Nasrovci (arabština: بنو نصر banū Naṣr nebo banū al-Aḥmar; česky někdy poangličtěle Nasrídové) byla poslední a zároveň nejdéle vládnoucí arabská muslimská dynastie v Iberii, tedy na Pyrenejském poloostrově. Vládla více než 250 let od založení Granadského emirátu v roce 1230 až do jeho připojení ke katolickému Španělsku v roce 1492. Nasrovci ovládali tento emirát z Granady. Dynastie se dostala k moci po porážce Almohadského kalifátu v roce 1212 v bitvě u Las Navas de Tolosa. Dvacet tři emírů vládlo od založení dynastie v roce 1230 Muhammadem I. až do 2. ledna 1492, kdy se Muhammad XII. vzdal křesťanským španělským králům Aragonu a Kastilie Ferdinandovi II. Aragonskému a Isabelle I. Kastilské. Dnes je nejznámější památkou na vládu této dynastie palácový komplex Alhambra, postavený za jejich vlády.
Konflikty dědictví a občanské války
V době, kdy křesťané zahájili boj proti muslimskému emirátu Granada, byli Nasrovci zapojeni do občanské války o granadský trůn. Když byl vládnoucí emír Abu l-Hasan Ali, sultán z Granady, poražen svým synem Muhammadem XII. , ustoupil do Málagy a mezi nepřátelskými frakcemi vypukla občanská válka. Křesťané toho plně využili a pokračovali v dobývání muslimských pevností. Muhammad XII. byl zajat křesťanskými silami v roce 1483 u španělského města Lucena. Avšak poté, co složil přísahu věrnosti španělským katolickým vládcům Ferdinandu II. Aragonskému a Isabelle I. Kastilské byl osvobozen. Abu l-Hasan Ali nakonec abdikoval ve prospěch svého bratra Muhammada XIII., granadského sultána křesťany zvaného Al-Zaghal, a boj o moc pokračoval. Al-Zaghal v boji zvítězil, ale byl nucen se vzdát křesťanským dobyvatelům. Abu 'Abd Alláh (Muhammad XII.) dostal panství v horách Alpujarras. To ale odmítl a místo toho získal finanční odškodnění od španělské koruny za podmínky, že opustí Iberský poloostrov.
Rodokmen Nasrovská dynastie pochází z arabského kmene Banu Chazraj. Dynastie odvozovala svůj původ v mužské linii od Sa'd ibn Ubadaha, jednoho ze společníků islámského proroka Mohameda. Rodokmen nasrovských sultánů ukazuje genealogický vztah mezi každým sultánem počínaje společným předkem Jusufem al-Ahmarem. Dcery jsou vynechány, stejně jako synové, jejichž potomci nikdy nevládli. Během období soupeření o trůn rodokmen obecně uznává sultána, který řídil samotné město Granada a palác Alhambra. náhled|640px|rodokmen
Seznam nasrovských sultánů v Granadě První dynastie (al-dawla al-ghalibiyya) Muhammad I. Granadský (1238–1272) Muhammad II. Granadský (1273–1302) Muhammad III. Granadský (1302–1309) Abu al-Jujuš Nasr (1309–1314)
Druhá dynastie (al-dawla al-isma'iliyya al-nasriyya) Ismail I. Granadský (1314–1325) Muhammad IV. Granadský (1325–1333) Jusuf I. Granadský (1333–1354) Muhammad V. Granadský (1354–1359, 1362–1391) Ismail II. Granadský (1359–1360) Muhammad VI. Granadský (1360–1362) Jusuf II. Granadský (1391–1392) Muhammad VII. Granadský (1392–1408) Jusuf III. Granadský (1408–1417) Muhammad VIII. Granadský (1417–1419, 1427–1429) Muhammad IX. Granadský (1419–1427, 1430–1431, 1432–1445, 1448–1453) Jusuf IV. Granadský (1432) Jsuf V. Granadský (1445–1446, 1462) Muhammad X. Granadský (1446–1447) Ismail III. Granadský (1447–1448) Muhammad XI. Granadský (1453–1454) Abu Nasr Sa'd Granadský (1454–1462, 1463–1464) Ismail IV. Granadský (1462-1463) Abu l-Hasan Ali Granadský, známý jako Muley Hacén (1464–1482, 1483–1485) Muhammad XII., známý jako Boabdil (1482–1483, 1486–1492) Muhammad XIII., známý jako El Zagal (1485–1486)
Reference
Související články Reconquista
Kategorie:Vymřelé panovnické rody Kategorie:Nasrídská dynastie Kategorie:Alhambra (Španělsko) Kategorie:Granada Kategorie:Arabské dynastie