Výlety páně Broučkovy (, , ) je pátá opera Leoše Janáčka na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha z roku 1888 Pravý výlet pana Broučka do Měsíce a Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století. Operu vytvořil v letech 1908–1917. Premiéra proběhla dne 23. dubna 1920 v Národním divadle v Praze, představení řídil Otakar Ostrčil.

Námět a libreto Po dokončení čtvrté opery Osud Janáček obtížně hledal námět pro další operu. Mezi uvažované náměty patřila tato díla: Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša Gabriela Preissová: Gazdina roba Gabriela Preissová: Jarní píseň Karel Dostál-Lutinov: Honza hrdina Quido Maria Vyskočil: Duše zvonů Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová Lev Nikolajevič Tolstoj: Anna Karenina

Poslední dvě témata dokonce začal zpracovávat. Nakonec se rozhodl pro povídku Svatopluka Čecha Pravý výlet pana Broučka do Měsíce, kterou později doplnil o druhou Čechovu povídku Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století. Autorská práva pro zpracování tohoto Čechova tématu zajistil Janáčkovi Artuš Rektorys. Ten také doporučil jako libretistu Karla Maška.

Libreto napsal Janáček s pomocí několika literátů. Původně oslovil i Viléma Mrštíka či S. K. Neumanna či Karla Šípka. U první části postupně na libretu spolupracovali Karel Mašek, František Gellner, Viktor Dyk a F. S. Procházka. Ke skutečnosti, že na libretu spolupracovalo postupně několik básníků, vedla Janáčkova přesná představa o výsledku práce a neshody se spolupracovníky. Největší část libreta první části nakonec napsal Janáček s Dykem, který libreto v druhé polovině roku 1916 sjednotil a doplnil chybějící části. Dyk byl ale v listopadu 1916 zatčen a uvězněn pro velezradu, takže tato spolupráce byla přerušena. Libreto druhé části opery napsal Janáček s F. S. Procházkou. Tato druhá část opery vznikla během krátké doby devíti měsíců.

Uvedení O uvedení opery v Národním divadle v Praze se jednalo již od roku 1916. Premiéra nakonec proběhla dne 23. dubna 1920, představení řídil Otakar Ostrčil. Nastudování bylo přijato celkem vlídně. Atmosféra v divadle ale nebyla příznivá, takže se představení dočkalo jen devíti repríz. Neúspěch je přičítán naivní režii Gustava Schmoranze a špatné výpravě Karla Štapfera.

Následující uvedení proběhlo v Národním divadle v Brně, kdy byla provedena pouze první část, totiž Výlet pana Broučka do Měsíce, kterou navíc dirigent František Neumann asi o třetinu zkrátil. Scénu navrhl Josef Čapek.

Další uvedení proběhlo v roce 1937 opět v Brně. Opera byla tentokrát upravena Milanem Sachsem a Vilémem Tauským. Tato úprava vyšla tiskem v roce 1959 v nakladatelství Universal Edition.

Uvedení v zahraničí, především v Německu a Rakousku bylo podmíněno překladem libreta do němčiny. Toho se měl ujmout velký propagátor Janáčkova díla v německojazyčných zemích Max Brod. Ten ale jako přesvědčený pacifista odmítl provést překlad druhé části opery.

Osoby a obsazení při premiéře RoleHlasPremiéra, 23. duben 1920BroučektenorMirko ŠtorkMazal, Blankytný, PetříktenorMiloslav JeníkSakristán u sv. Víta, Lunobor, Domšík od Zvonubas/barytonVilém ZítekWürfl, Čaroskvoucí, KonšelbasJan Fifka, Václav NovákJiný hlas, Oblačný, Vacek BradatýbarytonAntonín NovotnýVirtuos, Harfoboj, Miroslav zlatníktenorAntonín LebedaDuhoslav, Vojta od Pávů, Hlas profesorůvtenorKarel HruškaTáboritabaryton/basHynek LažanskýJiný táboritabaryton/basFrantišek (Otto) MansfeldMálinka, Etherea, KunkasopránMarkéta Letnianská, Ema MiřiovskáHospodyně pana Broučka, KedrutaaltVěra PivoňkováČíšníček, Zázračné dítě, ŽáksopránMarie CrhováZjevení básníkovobarytonBohumil Soběský

Stručný obsah První díl Děje se na Pražském hradě a na Měsíci. První dějství Vikárka. Pan Matěj Brouček je malostranský měšťan a majitel domu. Rád navštěvuje hospodu ve Vikárce. Hostinský Würfel točí skvělé pivo. Ostatní hosté v hospodě ale panu Broučkovi nejsou moc po chuti. Jsou to umělci – básník, malíř a skladatel, kteří nemají praktické schopnosti a nájem platí nepravidelně. Oni se mu naopak vysmívají pro jeho maloměšťáctví. Dalším hostem je sakristián od svatého Víta. Jeho dcera Málinka je milá malíře Mazala. Aby svého milého pozlobila, flirtuje s panem Broučkem. Opilý pan Brouček ji ale považuje za svou hospodyni. Mazal se Broučkovi směje, že mluví, jako kdyby spadl z Měsíce. Pan Brouček si posteskne, že na Měsíci určitě nejsou starosti s neplatícími nájemníky, daněmi ani advokáty. Na Zámeckých schodech vyleze na zeď a Měsíc jej přitahuje k sobě.

Proměna Kraj na Měsíci Pan Brouček se probírá na Měsíci a udiven si prohlíží okolní krajinu. Přichází básník Hvězdomír Blankytný a vítá verši neznámého hosta. Přicházejí i další měsíčňané a mluví podobně květnatou řečí. Pan Brouček se tomu posmívá, což u měsíčňanů vzbuduje údiv, ale kupodivu to zaujme měsíční krásku Ethereu, kterou si pan Brouček plete s Málinkou. Ta jej unáší za pomoci Pegasa do Chrámu všeuměn.

Druhé jednání V Chrámě všeuměn se umělci snaží vytvořit svá nejlepší díla podněcováni mecenášem Čaroskvoucím. Přilétá Etherea s Broučkem a žádá o ochranu pro sebe a svého miláčka, čemuž se Brouček vzpírá. Učenec Lunobor, otec Etherey, si dceru odvádí a umělci zahrnují Broučka svými díly. Ten ale pro poezii nemá nejmenší pochopení, nazývá je tatrmany, zmocňuje se Pegasa a odlétá zpět k Zemi. Omráčen dopadá před Vikárku a když se probere, vidí loučící se milence Málinku a Mazala.

Druhý díl Děje se na Pražském hradě a v Praze v roce 1420.

První dějství Vikárka. Opilý pan Brouček cestou z Vikárky spadne do sklepa. Zde se mu zjeví básník Svatopluk Čech a pronáší řeč na oslavu slavné české minulosti.

Proměna Praha v roce 1420. Pan Brouček se potácí pražskými ulicemi husitské doby a nadává na špatné dláždění a louže. Také se podivuje nad podivnými oděvy a řečí pražanů. Ti se jej zmocní a považují jej za Zikmundova špeha. Brouček se ale vymluví, že byl dlouho v Turecku a proto je podivně oblečen a mluví jinak. Ujímá se ho Domšík a uvádí jej do svého domu. Celá Praha se chystá na střetnutí se Zikmundovými vojsky.

Druhé jednání Pan Brouček se v Domšíkově domě převlékne do současného oblečení, aby nebyl nápadný. Spoléhá na to, že se dokáže včas vyhnout boji.

Proměna Pražané oslavují vítězství nad křižáky. Brouček je ale svědky usvědčen, že se choval zbaběle a žebronil před domnělými křižáky o milost. Nezachrání jej ani výmluva, že ve skutečnosti pochází z  budoucnosti. Husité volají, že takové potomky určitě nechtělí. Brouček je odsouzen k smrti upálením v sudu. Brouček se již loučí se životem, když v tom se probudí v sudu na dvoře Vikárky, kde jej objeví hospodský Würfel. Když Brouček zjistí, že už mu nehrozí žádné nebezpečí, vychloubá se před hospodským svými údajnými hrdinskými skutky, "...ale neříkají to nikomu!"

Vydání 1919 – klavírní výtah, Universal Edition, Vídeň, klavítní výtah připravil Roman VeselýAutoritní záznam v katalogu NK ČR 1959 – partitura, Universal Edition, Vídeň 2003 – klavírní výtah, partitura, kritická edice, ed. Jiří Zahrádka, Vídeň

Nahrávky Supraphon LP SUA ST 50531/3 Bohumír Vích, Ivo Žídek, Přemysl Kočí, Libuše Domanínská, Karel Berman, Helena Tattermuschová, Jaroslava Dobrá, Milan Karpíšek, Antonín Votava, Hanuš Thein, Beno Blachut; Sbor a orchestr Národního divadla v Praze; dirigent Václav Neumann (1962) Supraphon 1116 3291-3 Vilém Přibyl, Miroslav Švejda, Bohuslav Maršík, Richard Novák, Jana Jonášová, Jiřina Marková, Karel Hanuš, Libuše Márová, Jaroslav Tománek, Vladimír Krejčík, Jaroslav Souček, Jiří Olejníček, René Tuček; Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor; dirigent František Jílek (1980) Deutsche Grammophon 477 7387 Jan Vacík, Peter Straka, Roman Janál, Maria Haan, Zdeněk Plech, Lenka Šmídová, Martina Bauerová, Václav Sibera, Ivan Kusnjer, BBC Singers, BBC Symphony Orchestra; dirigent Jiří Bělohlávek (2008) Supraphon SU 4339-2 Jaroslav Březina, Aleš Briscein, František Zahradníček, Alžběta Poláčková, Jiří Sulženko, Jiří Brückler, Roman Janál, Martin Šrejma, Josef Moravec, Doubravka Součková, Stanislava Jirků; Sbor a orchestr Národního divadla v Praze; dirigent Jaroslav Kyzlink (2021) LSO0915-D Peter Hoare, Aleš Briscein, Gyula Orendt, Lucy Crowe, Lukáš Zeman, Doubravka Novotná, Linard Vrielink, Stephan Rügamer, Arttu Kataja; sbor Tenebrae; London Symphony Orchestra; dirigent Sir Simon Rattle (live 2025)

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Opery Leoše Janáčka Kategorie:Opery z roku 1920 Kategorie:Opery poprvé uvedené v Praze Kategorie:Opery v češtině