Mira Mladějovská (* 9. března 1899, PrahaMatriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském – 9. ledna 1969 tamtéž) byla česká historička umění, archivářka, muzejní a vlastivědná pracovnice, publicistka, básnířka a zakladatelka ženského skautingu v Československu, turistka.

Život vlevo|náhled|Pachelbelův dům na nám. Krále Jiřího z Poděbrad v Chebu, sídlo Městského muzea náhled|Chebská radnice, sídlo galerie na nám. Krále Jiřího z Poděbrad Pocházela z rodiny profesora balneologa na Karlově univerzitě a fyzioterapeuta v Mariánských Lázních, MUDr. Vladislava Mladějovského (1866-1935, klimatické lázně Rožnov pod Radhoštěm, Mariánské lázně). Měla sestru Renée Mladějovskou-Heřmanovou, která byla archeoložka. Mira Mladějovská maturovala roku 1920 na gymnáziu na Královských Vinohradech v Praze, a v letech 1920-1927 studovala dějiny umění (prof. Karel Chytil, Vojtěch Birnbaum) a klasickou archeologii (H. Vysoký) na Filozofické fakultě UK. Roku 1927 zakončila studia obhajobou rigorózní práce Giovanni da Udine a grotesky.

Od roku 1926 se aktivně spolu se svou sestrou věnovala dívčímu skautingu a pořádání dívčích lesních škol.Dívčí skauting Po skončení druhé světové války převzala Mira Mladějovská vedení Chebského muzea po Janu Kubínovi, v polovině roce 1945 dosazeném coby správce. Do té doby pomáhala předválečnému archiváři a zakladateli Národopisného muzea (Museum für Volkskunde) Dr. Heribertu Sturmovi při navrácení archiválií a městských sbírek z válečné úschovy. Projevila mravní velikost a osobní odvahu, když se zasazovala o slušné zacházení s vyháněnými Němci, a když marně intervenovala za vyjmutí Dr. Sturma z „odsunu“ s poukazem na jeho morální a odborné kvality a zásluhy o kulturní dědictví Chebu, a kritizovala úroveň nových českých kádrů.Historie muzea Cheb Dr. Heribert Sturm byl nucen odejít do Bavorska, kde vedl archiv v Ambergu a stál u zrodu Collegia Carolina v Mnichově.

V letech 1946-1950 byla ředitelkou archivu a muzea města Chebu a zároveň konzervátorkou Státní památkové péče pro okresy Cheb a Aš. Roku 1951 byla i přes protesty tehdejšího archivního inspektora z funkce ředitelky městského archivu propuštěna. „Jako archivní inspektor musím znovu zdůraznit, že nemohu souhlasit s tím, aby jeden z nejpřednějších archivů v republice byl zbaven odborné správy. Není přece např. možno, aby správce archivu, v němž se chová přes 2 500 středověkých listin, neovládal jazyk latinský, nehledíce k tomu, že soudr. Slavík dosud vůbec se archivnictví nevěnoval.“…. „Dr. Mladějovská mi večer po poradě slíbila, že zanechá svého pasivního postoje k lidově demokratickému zřízení ….“ SOkA Cheb, Okresní archiv Cheb 1911-1984, inv. č. 222, kart. č. 13 – Dotazy ČSSR – „V“ 1949-1967.

Od roku 1950 byla ředitelkou Městské obrazové galerie na chebské radnici a od roku 1955 byla odbornou pracovnicí chebského muzea. Její působení se vyznačovalo velmi citlivým a fundovaným zacházením s archiváliemi většinou německé provenience. Stejně citlivého a ohleduplného zacházení se jí nedostalo od nastupujícího komunistického režimu.Státní oblastní archiv v Plzni: Historie archivu

Roku 1962 ve spolupráci s Národní galerií v Praze spoluzaložila Státní galerii výtvarného umění v Chebu a až do své smrti (1969) byla spolupracovnicí jejího ředitele Bojmíra Hutty.Slavíček L, 2016, s. 933

Mira Mladějovská poslední roky svého života strávila v Milíkově u Mariánských Lázní. Zemřela v Praze 9. ledna roku 1969.

Dílo

Bibliografie (výběr) Chebské pověsti, Okresní rada osvětová, Cheb 1948 Legenda o blahoslavené Anežce, Chebské zlomky, nakl. Vladimír Žikeš, Praha 1948 Bibliografie Chebska, 1. díl, Město Cheb. 2. díl, Okres Cheb. 3. díl, Obce Chebska, Okresní rada osvětová, Cheb, 1948, Karlovy Vary 1950 Malovaný chebský nábytek, Karlovarsko, Vlastivědný sborník 2, 1958, s. 125-145 Babický S (ed.), Chebsko: sborník k 85. výročí založení Chebského muzea (1874-1959), 191 s., Krajské vlastivědné museum Karlovy Vary 1959

Odkazy

Reference

Literatura Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 933, Academia Praha 2016, Jaromír Boháč, Deset obrazů z dějin Chebského muzea / Zehn Bilder aus der Geschichte des Egerer Museums, (tschechisch und deutsch), Mira Mladejovska str. 208-214, Cheb/Eger 2003, Petr Heřman, Moje teta Mira, In: Sborník Chebského muzea / Cheb : Chebské muzeum (1995,) s. 71-72.

Externí odkazy

Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Mladějovský, Vladíslav * 1866 s rodinou, otec Miry Mladějovské

Kategorie:České archivářky Kategorie:České historičky umění Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Čeští ředitelé muzeí Kategorie:České skautky Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Historikové z Chebu Kategorie:Narození v roce 1899 Kategorie:Narození 9. března Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1969 Kategorie:Úmrtí 9. ledna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy