Hafsidé (arabsky الحفصيون, al-Hafsijún, berbersky ⵉⵃⴰⴼⵙⵉⴻⵏ) byla sunnitská muslimská dynastie berberského původu, která vládla v letech 1229 až 1574 v severní Africe, na území dnešního Tuniska, západní Libye a okrajích východního Alžírska. Celá tato oblast byla tehdy známá jako Ifríkíje (Ifríkíja), tedy Afrika (Ifríkíje je arabský výraz pro Afriku, takto zemi již pojmenovali starověcí Římané, kteří zde založili provincii Africa). Centrem hafsidského státu bylo město Tunis, proto bývá celek nazýván také jako tuniský sultanát, hafsidký sultanát apod., nebo jednoduše nepřesným moderním názvem „Tunisko“, které se zde dnes nachází.
Ifríkíjský sultanát Hafsidů byl po většinu času nezávislým státem. Až v 16. století se octl pod nadvládou osmanské říše a Španělska. Dvakrát byl osmanskými Turky anektován, v mezičase proběhla také vojenská intervence ze strany Habsburků. Poslední hafsidský panovník Muhammad VI. zemřel roku 1594 v osmanském zajetí v Konstantinopoli.
Historie Provincie Almohadů Hafsidská dynastie původně vzešla z místodržitelů Almohadů pro severoafrické oblasti Ifríkíje s centrem v dnešním Tunisu. Provincií říše Almohadů byli do roku 1229. V důsledku probíhající španělské reconquisty na Pyrenejském poloostrově a následném rozpadu říše Almohadů nabyli Hafsidé v roce 1264 plné suverenity.
Nezávislý sultanát vlevo|náhled|upright=0.7|Francouzský král Ludvík IX. se vyloďuje u Tunisu, 1270 Prvním samostatným vladařem, který si přisvojil titulu chalífy, byl v pořadím druhý vládce Muhammad I. al-Mustansir (1228–1277). Muhammad musel za své vlády v roce 1287 čelit vojskům osmé křížové výpravy vedené francouzským králem Ludvíkem IX. Pro křižáky mělo toto tažení být jen zahřívací epizodou, v plánu bylo rychlé obsazení severoafrické země a odtud následně podniknout další výpad proti daleko silnějšímu mamlúckému Egyptu a podpořit tak ohrožené křižácké státy v Levantě. V tomto případě byl osud nakloněn Hafsidům; křížová výprava skončila pro Francouze fiaskem již na samém začátku kvůli nečekanému skonu Ludvíka IX. na úplavici, nikoli tedy zásluhou vojenské nebo taktické převaze sultanátu.
Zlatý věk Tuniska vlevo|náhled|upright=0.5|Minaret mešity v Tunisu z třicátých let 13. stol. Přestože Tunisko, část Libye a Alžírska, souhrnně Ifríkíje, zažívala po dobu panování Hafsidů období rozkvětu, hovoří se o této době někdy jako o „zlatém věku Tuniska“, tak z perspektivy mezinárodní spíš severoafrická dynastie oproti světu zaostávala a její vliv nepřesahoval dál za hranice Ifríkíje. Zářné úspěchy Hafsidů se střídaly se strmými pády, ačkoli si dokázali úspěšně podmanit přilehlé alžírské země na úkor místní dynastie Zajjánovců, byli mezi lety 1347 a 1357 dvakrát drtivě poraženi marockými Marínovci. V průběhu 14. století pak museli čelit neutuchajícímu vnitřnímu hospodářskému úpadku.
Pirátská základna vlevo|náhled|upright=0.5|Mince Hafsidů Hafsidský sultanát byl podporovatelem nechvalně proslulého středomořského pirátství a z Ifríkije se stala důležitá pirátská základna. Severoafričtí berberští piráti odtud vyplouvali přepadávat obchodní lodě evropských zemí, zejména to byly lodě italských námořních republik, které tak citelně přicházely o podstatné výnosy z námořního obchodu. Pirátské nájezdy strhávaly pozornost Evropy k zemi Severní Afriky coby hlavní baště pirátství.
Roku 1390 došlo ke křížové výpravě známé jako mahdijská, která se pokusila o dobytí pirátské pevnosti Mahdia na pobřeží sultanátu. Tato dobrodružná intervence ze strany Evropy byla od počátku odsouzena k nezdaru a Hafsidy ani piráty nijak vážně nezasáhla, ale měla psychologický efekt, který je alespoň přiměl se na nějaký čas vzdát pirátských aktivit vůči Janovanům.
Úpadek sultanátu a anexe náhled|upright=0.9|vpravo|Severoafrické státy Maghrebu v 15. století, Hafsidé (růžová) Vojensky a hospodářsky upadající sultanát roku 1534 poprvé podlehl turecké invazi osmanské říše, avšak další porážky měly teprve následovat. Po této osmanské anexi byli zanedlouho Osmanští Turci vyhnáni z Afriky intervencí císaře Karla V. a hafsidská Ifríkíje se stala poplatným vazalským státem Habsburků.
V roce 1535 došlo k španělskému dobytí Tunisu a sultanát hafsidů se octl pod nadvládou habsburského Španělska. V roce 1569 byla Ifríkíje znovu napadena a anektována osmanskou říší, na což znovu zareagovala habsburská vojska, nyní pod vedením Juana de Austria, která dosáhla instalací sobě nakloněného vládce Abú Abdalláha Muhammada IV. (s hodností chalífy). Ani to však neodvrátilo dalším osmanským snahám o anexi severoafrické země a připojení k osmanské říši. Roku 1574 byla země opět dobyta osmanskými vojsky, a to již nevratně. Poslední hafsidský vládce chalífa Muhammad VI. byl převezen do Konstantinopole, kde v zajetí roku 1594 zemřel.
Někteří zbylí dědicové a potomci hlavní větve hafsidské dynastie unikli osmanskému pronásledování a uchýlili se pod španělskou ochranou na Kanárské ostrovy a ostrov Tenerife. Vládu nad Tuniskem již ale nikdy nezískali zpět.
Symboly související s Hafsidy nebo Ifríkíjí náhled|upright=0.4|Znak Abú Abdallaha Muhammada VI. (1573–1574) Není zřejmé, zda evropské a arabské obchodní mapy zachycují fantazii autorovu nebo proměnlivost hafsidské symboliky v průběhu staletí. Zprvu je to červený nebo modrý „gonfanon“ s bílým či žlutým srpkem měsíce, kterou v 15. století nahradila vlajka žlutá s bílým půlměsícem. Na některých mapách jsou vyobrazeny prapory dvou evropských mocností, kterým vládli Habsburkové (jmenovitě Španělska a Habsburské monarchie), podle toho, komu byli Hafsidé toho času podřízeni.
Podoba Období Výskyt nebo využití Popis okraj|120px|střed 14. století Ifríkíje na obchodní mapě Červený prapor s bílým nebo žlutým půlměsícem vyobrazený na obchodních mapách Sanuda (okolo 1321), Dulcerta (1339), na Katalánském atlasu (1375). 70px|střed 14. století Vlajka města Constantine Bílo-žlutý prapor ze sbírky Kniha všech království 70px|střed70px|střed 14. století Vlajka Annaby Bílý prapor s černým půlměsícem, první varianta je ze sbírky Kniha všech království, druhá je z mapy Katalánského atlasu 70px|střed70px|střed 15. století Hafsidské vojsko (na ilustraci) Žluté prapory s bílým půlměsícem, různé varianty. 70px|střed Vlajka Bidžájského emirátu Červený prapor s kuší souvisí s Bidžájou je ze sbírky Kniha všech království. okraj|70px|střed 1537 Vlajka Španělska na obchodní mapě, doba španělské okupace Vlajka Kastilské koruny, resp. Španělska, na Maggiolově obchodní mapě okraj|120px|střed 1550 Státní nebo obchodní vlajka Tunisu Bílá s modrým půlměsícem (poslední roky hafsidského státu) okraj|120px|střed 1565 Vlajka Habsburků na obchodní mapě kolem Tunisu Vlajka Svaté říše římské, resp. rakouských Habsburků, na mapě Giorgia Sideriho
Externí odkazy
Kategorie:Zaniklé státy Afriky Kategorie:Středověk Kategorie:Vymřelé panovnické rody