diplomatické mise v Česku a využívá zde svou hybridní strategii. ČT24, , 3. prosince 2018. Mimo to je Česko také cílem ruské propagandy pomocí českojazyčných webů, jejichž informační obsah je nezřídka v rozporu s českými národními zájmy, jak jsou definovány bezpečnostní strategií Česka.
Česko je oblíbeným cílem ruských turistů, ale také politicky motivované emigrace ruských občanů a „odlivu mozků“ z Ruska. Mezi důvody jsou ekonomické příležitosti a pozice Česka v Evropské unii, životní úroveň v České republice, bezpečné prostředí pro rodinné příslušníky ruských podnikatelů a možnosti vzdělání a seberealizace.
Z hlediska ekonomických a obchodních vztahů představuje Ruská federace pro Česko relativně okrajového partnera, jehož důležitost se oproti situaci před rokem 1990 – tehdy se jednalo o Sovětský svaz – podstatně snížila. Pro českou stranu v současnosti jde o dovoz surovin pro následné zpracování českým průmyslem. Značnou důležitost však stále má dovoz fosilních paliv, především ropy a zemního plynu. Naopak Rusko má zájem o dovoz nejrůznějších výrobků českého zpracovatelského průmyslu jako jsou stroje, technologická zařízení a automobily, ale také o české spotřební zboží. Tento směr vzájemného obchodu zůstává od roku 2014 omezený v důsledku ekonomického embarga uvaleného na Rusko západním světem. Z ruské strany došlo k relativně menší odvetě v podobě zákazu dovozu mnohých zemědělských a potravinářských výrobků z většiny západních států (včetně Česka) do Ruska.
Historie náhled|Evropa v roce 1519: Země Koruny české a Rakouské arcivévodství, součásti Svaté říše římské, sousedily na své východní hranici s Polským královstvím, které leželo západně od Moskevského velkoknížectví
Historické pozadí V období středověku až do roku 1806 byly České knížectví, později České království resp. Země Koruny české součástí významné evropské mocnosti Svaté říše římské. Praha byla sídlem říšského císaře či krále – zároveň krále českého – v letech 1346–1437 a 1583–1611. Po bitvě u Moháče proti Turkům v roce 1526 se však České království dostalo pod vliv Habsburské dynastie a po nezdaru stavovského povstání a prohrané bitvě na Bílé hoře ztratilo svoji samostatnost. Po roce 1806 bylo začleněno do Rakouského císařství. Od vyrovnání Habsburků s Maďary v roce 1867 až do vytvoření první Československé republiky 28. října 1918 bylo České království součástí Rakouska-Uherska.
Podle publikace amerického historika Samuela Huntingdona Clash of Civilizations (Střet civilizací) z roku 1991 se České království aktivně účastnilo na mnohých historických událostech, které byly klíčové při vytváření dnešního západního světa a západní kultury. Podle Huntingdona se západní civilizace, do které řadí České země, odvozuje od starořecké antické kultury, Římské a následně Západořímské říše, která převzala západní křesťanství jako svoje náboženství. Západní civilizace se dále rozvíjela pod vlivem renesance, reformace, osvícenství, humanismu a průmyslové revoluce, posléze také zejména v Severní a Jižní Americe. Huntingdon odlišuje západní civilizaci od civilizace východního pravoslavného křesťanství, do které řadí mj. Rusko, jež převzala řecko-římské politické a kulturní vlivy po vytvoření Východořímské a posléze Byzantské říše. Po velkém církevním schizmatu se východní křesťanství vyvíjelo vlastní cestou a vytvořilo si svou vlastní historickou trajektorii a sféru vlivu ve Východní Evropě.Western culture. Science Daily, (anglicky).
První světová válka Ruské impérium bylo zapojeno do první světové války na straně Trojdohody. Bojovalo až do tzv. Velké říjnové revoluce především proti Německému císařství a Rakousku-Uhersku na straně Srbska.
Od února 1917 byly v Rusku pod vlivem Tomáše Garrigua Masaryka formovány nově vzniklé Československé legie. Byli do nich přijímáni čeští a slovenští krajané, přeběhlíci z rakousko-uherských jednotek a zajatci. Největšího úspěchu dosáhla vojska legií v bitvě u Zborova, kde v létě 1917 bojovala pod vedením armády Ruské republiky. Střetu se na ruské straně zúčastnili např. Ludvík Svoboda, Rudolf Medek, Radola Gajda, Jan Syrový a další.
Roku 1918 čítalo československé vojsko v Rusku 70 000 mužů.
Meziválečné období 16. května 1935 byla uzavřena smlouva mezi první Československou republikou a Sovětským svazem (SSSR). Týkala se mj. vzájemné pomoci v případě napadení jedné ze smluvních stran. Ve smlouvě bylo zakotveno, že vojenská podpora napadenému státu bude poskytnuta jen pod podmínkou pomoci tehdejšího spojence Československa Francie.Договор о взаимной помощи между Союзом Советских Социалистических республик и Республикой Чехословацкой, 16 мая 1935 г. (rusky)
Druhá světová válka a osvobození Československa Na osvobození Československa od německé okupace měl velký podíl Sovětský svaz a jeho Rudá armáda. Předcházely tomu dlouhotrvající obranné a posléze útočné operace Rudé armády na sovětském území po velkoplošném přepadení země wehrmachtem (operace Barbarossa). Pro osvobození Československa byly důležité karpatsko-dukelská a ostravsko-opavská operace. Po dalších bojích za pomoci rumunské armády bylo české území osvobozeno v rámci pražské ofenzívy vedené Rudou armádou z východní fronty v součinnosti s osvobozením západních a jihozápadních Čech americkou armádou a povstáním českého lidu v květnu 1945. Osvobození Prahy 9. května 1945 bylo jednou z posledních událostí druhé světové války.
náhled|Demarkační čára v Čechách v roce 1945
Období 1945–1989 V průběhu 20. století byly česko-ruské vztahy součástí vztahů Československa se Sovětským svazem. Mezi lety 1948 a 1989 bylo Československo součástí východního bloku a satelitním státem ve sféře vlivu Sovětského svazu. Během tohoto období se československá ekonomika následkem vad plánovaného hospodářství a zamezení jakékoliv soukromé iniciativy propadla pod úroveň evropských zemí jako jsou Rakousko a Finsko.HARDT, John Pearce a KAUFMANN, Richard F.: East-Central European Economies in Transition, str. 17. M.E. Sharpe, 1995, . Údaje HDP na jednoho obyvatele v amerických dolarech v tabulce pro rok 1990 však nemají dostatečnou vypovídací hodnotu, protože jsou založeny na neoficiálním silně podhodnoceném směnném kurzu československé koruny (Kčs) vůči americké měně.
+ Ekonomický úpadek Československa <br/ >mezi lety 1938 a 1990HDP na obyvatele (v dolarech roku 1990)19381990Rakousko$1 800 $19 200Československo$1 800$3 100Finsko$1 800 $26 100Itálie$1 300 $16 800
Po druhé světové válce mezi lety 1945–1955 sovětské bezpečnostní orgány NKVD a Směrš prováděly únosy československých občanů do sovětských koncentračních táborů, tzv. gulagů, čímž prosazovaly „likvidaci ideových odpůrců“ komunismu. Pokusy o získání informací o osudech těchto obětí byly většinově neúspěšné.Československo v roce 1945? Pro Stalina dobyté území. Před únosy lidí do SSSR úřady zavíraly oči. HlídacíPes.org. 5. května 2019.
náhled|Sovětské tanky při invazi v Praze roku 1968
Sovětským svazem vedená invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa proběhla od 21. srpna 1968. Při ní bylo zabito 137 československých občanů.
Pod sovětským vlivem bylo ukončeno Pražské jaro, v té době probíhající proces demokratizace československého režimu. Následoval nástup „promoskevských sil“ a počátek normalizace, která přinesla [politické] čistky, cenzuru, nesvobodu, hrubé porušování základních lidských práv a ekonomické zaostávání země za vyspělými západoevropskými státy.Před 50 lety se moci chopil Husák. Následovaly dvě dekády normalizace. ČT24, , 17. dubna 2019. Po pádu tzv. železné opony opustila sovětská vojska v roce 1991 československé území.20. výročí odchodu sovětských vojsk a ukončení vojenské okupace Československa , 21. června 2011.
Období po roce 1989 Návrat Česka na Západ náhled|Český prezident Václav Klaus s Vladimirem Putinem během diskuze při návštěvě ruského prezidenta v Praze, 2006
V roce 1989 Československo obnovilo demokratické vládnutí po více než 40 letech komunismu skrze Sametovou revoluci, vyprostilo se tím ze sféry vlivu totalitního Sovětského svazu a orientovalo se politicky a ekonomicky zpět na Západ. V roce 1999 Československo vstoupilo do Severoatlantické aliance (NATO). Česko se poté v roce 2004 stalo členským státem Evropské unie (EU) a v roce 2007 přistoupilo do Schengenského prostoru, čímž se integrovalo do soudobých západních institucí a struktur. Pro následující dekády se jedno z největších témat pro Česko stala snaha napravit ekonomické škody napáchané během druhé poloviny dvacátého století.Chris Johnstone. CZECH REPUBLIC FACES GLASS CEILING CHALLENGE IN ECONOMIC CATCH UP WITH WESTERN EUROPEAN. Český rozhlas. 04.10.2017.
Diplomatická napětí Po ruské vojenské intervenci na Ukrajině od roku 2014 se Česko účastní na mezinárodních sankcích v průběhu ukrajinské krize a politické a vojenské napětí mezi Západem a Ruskem se označuje jako druhá studená válka.
Na jaře 2018 Česká republika ze svého území vyhostila tři ruské diplomaty v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Británii. Šlo totiž o pokus o vraždu nejspíše ze strany Ruska, na což protestně reagovaly země Evropy a USA. Částečným důvodem bylo také obvinění, že otravující látka novičok pochází z území Česka.Benedikt Vangeli. Je to jako po sestřelení letadla nad Donbasem, říká o dezinformacích kolem novičoku bojovník s hoaxy. Aktuálně.cz. 31. 3. 2018.
Již v minulosti Česko vyhostilo tři členy ruské mise na území ČR. Jednoho v roce 2000 za získávání citlivých informacích o NATO. V reakci na to vyhostila jednoho i ruská strana. Další dva vojenské zástupce v roce 2009 za práci pro ruské tajné služby. V roce 2006 české úřady také neprodloužily akreditaci zpravodaji ruské vládní tiskové agentury RIA-Novosti. V roce 2015 také Rusko zakázalo vstup čtyřem českým diplomatům a politikům (v reakci na sankce proti Rusku) – a to Karlu Schwarzenbergovi, Marku Ženíškovi, Jaromíru Štětinovi a Štefanovi Fülemu.