náhled|Mikalojus Ciurlionis, Perkunas, 1909
Perkwunos, či přesněji *Perkwunos, je rekonstruované hypotetické praindoevropské božstvo hromu.Hvězdička v historické lingvistice označuje slovo, které není doloženo, ale je rekonstruováno na základě slov doložených. Znak „kw“ označuje labializované „k“, tedy vyslovené se zaoukrouhlenými rty. V českém prostředí se tento foném označuje také znakem „ku“.
V některých indoevropských mytologiích přijalo hromovládnou funkci nebeské božstvo jehož jméno je rekonstruováno jako *D(i)jéus, příkladem je řecký Zeus a římský Jupiter, ve většině tradic však hromovládce figuroval jako samostatné božstvo.
Etymologie a atributy
Z jména *perkwunos, vykládaného především z *perkwu „dub“ doplněného o sufix -no- „pán (něčeho)“ vychází jména následujících božstev:
V severské mytologii je znám bůh Fjörgynn, o kterém je známo jen že je otcem Frigg, a bohyně země Fjörgyn – matka hromovládného Thóra. V baltské mytologii je hromovládce znám pod litevským jménem Perkūnas a lotyšským Pērkons, z pruštiny je doloženo perconis „hrom“.
Z podobného kořene *perō(u)nos často spíše než s dubem spojovaného s úderem či horou, vychází následující jména:
Slovanský Perun Védský bůh deště Pardžanja
náhled|Jupiter Taranis s kolem a bleskem, galořímská soška z Le Chatelet, Gourzon, Haute-Marne, Francie
Mezi další etymologicky příbuzné postavy mohou patřit:
Albánský Perëndi „Nebe“ jehož první část jména může souviset s výše uvedenými výrazy, druhá s *deywós „bůh“.West (2007), s. 243. Nymfa Herkyna, která byla ctěna v řecké Boiótii. Taková etymologie však předpokládá keltský původ jména. Keraunos, což je titul a pojmenování zbraně – blesku řeckého Dia může být také téhož původu, stejně jako jméno Kerauniá používané pro Semelé. Jména Perkous, Perkos a Perkónis objevující se společně s motivem takzvaného thráckého jezdce. Z thráckého prostředí je také známo pojmenování matky země Perko a v Iliadě vystupuje thrácký hrdina Pejroos.
Chetitský božský jezdec Pirua, snad hypostáze Tarhunny a jeho původní jméno.Téra (2009), s. 51.
Z indoevropského kořene *trHon „hrom“ mohou vycházet následující jména hromovládců:Téra (2009), s. 49-50.West (2007), s. 249.
Germánský Donar a severský Thór Galský Taranis Chetitský Tarhunna
Odlišná je etymologie u následujícího hromovládce:
Jméno védského Indry může souviset se slovanským jędrъ „mužný, silný, vitální“.West (2007), s. 245.Puhvel (1997), s. 67.
Dub náhled|Thór na voze taženém kozly
Jméno *perkwunos lze vykládat z praindoevropského *perkwu „dub“ doplněného o sufix -no- „pán (něčeho)“, takto je vykládán především Perkūnas a Fjörgynn. Příkladem slov odvozených od tohoto indoevropského výrazu je latinské quercus „dub“, keltské herkos „dubina“ nebo védské parkātī „posvátný strom“. Přeneseně pak toto slovo také označuje horu pokrytou lesem, což ozývá v místních názvech jako Hercynský les nebo thrácké Perke hora „země dubů, Thrákie“, stejného původu je snad i staroruské prěgynja „těžko průchodná krajina, chlum“.Téra (2009), s. 250.
Dub je častým cílem úderů blesku a tento strom je často s indoevropskými hromovládcy spojován, máme doloženo řadu posvátných dubů jim zasvěcených.West (240), s. 67.
Úder
Primárním kořenem jména hromovládce může být také výraz pro úder, rekonstruovaný jako *per, *perkw, či *perg. Z něj by měly vycházet výrazy jako védské prtanā „bitka“ a avestánské pešanā téhož významu, latinské premō „tlačit“ nebo litevské pert „udeřit“. Například slovanské Perun je tradičně vykládáno jako „ten který silně bije“. *perkwu „dub“ by v případně takové etymologie mohlo původně znamenat „strom do kterého bije (hrom), strom zasvěcený bijícímu“.Puhvel (1997), s. 262.Téra (2009), s. 53.
Skála
Etymologicky jsou se jménem hromovládce spojeny také některé výrazy pro skálu. Jedná se o chetitské perunaš „skála“ a védské parvata „hora, horní oblak“ a z něj vycházející Párvata, což je titul Indry. Tyto výrazy vedou k rekonstrukci kořene *perūnV „hora“.Téra (2009), s. 51.
Skála, hora nebo kámen se také objevuje v mytologii hromovládce. Perkunas obývá vysokou nepřístupnou horu a zbraní Peruna jsou kamenné střely. O úderu blesku se věřilo že oplodňuje kameny jako pazourek či jaspis „ohnivou podstatou“.
Odkazy Poznámky
Reference
Kategorie:Indoevropská náboženství Kategorie:Bohové bouře