William Eden, 1. baron z Aucklandu (William Eden, 1st Baron of Auckland) (3. dubna 1745 – 28. května 1814) byl britský diplomat, politik a právník. Během své kariéry byl britským vyslancem ve Francii, Španělsku a Nizozemí, v různých funkcích byl také členem několika vlád jako generální poštmistr nebo ministr obchodu. Uplatnil se také jako spisovatel v oboru práva a byl členem Královské společnosti. Od roku 1793 byl s titulem barona z Aucklandu členem Sněmovny lordů. Jeho jméno nesou Aucklandovy ostrovy u Nového Zélandu.
Politická kariéra
Pocházel z venkovské šlechty, byl synem Sira Roberta Edena. Jeho nejstarší bratr Sir Robert Eden (1739–1784) byl guvernérem v Marylandu, další bratr Sir John Eden (1740–1812) byl dlouholetým poslancem Dolní sněmovny, nejmladší bratr Morton Eden (1752–1830) působil jako diplomat a řadu let byl vyslancem převážně v německých zemích.
Vystudoval práva v Oxfordu a původně působil v justici, v roce 1771 přešel do diplomatických služeb. V letech 1772–1778 byl státním podsekretářem zahraničí, v letech 1774–1780 a 1784–1793 též členem Dolní sněmovny. Jako lord komisař pro obchod a kolonie (1776–1782) byl podřízeným 5. hraběte z Carlisle a v roce 1778 jej doprovázel do Severní Ameriky. Hraběte z Carlisle jako místokrále v Irsku pak následoval i do Irska, kde byl státním sekretářem pro Irsko (1780–1782), zároveň se stal členem irské Tajné rady a v letech 1781–1783 byl i poslancem irského parlamentu.
Mezitím se v roce 1783 zúčastnil mírových jednání ve Versailles, která ukončila válku se Spojenými státy, v návaznosti na to byl jmenován i členem britské Tajné rady. V letech 1785–1787 byl mimořádným vyslancem v Paříži s posláním upravit obchodní vztahy mezi Británií a Francií. Poté byl vyslancem v Madridu (1787–1789) a v Haagu (1789–1793). Jako diplomat v Nizozemí pomáhal zorganizovat první koalici proti revoluční Francii. V roce 1789 získal irský titul barona z Aucklandu, platnost titulu byla v roce 1793 rozšířena pro celou Británii s členstvím ve Sněmovně lordů. Jako peer v Horní sněmovně obhajoval finanční náklady na válku proti Francii. V Pittově vládě pak zastával funkci generálního poštmistra (1798–1804), kterou si udržel i za následujícího premiéra H. Addingtona. Do druhé Pittovy vlády se nedostal (viz níže), později byl ale ještě ministrem obchodu (1806–1807).
Již v mládí se uplatnil jako spisovatel a v roce 1771 vydal tiskem práci k modifikaci trestního zákona (Principles of Penal Law, 1771). Od roku 1786 byl členem Královské společnosti. Jeho deníky a korespondenci vydal ve čtyřech svazcích syn Robert (The Journal and Correspondence of William lord Auckland, 1860–1862). Jeho jméno nesou neobydlené Aucklandovy ostrovy objevené v roce 1806, kdy byl ministrem obchodu.
Rodina a potomstvo náhled|vpravo|Eleanor Eden (1777–1851), dcera 1. barona z Aucklandu, manželka ministra kolonií 4. hraběte z Buckinghamsire V roce 1776 se oženil s Eleanor Elliot (1758–1818), sestrou pozdějšího indického generálního guvernéra 1. hraběte z Minto. Z jejich manželství pocházelo čtrnáct dětí, tři z nich zemřely v dětství. Nejstarší dcera Eleaonor (1777–1851) se kolem roku 1797 stala předmětem veřejného zájmu, když byl zvažován její sňatek s premiérem W. Pittem. Pitt však poté popřel, že by nabídku k sňatku učinil, což zhoršilo jeho vztahy s rodinou Edenů a promítlo se to i do Aucklandovy kariéry, když jej Pitt v roce 1804 nepřizval do svého druhého kabinetu.
Potomstvo:
Eleanor (1777–1851), manžel 1799 Robert Hobart, 4. hrabě z Buckinghamshire (1760–1814), ministr války a kolonií
Catherine (1778–1810), manžel 1806 Nicholas Vansittart (1766–1851), ministr financí
Elizabeth (1780–1847), manžel 1800 lord Francis Osborne (1777–1850), člen Dolní sněmovny
Caroline (1781–1851), manžel 1806 Arthur Vansittart (1775–1829), člen Dolní sněmovny
William (1782–1810), člen Dolní sněmovny, utopil se v Temži
George (1784–1849), generální guvernér v Indii, první lord admirality, hrabě z Aucklandu 1839
Mary Louisa (1788–1858), manžel 1806 Andrew Wedderburn-Colville (1779–1856), guvernér Společnosti Hudsonova zálivu
Robert John (1799–1870), duchovní, biskup v Bathu a Wellsu, baron z Aucklandu 1849
Rodovým sídlem byl bývalý lovecký zámek Jindřicha VIII. ve West Auckland v hrabství Durham, od nějž byl také odvozen titul barona.
Literatura Ottův slovník naučný, díl 2., Praha, 1889 (reprint 1996), s. 1010
Odkazy
Externí odkazy
Reference
William Eden Rodokmen Edenů
Kategorie:Britští politici Kategorie:Angličtí šlechtici Kategorie:Členové Královské společnosti Kategorie:Poslanci Dolní sněmovny Spojeného království Kategorie:Ministři obchodu Spojeného království Kategorie:Členové Sněmovny lordů Kategorie:Diplomaté Spojeného království Kategorie:Absolventi Oxfordské univerzity Kategorie:Narození v roce 1745 Kategorie:Úmrtí v roce 1814 Kategorie:Georgiánské období Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Angličtí politici Kategorie:Poštmistři Kategorie:Muži