náhled|Přední strana díla Theophrastus redivivus Theophrastus redivivus je obsáhlý, latinsky psaný rukopis anonymního francouzského autora (známý jako Anon Theophrastus) o patnácti stech stranách, datovaný mezi lety 1600 až 1700. Kniha je označována jako „Kompendium starých argumentů proti náboženství a víře v Boha“ a „Antologie svobodného myšlení“. Kniha popisuje náš svět jako věčný, nesmrtelnost je pouhou chimérou a člověk je stejné zvíře jako všechna ostatní. Autor v ní představuje veškeré argumenty, které již od starověku zazněly proti víře v boha a proti náboženstvím. Kniha obsahuje materialistická a skeptická pojednání klasických autorů, jako byli Pietro Pomponazzi, Lucilio Vanini, Michel de Montaigne, Machiavelli, Pierre Charron a Gabriel Naudé.
Obsah Theophrastus redivivus proslul prohlášením, že všichni velcí filosofové, včetně titulního Theophrasta, byli ateisté, náboženství je lidmi vytvořený konstrukt, neexistuje žádný platný důkaz existence jakýchkoli bohů, a že ten, kdo tvrdí, že má zkušenost boha je buď podvodník, nebo je nemocný. Na rozdíl od Treatise of the Three Impostors (Pojednání o třech podvodnících), další protináboženské práce publikované přibližně ve stejné době, Theophrastus redivivus nebyl nikdy v dalším století osvícenskými filosofy a mysliteli zmíněn, a to navzdory tomu, že je jedním z prvních explicitně protináboženských děl vydaných v moderní Evropě.
Struktura Theophrastus redivivus je rozdělen na předmluvu („prooemium“) a šest pojednání („tractatus“), také nazývané knihy („libri“). Každé pojednání je rozděleno do několika kapitol („capita“).
Tractatus primus qui est „de Diis“ – O bozích Tractatus secundus qui est „de Mundo“ – O světě Tractatus tertius qui est „de religione“ – O náboženství Tractatus quartus qui est „de anima et de inferis“ – O duši a peklu Tractatus quintus qui est „de contemnenda morte“ – O pohrdání smrtí Tractatus sextus qui est „de vita secundum natura“ – O přirozeném životě
Existující rukopisy Do dnešních dnů se zachovaly čtyři kopie: jedna ve francouzské Národní Knihovně v Paříži (darována Claudem Sallierem v roce 1741, který ji údajně koupil na aukci nemovitostí Karla Heinricha von Hoym v srpnu 1738), druhá v Rakouské národní knihovně ve Vídni, a třetí je ve vlastnictví belgického profesora. Dva rakouské rukopisy z hohendorfské sbírky patřící princi Evženu Savojskému jsou pravděpodobně starší a vyjázejí pravděpodobně z originálu, a pařížské a belgické rukopisy jsou opsány z prvních dvou v držení prince Evžena.
Hesslingův Theophrastus redivivus Rukopis sdílí název s jinou, tištěnou knihou Theophrastus redivivus, která byla zveřejněna roku 1659 ve Frankfurtu nad Mohanem Eliasem Johannem Hesslingem. Tuto knihu, napsanou v němčině na obranu renesančního vědce a okultisty Paracelsa, k anonymní práci nic nepojí. Není známo, která z knih byla vydána dříve, ani proč obě knihy nesou stejní název. Ani jedna práce nezmiňuje tu druhou.
Ohlas v současnosti Roku 1979 Gregory Tullio, filosof a historik italské filosofie, vydal studii Theophrastus redivivus: erudizione e ateismo nel Seicento. Gianni Paganni, profesor dějin filosofie na Università del Piemonte Orientale označil roku 2014 Theophrastus Redivivus za první moderní dílo představující ateistický systém, spojený s náboženskou kritikou, který napadá současný pohled na svět.
Odkazy
Reference
Související články Ateismus Vědecký ateismus Náboženství Teismus Filosofie
Externí odkazy
Digitalizovaný rukopis poskytnutý Francouzskou národní knihovnou
Kategorie:Knihy o ateismu Kategorie:Knihy ze 17. století Kategorie:Filozofická literární díla