Emanuel Zaufal (12. července 1837 BuškoviceZáznam v matrice narozených v matrice Buškovice. – 8. února 1910 PrahaMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském ) byl německý lékař, docent a později profesor na lékařské fakultě pražské Karlo–Ferdinandovy univerzity (po rozdělení univerzity na českou a německou přešel na německou větev). Byl zakladatel ušní kliniky ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Zdokonalil vyšetřovací a operační metody v ušním a nosním lékařství, autor odborných prací v oboru.
Životopis Zaufal se narodil v poddanském městě Buškovicích v čp. 111 na Podbořansku v rodině místního mydláře Emanuela Zaufalla a jeho manželky Johanny rozené Päschové. Do 12 let navštěvoval základní školu ve svém rodišti, poté roku 1857 maturoval na Gymnáziu v Žatci. Do roku 1863 studoval na lékařské akademii Josephinum ve Vídni, zaměřené na vojenskou medicínu. Zde získal hodnost vrchní lékař (Oberarzt). Nakrátko byl přidělený k pluku v Plzni, ale ještě roku 1863 se vrátil na akademii, kde působil ve funkci asistenta na katedře anatomie u Františka Piťhy. Pod vlivem prací předního otorhinolaryngologa Antona von Troeltsche se ale rozhodl věnovat ušnímu a nosnímu lékařství..
Zaufal byl zatím stále v zaměstnaneckém poměru u vojska. Z tohoto titulu se účastnil prusko-rakouské války ve svazku Benedekovy severní armády. Roku 1867 byl přeložený do Prahy, kde se o tři roky později habilitoval jako docent ušního lékařství na Karlově univerzitě. V roce 1873 byl jmenován mimořádným profesorem. Počátkem roku 1869 se oženil s Marií rozenou Zaufalovou, dcerou hospodářského ředitele statku v Brodech.
Roku 1874 založil Zaufal ve Všeobecné nemocnici v Praze specializovanou ušní kliniku, která působila při Karlově univerzitě a byla jednou z nejstarších toho druhu na světě.Historie Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole. Zpočátku byla klinika vybavena pouze dvěma pokoji se třinácti lůžky, od roku 1891 byla rozšířena o další čtyři pokoje, čímž se kapacita zvětšila na 21 lůžek. Jedním z prvních pacientů byl v roce 1874 Bedřich Smetana, Zaufal ale skladateli pomoci nedokázal.Stránka Ústavu vědeckých informací 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy V roce 1908 odešel lékař do penze.
Zaufalův přínos oboru spočíval především ve zdokonalení diagnostických metod v ušním a nosním lékařství, zjištění příčin hnisavých zánětů středního ucha a aplikaci nových operačních metod při chirurgické léčbě v daném oboru.
Spisy (výběr) Über die allgemeine Verwendbarkeit der kalten Drahtschlinge zur Operation der Nasenpolypen, nebst Bemerkungen über das Abhängigkeitsverhältniss der Erkrankungen des Ohres von denen der Nase, H. Dominicus, Prag 1878. Beitrag zur Unterbindung des centralen Endes der Vena jugularis int. nach Durchtrennung der Clavicula bei otogener septischer Sinusjugularisthrombose, Bellmann, Prag 1903.
Odkazy
Reference
Literatura Mündich, Karl, Die Bedeutung der Prager Universität und der Länder Böhmen und Mähren für die Entwicklung der Hals-Nasen-Ohrenheilkunde mit besonderer Würdigung der Persönlichkeit Emanuel Zaufals, Sudetendeutsche Akademie der Wissenschaften und Künste, München 1991.
Související články Otorhinolaryngologie Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Externí odkazy
Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Zoufal, Emanuel *1837
Kategorie:Čeští lékaři Kategorie:Čeští otorhinolaryngologové Kategorie:Narození v roce 1837 Kategorie:Narození 12. července Kategorie:Narození v Buškovicích Kategorie:Úmrtí v roce 1910 Kategorie:Úmrtí 8. února Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži