Otakar Janůj (26. října 1912 Rudimov – 23. října 1941 nezvěstný nad Irským mořem) byl radiotelegrafista-střelec u 311. československé bombardovací perutě Royal Air Force, který zahynul při cvičném letu.
Život
Rodina, otec v 1. světové válce Rodiči Otakara Janůje byli Valentin Janůj (2. února 1882 Lipník nad Bečvou – 2. ledna 1975, Týn nad Bečvou) a Marie, rozená Chmelová (3. října 1886, Rudimov – 13. dubna 1970, Týn nad Bečvou). Svatbu měli dne 2. května 1911. V manželství se jim narodily ještě dvě dcery, Marie (* 17. září 1911, Rudimov) a Otilie (* 2. května 1914).
Jeho otec Valentin Janůj rukoval v roce 1914 k Rakousko-uherské armádě, k Pěšímu pluku č. 3 (k. u. k. Infanterieregiment Nr. 3), jehož doplňovacím okresem bylo Kroměřížsko (včetně Zlínska, Uherskohradišťska, Kyjovska, Vsetínska a Valašského Meziříčí). V bojích okolo Lublina (východní Polsko, 80 km od hranic s Ukrajinou) byl Valentin Janůj jako svobodník Rakousko-uherské armády zajat dne 28. srpna 1914 ruskými vojáky. V zajetí byl více než čtyři roky, internován byl na Sibiři. Tam později vstoupil do Československých legií. V kartě legionáře je uvedeno datum a místo přihlášení do legií: Krivodanka. Byl zapsán do legií 19. června 1918. Příslušný byl k 11. čs. střeleckému pluku Františka Palackého, který vznikl v Novonikolajevsku 15. července 1918. Původní místo Novonikolajevsk je dnes oblast Novosibirsk, město bylo v roce 1925 přejmenováno. Prodělal celou anabázi po Transsibiřské magistrále až do přístavu Vladivostok. Odtud odplouval s 31. transportem Čsl. legií na lodi Teucera. Do vlasti se vrátil v roce 1920.
Dětství a dospívání Dětství prožil Otakar Janůj v obci Rudimov, kde se narodil v č. 36. Od roku 1919 zde chodil do školy. Koncem roku 1921 se celá rodina přestěhovala do obce Jindřichov, kde pokračoval ve školní docházce od prosince téhož roku. Rodina Janůjů zde bydlela v domě č.p. 58. V letech 1924–1926 navštěvoval Českou obecnou a měšťanskou školu J. A. KomenskéhoDnes ZŠ T. G. Masaryka Fulnek ve Fulneku. Zde bydlel u Ondřeje (německy Andreas) a Anny Lachkých, domkaře, v domě č.p. 408. Další školou byla Měšťanská chlapecká škola v Hranicích, kde studoval v letech v letech 1926–1927, na Živnostenské škole pokračovací, taktéž v Hranicích, studoval v letech 1928–1930.
Rodina bydlela od října 1927 v Týně nad Bečvou. Přibližně v letech 1926–1929 se stal členem Sokola.
Vojenská služba Prezenční vojenskou službu nastoupil 1. října 1934 u Dělostřeleckého pluku č. 302, ve Starých městských kasárnách v Olomouci. Dnem 1. dubna 1935 byl povýšen do hodnosti svobodníka, se zařazením do funkce telefonisty. Současně se stal velitelem telegrafního družstva u spojovací baterie. Dne 1. října 1935 byl povýšen do hodnosti desátníka a stal se velitelem spojovacího družstva. Dvouletou základní vojenskou službu ukončil 16. září 1936.
Během vojenské služby si doplnil vzdělání a ve školním roce 1935/1936 navštěvoval v Olomouci jednoroční učební kurz IV. třídy měšťanské školy. Výstupní vysvědčení obdržel 18. června 1936.
Zaměstnání Před vojenskou službou byl Otakar Janůj zaměstnán u firmy Bratři Frommové, v Hranicích na Moravě jako obchodní příručí. Po absolvování vojenské služby se přihlásil k policii do Brna, kde byl nejprve zaměstnán jako pomocný zřízenec strážní služby a poté štábní strážmistr policie.
V exilu Spolu s několika dalšími Čechoslováky odešel na počátku roku 1940 na Slovensko, poté do Jugoslávie. Odtud přes Turecko do Francie. Zde se do bojů nezapojil, odjel přímo do Anglie, kde vstoupil do čsl. jednotek RAF. Byl zařazen na funkci radiotelegrafista-střelec, létal na Vickers Wellington.
Smrt Zahynul nad Irským mořem, nezvěstný z orientačního letu, Wellington T2624.VÚA, Záznam vojáka: Janůj Otakar
Zmínka o jeho smrti je v knize Zlomená křídla od Eduarda Čejky, v tabulkovém přehledu. A také mu medailon věnoval František Loucký v knize Mnozí nedoletěli.
Galerie
Pocty in memoriam
Vyznamenání Praporčík in memoriam s účinností od 28. října 1940, rozkazem ze dne 29. dubna 1947 Vrchní strážmistr s účinností od 1. května 1941, rozkazem ministra národní obrany (generála Ludvíka Svobody) č. 8, ze dne 29. dubna 1947 Štábní rotmistr letectva v záloze in memoriam, rozkazem ministra národní obrany (generála Ludvíka Svobody) č. 8, ze dne 1. listopadu 1947 Podplukovník ve výslužbě in memoriam od 1. 6. 1991, rozkazem ministra obrany ČSFR (Luboše Dobrovského) č. 0103, ze dne 29. května 1991
Pamětní desky Rodný dům č.p. 36 v obci Rudimov, pamětní deska ze dne 4. srpen 2008 Pomník obětí světových válek v Týně nad Bečvou Památník Air Forces Memorial Runnymede, panel č. 46, hrabství Surrey, Spojené království Pamětní deska obětí z řad brněnské policie uvnitř budovy České pošty, ul. Orlí 30, Brno Památník 2. světové války, Hrabyně, okres Opava Pomník Padlým Čs.letcům ve druhé světové válce 1939–1945, Praha 6, náměstí Svobody
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura BUŠTÍK Marian, VANČATA, Pavel, Poslední let Wellingtonu T2624 (Válečný deník Sgt Otakara Janůje, radiotelegrafisty 311. čs. bombardovací perutě RAF), Svět křídel, 2018, 218 stran. . VILD, Miroslav. Osud byl mým přítelem, 1988, Naše vojsko, 192 s, Edice Eso (Edice statečnosti a odvahy) ČEJKA, Eduard. Zlomená křídla, 1 vydání 1968, 2. vydání 1991, Naše vojsko, 296 s
Související články Jaroslav Rolenc Jaroslav Poledník
Externí odkazy
Encyklopedie dějin města Brna – dostupné online Vojenské jednotky – dostupné oline Spolek pro vojenská pietní místa – dostupné online Armáda ČR, Zahynuli při leteckých haváriích ve válce – dostupné online
Kategorie:Telegrafisté Kategorie:Příslušníci 311. československé bombardovací perutě RAF Janů, Otakar Kategorie:Oběti druhé světové války Kategorie:Narození 26. října Kategorie:Narození v roce 1911 Kategorie:Narození v Rudimově Kategorie:Úmrtí v roce 1941 Kategorie:Úmrtí 23. října Kategorie:Úmrtí v Atlantském oceánu Kategorie:Muži