Princ Kristián Viktor (14. dubna 1867 – 29. října 1900), celým jménem Christian Victor Albert Louis Ernst Anton, byl německý, původem dánský princ a vnuk britské královny Viktorie.
Původ Princ Kristián se narodil 14. dubna 1867 na hradě Windsor. Jeho otcem byl princ Kristián Šlesvicko-Holštýnský, třetí syn Kristiána, vévody z Augustenborgu, a hraběnky Luisy Žofie z Danneskiold-Samsøe. Jeho matkou byla princezna Helena, páté dítě a třetí dcera britské královny Viktorie a prince Alberta. Jeho rodiče sídlili ve Spojeném království v Cumberland Lodge a princ byl považován za člena britské královské rodiny. Podle patentu z roku 1866 byl stylizován jako Jeho Výsost princ Kristián Viktor Šlesvicko-Holštýnský.
Byl pokřtěn v soukromé kapli na hradě Windsor. Jeho kmotry byli královna Viktorie (jeho babička z matčiny strany), vévoda Augustenburský (jeho dědeček z otcovy strany; zastupoval ho princ Artur), princ z Walesu (jeho strýc z matčiny strany), pruská korunní princezna Viktorie (jeho teta z matčiny strany; zastoupená princeznou Luisou), vévoda Sasko-Kobursko-Gothajský (jeho prastrýc z matčiny strany; zastoupený vévodou z Edinburghu) a princezna Feodora z Hohenlohe-Langenburgu (jeho nevlastní prateta z matčiny strany; zastoupená lady Churchillovou).
Vzdělání Jako první člen královské rodiny místo domácí výuky navštěvoval školu. Studoval na Lambrooku, Wellington College, Magdalen College, Oxford a Royal Military College v Sandhurstu. Jeho babička Viktorie byla velmi potěšena jeho studiem na Wellington College, protože její manžel Albert tuto instituci pomohl před lety založit. Kristián byl několikrát kapitánem kriketového družstva. Zůstává jediným členem britské královské rodiny, který hrál kriket na tak vysoké úrovni.
Vojenská kariéra Byl důstojníkem britské armády. V roce 1891 se podílel na expedicích v Hazaře a Miranze, v roce 1892 v Isaze a podílel se také na expedici v Ghaně. Po svém návratu byl povýšen na majora.
Zúčastnil se druhé Búrské války.
Smrt V říjnu 1900 v Pretorii onemocněl malárií a 29. října ve věku 33 let zemřel na střevní horečku poté, co v přítomnosti lorda Robertse a prince Františka z Tecku přijal svaté přijímání. Pohřben byl na pretorijském hřbitově 1. listopadu 1900. Jeho hrob je označen žulovým křížem a litinovým zábradlím.
Vyznamenání
Britská vyznamenání 60x60pixelů rytíř velkokříže Řádu lázně 60x60pixelů rytíř velkokříže Královského Viktoriina řádu 60x60pixelů Řád za vynikající službu 59x59pixelů Nejctihodnější řád sv. Jana Jeruzalémského 60x60pixelů Medaile diamantového výročí královny Viktorie 60x60pixelů Medaile za všeobecnou službu v Indii 60x60pixelů Hvězda Ašanti 60x60pixelů Královnina súdánská medaile 60x60pixelů Královnina jihoafrická medaile
Zahraniční vyznamenání 60x60pixelů rytíř velkokříže Řádu červené orlice – Prusko 60x60pixelů rytíř velkokříže Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu 60x60pixelů Řád Osmanie I. třídy – Osmanská říše 60x60pixelů Chedivova súdánská medaile
Vývod z předků
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Augustenburkové Kategorie:Dánští princové Kategorie:Nositelé Řádu za vynikající službu Kategorie:Nositelé Nejctihodnějšího řádu sv. Jana Jeruzalémského Kategorie:Nositelé Medaile diamantového výročí královny Viktorie Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Rytíři velkokříže Královského Viktoriina řádu Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu lázně Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Narození 14. dubna Kategorie:Narození v roce 1867 Kategorie:Úmrtí 29. října Kategorie:Úmrtí v roce 1900 Kategorie:Úmrtí v Pretorii Kategorie:Zemřelí na břišní tyfus Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Chedivovy súdánské medaile (1897)