Kostel svatého Vavřince v Brandýse nad Labem je raně gotický kostel, nacházející se v lokalitě Na Nižším hrádku. Původně římskokatolický kostel v současnosti slouží Církvi československé husitské. Od roku 1958 je památkově chráněn.

Historie Jedná se o raně gotický kostel ze 2. poloviny 13. století. Vznikl jako farní kostel vsi Nižší Hrádek, v roce 1354 je uváděn jako farní kostel brandýský.

V husitské době se stal kostelem církve podobojí a nekatoličtí faráři v něm působili až do roku 1510. Za císaře Josefa II. byl kostel zrušen i s okolním hřbitovem a byl přeměněn na sýpku. Později měl sloužit také jako tělocvična, ale kvůli objevu fresek se od tohoto záměru upustilo.

Od roku 1928 opravený a restaurovaný objekt užívá Československá církev.

Historie objektu Kostel svatého Vavřince v Brandýse nad Labem, nacházející se v lokalitě Na Nižším Hrádku, byl postaven v románském slohu na konci 13. století. Poprvé je výslovně uveden roku 1354, a to již jako farní chrám brandýský. Za vlády Karla IV. byla provedena gotická přestavba. Poloha pahorku, na němž byl vystavěn, i zasvěcení svatému Vavřinci, který byl podle legendy umučen v ohni, nasvědčují tomu, že toto místo bývalo praslovanským žárovým pohřebištěm.

Původně se jednalo o římsko-katolický chrám v Brandýse. V době husitské přešel do rukou církve podobojí, která ho obsazovala faráři až do roku 1510. Pokusy Jednoty bratrské získat jej jako sbor, ztroskotaly. Až do panování Josefa II. zůstal nepoužíván, pak byl zrušen spolu s hřbitovem, který jej obklopoval a roku 1786 prodán v dražbě za 300 zlatých měšťanovi Josefu Píškovi. Po jeho smrti byl kostel upraven na obilní sýpku. Během tohoto období stavba utrpěla značné škody – došlo k odstranění věže, zazdění oken, … Farní budova svatovavřinecká byla prodána soukromníkům již roku 1559. V roce 1865 byl kostelík odprodán městu a roku 1887 adaptován na sokolovnu. Tehdy byly objeveny vzácné nástěnné malby a kostel byl znovu uzavřen. Na počátku 20. století kostel zachránili před zánikem zemský místodržitel František kníže Thun, hrabě Nostic, arcivévoda Ludvík Salvátor, a dokonce císařský pár Karel I. a Zita. V roce 1926 byl opraven zásluhou Okresní jednoty muzejní a péčí městského konzervátora do něj byl umístěn barokní oltář s obrazem sv. Heleny a objekt byl propůjčen CČSH k bohoslužebným účelům. Od roku 1958 je objekt památkově chráněn a aktivně využíván Československou církví husitskou jako modlitebna.

Popis exteriéru Kostel je jednoduchá raně gotická stavba s obdélnou lodí, ke které na východě přiléhá čtvercový presbytář. Loď je 9,65 metru široká a 12,95 metru dlouhá. Stavba je tvořena smíšeným zdivem, které je z většiny opatřeno bílou vápennou omítkou. Na mnoha místech (nároží, opěrné pilíře, ostění) vystupuje opracovaný pískovcový kámen.

Spodní část stavby je opatřena výrazným, neomítnutým soklem z lomového kamene, který vyrovnává terénní nerovnosti. Je zakončený jednoduchou kamennou římsou, která jej odděluje od zdiva stavby.

Opěrný systém Široké stěny jsou opřeny o venkovní stupňované kontraforty (opěrné pilíře). Pilíře jsou vyzděny z masivních pískovcových kvádrů, které jsou vidět vždy z čelního pohledu, zatímco ze stran jsou pilíře omítnuté. Jsou dvakrát odstupňované a zakončené pultovou stříškou, která je tesaná z kamene. Tento opěrný systém je typickou gotickou konstrukcí, která přebírá tlak klenby nebo krovu.

Okna Na stavbě můžeme vidět dva typy oken: gotická lomená a barokní. Zachovalá gotická okna jsou pouze tři. V ose a jižním průčelí presbytáře a menší okno v jižní zdi. Na jižní stěně je jednoduché okénko, které je úzké a vysoké s jemným zakončením v lomeném oblouku. V jižním průčelí je lomené dvoudílné okno, dělené svislým kamenným prutem na dvě části, které mají nad sebou kamennou kružbu. Vrcholová kamenná kružba je vyplněna trojlistem. Spodní dva dílce jsou zakončené tzv. jeptiškami. Okno v ose presbytáře je zakončeno hrotitým obloukem je také dvoudílné okno, přičemž jsou díly jednoduše zakončené. V kamenné kružbě je čtyřlist. Obě okna mají profilované ostění tesané z pískovcového kamene. Zbylá okna jsou půlkruhová barokní. Jedná se o větší, širší otvory zakončené půlkruhovým obloukem, které byly proražené později. Otvor je posazený na profilované kamenné římse a má kamennou šambránu. Na zasklení bylo u všech oken použito šestiboké zasklení do olova (tzv. včelí plástve).

Západní stěna Na západní straně přiléhá ke kostelu malá předsíňka novějšího data, typu a velikosti. Před průčelím se nachází kamenné schodiště. Dominantou průčelí je vysoký trojúhelníkový štít, který je prostý členění. V jeho ose se nachází malé okno s barevnou vitráží svatého Vavřince. Okno má kamennou profilovanou šambránu, která je omítnuta na bílo. Původní vchod do kostela byl zřejmě v jižní zdi, a nikoliv v západním průčelí, kde se nachází v současné době. Před hlavní lodí je předsazená nízká vstupní předsíň, která je krytá sedlovou střechou. V ní je polokruhově zakončený vstupní portál, nad nímž je nápis „Husův sbor církve čsh.“

Jižní stěna Na jižní stěně se nachází masivní schodiště vedoucí k vyvýšenému vchodu do kruchty. Zábradlím je omítnutá zídka s pískovcovou krycí deskou. Vstup na kruchtu je jednoduchý obdélný s kamennou šambránou.

Střecha Kostel je krytý sedlovou střechou z klasických pálených tašek. Na střeše jsou tři malé okenní větrací otvory s pultovým zastřešením, tzv. vlaštovky. Pod střechou je profilovaná podokapní korunní římsa, která jemně člení přechod svislé stěny a zkosené střechy.

Popis interiéru Loď je krytá dřevěným plochým pohledovým trámovým stropem pozdějšího původu.

Presbytář Východní část kostela s kněžištěm (presbytářem) je prostorově i dekorativně nejzdobnějším celkem. Presbytář je od hlavní lodi oddělen lomeným obloukem, který je obousměrně profilovaný a zdobený malbami. Ostění je z pískovcových kvádrů. Prostor kněžiště je zaklenutý křížovou žebrovou klenbou s jednoduchým klínovým profilem. Žebra jsou dekorována polychromií – tmavé a okrové pruhy, které zdůrazňují klenbu a její prohnutí. V místě křížení se nachází kruhový jednoduchý svorník s reliéfním malovaným motivem, který je rovněž ohraničený malovaným prstencem. Žebra se nesbíhají do konzol, ale plynule zabíhají do stěny, což je prvek typický pro pozdně gotickou redukci.

Fresky presbytáře Stěny presbytáře i plocha kolem triumfálního oblouku jsou pokryty torzálně dochovanou freskovou výzdobou z gotické a raně renesanční doby. Vidíme figurální výjevy uspořádané do pásů. Patrný je motiv Zvěstování Panně Marii nebo postavy svatých v dobových středověkých oděvech. Malby jsou provedeny odstíny rudé, šedé, žluté a bílé. I přes poškození jsou postavy stále čitelné. Fresky na stěnách, objevené na konci 20. století, pochází dle stylu malby z první poloviny 14. století. V roce 2003 byly fresky zrestaurovány, a tak lze výjevy lépe rozpoznat. Například na straně evangelní je zobrazeno zesnutí Panny Marie. Na straně epištolní je znázornění Církve a nad tím je obraz nejsvětější Trojice. Severní strana je zdobena Madonou s Ježíškem a jižní postavou biskupa Onufria.

Sanktuář V severní stěně presbytáře se dochoval vzácný detail – gotický výklenkový sanktuář, malý výklenek pro ukládání eucharistie (největších svátostí). Okraje výklenku nesou stopy po původním kování (dvířkách). Horní část je zdobena malovaným zaobleným žlutým polem, nad kterým bylo další zdobení, po kterém zůstaly otvory.

Oltář Kontrastem gotických prvků je v presbytáři hlavní barokní oltář. Jedná se o portálový etážový oltář, který má z obou stran průchod do volného prostoru za sebou samotným. Nad těmito průchody stojí na konzolách sochy světců v dramatických postojích.

Loď kostela Loď kostela představuje široký, horizontálně orientovaný prostor. Masivní stěny jsou opatřené hladkou vápennou omítkou. Zdi lodi jsou pokryty rozsáhlým cyklem fresek, které jsou řazeny do horizontálních pásů nad sebou. Okna jsou zde na jižní stěně, jsou větší, barokní a prošly několika proměnami. Jsou v hlubokých, šikmo rozevřených špaletách, čímž dochází k maximálnímu rozptylu světla do hloubky interiéru. Na severní stěně jsou zazděná okna jednoduchého typu, po kterých zbyly hluboké niky. Vstup do kostela je ze západního průčelí. V zadní části se nachází dřevěná kruchta, která je podepřená dvěma sloupy a je vynesena dřevěnými průvlaky do bočních stěn. Přístup na kruchtu je po venkovních schodech. Pod kruchtou se nachází hlavní vstupní otvor, který přes osu lodi směřuje přímo k oltáři, čímž vyjadřuje klasickou sakrální gradaci prostoru. Lehce mimo osu vstupních dveří je nad úrovní kruchty původem renesanční okno s novou vitráží, která představuje umučení svatého Vavřince.

Zařízení interiéru Dominantou kostela je barokní oltář umístěný uprostřed presbytáře. Jedná se o kamenný polychromovaný a zlacený oltář portálového typu. Po stranách oltáře jsou dekorativní řezby tvořené volutami, které se vinou po oblouku říms postranních portálů. Na konzolách portálů jsou sošky dvou světců v dynamických pozicích. Tyto portály vedou do malého prostoru za oltářem.

Sochy můžeme také vidět na konzolách na západní stěně. Jsou položeny na kolumbáriu, které tvoří součást západní části lodě. V severním rohu vedle vstupního portálu se nachází zřejmě původní kamenná křtitelnice. Na pravé straně kněžiště se nachází moderní dřevěná kazatelna.

Vstupní předsíň je vybavená kovanou železnou mříží, která odděluje venkovní prostor od vstupního portálu. Podlaha je složena z pískovcových čtvercových dlaždic.

Fotogalerie

Související články Kostel svatého Petra (Brandýs nad Labem)

Literatura

Externí odkazy

Vavřince Brandýs nad Labem Brandýs nad Labem Vavřince Brandýs nad Labem Vavřince Brandýs nad Labem Kategorie:Kulturní památky v Brandýse nad Labem Kategorie:Stavby v Brandýse nad Labem Kategorie:Náboženství v Brandýse nad Labem