Trachové z Březí (něm. von Trach Edler Herr von Birkau – dříve vesnice Brzezie, něm. Hohenbirken, dnes část Ratiboře, Slezské vojvodství, Polsko) byl šlechtický rod spojený se Slezskem a zejména s Opavským knížectvím, Krnovským knížectvím, Těšínským knížectvím a zejména Ratibořským knížectvím.
Počátky rodu Legenda praví, že to byli jedni z prvních římských vojáků, kteří bojovali pod vlajkou, na které byl vyobrazen drak (později se stal součásti jejich erbu). Jejich příjmení Trach je odvozováno od slova Drach, z latinského slova Draco – drak.
Rod se pravděpodobně dostal na území Slezska s Řádem německých rytířů, kde založili několik rodových větví.
Nejstarší písemné záznamy pocházejí z Lehnického knížectví (Legnice, německy psáno Liegnitz, Polsko) v Dolním Slezsku. Zde konkrétně byl zapsán 13. března 1253 Conrad Draco z Lehnice. Colmar Grünhagen: Codex Diplomaticus Silesiae, část 7, svazek 2, Registr slezské historie, do roku 1280, str. 25.
V Horním Slezsku byly doloženy první zápisy od roku 1324, kdy jsou příslušníci rodu Trach von Brzezie (později Burkau, a také Birke) členy soudního dvora v Ratiboři (Racibórz, Polsko). V roce 1347 byl zaznamenán pobyt Burcharda a Štefana (Stephan) von Trach na dvoře knížete Václava I., jako respektovaných vojevůdců. Štefan von Trach byl soudcem v Lehnici a Břehu (Brzeg, německy psáno Brieg, Polsko), je zmíněn v dokumentu, v neděli před Vánoci roku 1361.Asher Sammter: Kronika Lehenice. Část 1, Liegnitz 1864, str. 544.
Jistý Spigneus Trach byl okolo roku 1420 v Ratiboři královským maršálem. Johann Trach byl do roku 1427 správcem na majetku po knížeti Janu II. Opavském. Jeho potomek, rovněž Johann Trach doložil polském králi Zikmundu II. Augustovi (1520–1572) listiny, které vyhotovil kníže Kazimír II. Těšínský († 1528) v roce 1495, kterými potvrdil to, že Trachové z Březí jsou starý šlechtický rod, a také zmínil o členech rodu jako o statečných bojovnících. Král tyto listiny uznal.
Rodu patřily rozsáhlé pozemky a půda v Horním Slezsku, vč. městečka Sosnicovice (Sośnicowice, německy Kieferstädtel, Polsko). Rod se stal velmi zámožným také díky zakládání průmyslových podniků, jako byly kovárny (železáreny) a hutní pece.
Rodové větvě Trachové z Březí Gottlieb Trach, který žil v 17. století, byl v roce 1670 radním v Krnově, správce a zemský hejtman Olešnického knížectví (polsky Oleśnica, německy Oels, Polsko), byl jako první člen rodu jmenován svobodným pánem (baronem).
Vilém Trach byl ve 40. letech 17. století opolským kancléřem. Jeho synové. – Valentin Trach, v roce 1679 drží Darkovice, po něm dále jeho potomci. A Bedřich Trach, který byl v druhé polovině 17. století kanovníkem v Ratiboři. V druhé polovině 17. století vlastnil Hrozovou a Pelhřimovy u Krnova.
Jeden ze synů Valentina Tracha, Karel sv. p. Tracha z Březího (†1686), vlastní statek Býkov. Po roce 1668 připojuje Brantice a to sňatkem s Annou roz. Rejzvicová z Kadeřína, vdovou po luteránovi Ferdinandovi Dreske z Martinkovic (†1668).
Karel Trach sloužil až do konce 17. století století jako důstojník u Kyrysnického pluku hraběte Piccolomini. V roce 1691 ve válce proti Turkům, byl u Slankamenu zraněn.
Mezi uznávanou slezskou šlechtu patřil také Hans (*1672), Georg (*1673) a Karl (*1680). Všichni jsou psáni jako "Drach auf Březy".
Na počátku 18. století jsou zápisy ke třem členům rodu (bratrům), kteří jsou psáni titulem Svobodný pán z Březí. Ti vytvářejí samostatné linie:
z Plavnovic u Opolí (von Plawnowicz im Oppelnschen), na Branticích u Krnova (auf Brandsdorf im Jägerndorfschen), z Tirpitzu u Břehu (zu Tirpitz im Briegschen).
Trachové z Březí a z Plavnovic Z této linie žil ještě kolem roku 1730 Georg Heinrich baron Trach, pán na Plavnovicích (polsky Pławniowice, německy Plawnowicz), Drozdově (polsky Drozdów, německy Ziebern) a Tschaumerhofu, jeho chotí byla Barbara Helena, rozená Trach na Tirpitz (německy Trach auf Tirpitz).
Trachové z Březí a na Branticích Karel Trach byl ženat s Annou Helenou, rozenou Reisnitz z Kaderczin a na Branticích a Raduni, vdovou po Ferdinandovi von Dresske und Märzdorf. Sňatek byl uzavřen 6. srpna 1669. Anna Helena zemřela 24. února 1684, ve věku 38 let. Karel Trach po její smrti získal právě tyto dvě panství.
Po smrti Karla Tracha převzal majetek jeho syn, posledního luterán, Karel Sylvius Erdman svobodný pán Trach (†1710) na Kornici (Kornice, Polsko), Vojnovicích (Wojnowice, Polsko), Slavíkově (Sławików, Polsko), Rybnik (německy Gottartowitz), Gardavice (německy Gardawitz), Lhotku (německy Ellgut, polsky pravděpodobně Ligota Turawska) a Žitné (Żytna, Polsko), který v roce 1705 získal Bojanov (Bojanów, Polsko), Lekartov (Lekartów, Polsko), Otice a polovinu Sudole (Sudół, Polsko). byl hejtman v Opolském knížectví a Ratibořském knížectví, zemřel bez dědiců. Část majetku zdědila jeho manželka – baronka Bohumila Anežka Šarlota (Gottlieba Agnes Charlotte) Bludovská (31. srpen 1690 – 4. květen 1756) z rodu Bludovských. V roce 1713 se stala manželkou polského ministra - hraběte Ernsta Christopha von Manteuffel (1676, Karścino, Polsko – 1749, Lipsko, Německo). Spolu měli šest dětí.
Po smrti Karla Sylviuse Erdmana statky přebírá jeho mladší bratr Karel Gottlieb (†1744) svobodný pán Trach, nejvyšší sudí, hejtmanem v Opavském knížectví, a v Krnovském knížectví. Ten si dává zapsat do zemských desek statky Brantické i s Býkovem, tak jak je získal po zemřelém otci a po zemřelém starším bratrovi. V roce 1714 byl pánem také na Tvorkově. V roce 1740 byl jmenován Krnovským zemským hejtmanem, také soudcem zemského knížectví Opolského a Ratibořského. V roce 1731 prodává Kornice. Byl třikrát ženat. – První manželka byla Helena Sobkovna z Kornic, druhou manželkou mu byla dcera Fridricha II. Velikého, třetí manželka byla baronka von Weichs. Zemřel bezdětný, jeho dědictví získala jeho sestra Johanka, ovdovělá hraběnka, provdaná von Churschwandt. Ta prodala tvorkovské panství rodině Eichendorffů za 130 tis. guldenů.
Trachové z Březí a z Tirpitz Z linie Trach z Tirpitz byl Karl Joseph von Trach (1710–1780), 14. března 1764 uznán svobodným pánem na území Německa a v Českém království. Později, 9. listopadu 1768, mu byl králem Friedrichem II. udělen zemský titul baron von Trach Edlen zu Burkau, spolu s patřičným baronským diplomem. Jeho ženou byla Amalie Wilhelmina hraběnka von Limburg-Stirum (1714 – okolo 1755). Karel Josef držel Třebovice (1756–1769). Od roku 1771 držel tvrz v obci Chotěbuz (přestavěna na barokní zámek), obec Chotěbuz, na Těšínsku, kterou zdědil jeho syn František (1744–1791).
V roce 1773 uzavírá sňatek František svobodného pána Tracha (1744–1791), s Karolínou Josefou svobodnou paní Bees z Chrostiny (1752–1827). Z manželství se jim narodily děti:
Vincent, Karel, Josef, František (* 7. února 1772 – † ????), zdědil nejen Chotěbuz, ale také Čechovice, po své matce baronce Karolíně Josefě Bees Terezie, Aloisie, Josefa, Antonie, Nepomučena (* 1. října 1775 – † ????) Josefa, Antonie, Gottlieba, Leopoldina (* 8. října 1777 – † ????) Nepomučena, Marie Tecla, Gottlieba (* 16. května 1780 – † 19. listopadu 1792) Vincent, Karel, František, Ludvík (* 18. října 1781 – † ????) Josefa, Aloisie, Amálie (* 14. března 1785 – † ????) František, Alois, Nepomučen (* 12. května 1786 – † 20. března 1788) Antonie, Aloisie (* 3. prosince 1787 – † 8. května 1788) Ferdinand, Vilhelm (* 9. července 1789 – † 18. května 1790) Aloisie, Barbara (* okolo roku 1792 – † 1. ledna 1799)
Po smrti manžela (14. června 1791) se Karolína Josefa svobodná paní Bees provdala za hejtmana Josepha Schröpka von Kriegsfeld. V manželství se jim narodila dcera Karolina – 28. prosince 1793. V roce 1808 je vedena jako majitel Zámku Chotěbuz. Baronka Karolína Josefa Bees zemřela 17. prosince 1872 v Čechovicích (Czechowice, Polsko) ve věku 75 let.
Trachové z Březí a na Láncích Jindřich Trach z Březi na Lancích držel panství Rakov (Raków).
Trachové z Březí a na Ořechu V roce 1609 na svatou Markétu (13. července) došlo k dohodě mezi Danielem Trachem, Johannem Trach z Březího a Ořechu (Orzesch, Polsko) a Adamem Bludovským z Dolních Bludovic a na Kunčičkách, kdy se Eva Trach z Březího a na Pilgramssdorff (Pawłowice, Polsko) provdala za Adama Bludovského syna výše jmenovaného Adama Bludovského.
Trachové z Březí a na Hrozové a Pelhřimovech V době pobělohorské byl i tento rod postižen konfiskacemi, zejména pak ve spojení s rodem Sedlnických z Choltic, zde se jednalo o Kateřinu dceru Jiříka hofrichtéře, manželku Mikuláše Tracha..Přesto dne 4. prosince 1630 biskup František z Ditrichštejna potvrzuje, že přijal od něj Mikuláš Trach z Březího v léno ves Hrozová a půl vsi Pelhřimovy i s vyjmenovaným příslušenstvím, a to jako zástupce své manželky Kateřiny, rozené Sedlnické z Choltic, a její sestry Anny. Sepsáno v Olomouci 14. ledna 1631.
Dne 10. květen 1632 byla uzavřena kupní smlouva mezi Annou Sedlnickou z Choltic a Mikulášem Trachem z Březího, kterou Anna prodává celý svůj podíl na léně Hrozová a Pelhřimovy s vyjmenovaným příslušenstvím za 8.000 zl. s poloviční slevou za náklady již vynaložené na údržbu. Závazek vůči Juditě Sedlnické přebírá kupující. Sepsáno téhož dne.
Dne 4. července 1633 biskup František kardinál z Ditrichštejna povoluje Mikuláši Trachovi z Březího léno Hrozová a Pelhřimovy svobodně prodat, odkázat i svým dcerám a případně i pojistit na léně budoucí manželce věno až do 3.000 zl.
Dne 2. června 1661 bylo sepsáno potvrzení vydané lenním písařem Rudolfem Maxmiliánem Říkovským z Dobrčic, dosvědčující, že Jan Kryštof Trach z Březího přijal od biskupa arcivévody Leopolda Viléma prostřednictvím arcijáhna Eliáše Františka Castelleho investituru na lenní statek Hrozová a Pelhřimovy s vyjmenovaným příslušenstvím. Sepsáno ve Vyškově téhož dne.
Trachové z Březí a na Zámrsku Jistý Georg Heinrich Trach, v roce 1772 koupil panství Zámrsk (obec Zamarski, Polsko). Byl v 70. letech 18. století přísedícím hejtmanství těšínského (u zemského práva a náboženské komise, v roce 1773). Jemu náleží tzv. malý znak, zaujímající 27. místo ve znakové galerii těšínské šlechty. Erby byly původně umístěny v těšínské sněmovně, nyní jsou na frýdeckém zámku v Rytířském sále.Karel Müller, Erbovní galerie těšínské šlechty. Vydáno: 2008, Regio. Počet stran: 103. Vazba knihy vázaná. .
Měl syny Karla (1772–1804), Emanuela († po roce 1823), Zikmunda (1775–1851), Dominika (1781–1861), dceru Johanu Josefu Eleonoru (4. listopad 1789, Zámrsk, Polsko – 2. červen 1870, Baden, Vídeň, Rakousko), která se provdala za hraběte Philipa Ludwiga Saint Genois d'Anneaucourt (5. duben 1790, Těšín – 30. červenec 1857, Baden, Vídeň, Rakousko), spolu měl tři děti, Alexandra (1811–1819), Mořice (1816–1886) a Marii (1820–1888). Tato rodina žila na zámku v Paskově.
Syn Dominik byl poslední majitel panství († 1861, Moravská Ostrava). V roce 1841 založil Střelecký klub v Moravské Ostravě, který patřil v C. a K. monarchii mezi nejmladší asociace střelců.
Trachové z Březí - šlechtická adopce rodem Rotkirch Jméno rodu již v roce 1757 přijal (tzv. šlechtická adopce) rod Rothkirch, který se tak začal psát von Rothkirch und Trach.
Rod Trachů vymřel v Prusku v roce 1812, v Rakousku v roce 1861, po mužské linii. Vincent (1772–????), a jeho bratranci ze Zámrsku: Karel (1772–1804), Zigmund (1775–1851) a Dominik (1781–1861) byli posledními mužskými příslušníky rodu.
Poslední potomci z tohoto rodu nosili příjmení Saint-Genois.
Nezařazení členové rodu dle záznamu v zemských knihách, kronikách Dne 13. dubna 1437 je zmíněn Nickel Trach von Jegerdorff (Krnov). V roce 1524 se Helena, dcera Johanna von Trach, provdala za Johanna (†1534) von Bielczowitz (Bielszowice, Polsko), kapitána posádky v Bytomi (německy Beuthen). Dne 30. října 1680 byl jmenován Karl, Edler von Trach, jako svobodný pán. V roce 1686 je uveden jako přísedící u zemského soudu.