náhled|Phineas Parkhurst Quimby (16. únor 1802 – 16. leden 1866): duchovní učitel, léčitel a propagátor biomagnetismu k jehož odkazu se Nové myšlení hlásí. Hnutí Nového myšlení (anglicky New Thought movement), nebo také hnutí Vyššího myšlení (anglicky Higher Thought),Dresser, Horatio Willis (1919), A History of the New Thought Movement, TY Crowell Co, p. 154: „V Anglii byl na prvním místě preferován termín Higher Thought a tento název byl vybrán pro Higher Thought Center, první organizaci tohoto druhu v Anglii.“ vzniklo ve Spojených státech. Usuzuje se, že to bylo na základě nepublikovaných spisů Phinease Quimbyho (16. únor 1802 – 16. červen 1866). Hnutí se skládá z mnoha menších organizací a skupin, z nichž většina je členy Mezinárodní aliance Nového myšlení (anglicky International New Thought Alliance, INTA).Melton, J. Gordon, Jerome Clark & Aidan A. Kelly. New Age Almanac; New York: Visible Ink Press (1991); pg. 343: „Mezinárodní aliance Nového myšlení, volné sdružení institucí a jednotlivců (přibližně 350 institucionálních členů), existuje jako dobrovolná členská organizace.“Conkin, Paul K. American Originals: Homemade Varieties of Christianity, The University of North Carolina Press: Chapel Hill, NC (1997); pg. 269: „Mezinárodní aliance Nového myšlení ještě existuje, s kancelářemi v Arizoně, a s přibližně 200 přičleněnými organizacemi, kdy některé se označují za „kostel“. Počátky hnutí spadají do počátku 19. století a ve své současné podobě se jedná o volně spřízněnou skupinu náboženských denominací, vč. spisovatelů, filosofů a individuálních následovníků, kteří sdílejí soubor věr týkajících se metafyziky, pozitivního myšlení, zákona přitažlivosti, léčení, životní síly, kreativní vizualizace a osobní síly ve smyslu moci.Lewis, James R; Peterson, Jesper Aagaard (2004), Controversial New Religions, p. 226.
Členové hnutí zastávají názor, že nekonečná inteligence, neboli Bůh, je všude. Duch je totální skutečností, pravé lidské JÁ je božské. Božské myšlení je síla pro dobro. Nemoc přichází z mysli. Správné myšlení má léčivý účinek. Ačkoli hnutí není ani monolitické ani doktrinářské, přívrženci hnutí sdílejí některé základní přesvědčení:
Bůh neboli nekonečná inteligence je „svrchovaný, univerzální a věčný“, Božství se nachází v každé osobě, všichni lidé jsou duchovní bytosti, „nejvyšším duchovním principem je milovat druhé a to bezpodmínečně, dále učení se a léčení se navzájem“, „naše duševní stavy se manifestují v realitě a jsou přenášeny do zkušenosti běžného života“.
William James použil termín „Nové myšlení“ jako synonymum pro „Hnutí pro léčbu mysli“ (anglicky Mind cure movement), ve kterém zahrnul také mnoho sekt s různorodým původem, jako byl třeba idealismus a hinduismus. Učení křesťanské vědy jsou v některých ohledech podobná učení Phinease Quimbyho. Zakladatelka hnutí, Mary Baker Eddyová (1821–1910), byla jeho studentkou a pacientkou, později hnutí opustila a založila církev Křesťanská věda. Nové myšlení bylo předchůdcem hnutí Nového věku (anglicky New Age).
Názor Williama Jamese vlevo|náhled|141x141pixelů|William James (11. leden 1842 – 26. srpen 1910) William James, popsal hnutí Nového myšlení ve svém díle Druhy náboženských zkušeností (anglicky The Varieties of Religious Experience). V této knize se zaměřuje na prožívání náboženské zkušenosti v životě jednotlivce. To, že vzniká a existuje mnoho náboženství, vnímá jako pozitivní, protože to, jak jsou od sebe lidé odlišní, nelze zahrnout pod jedno náboženství, byť univerzální. Upozorňuje na to, že je veliký rozdíl ve vnímání náboženství, vč. náboženských prožitků vědce a individuálního stoupence daného náboženství.
Jedním z doktrinálních zdrojů pro léčeni mysli (anglicky Mind-cure) byly:
čtyři evangelia (anglicky four Gospels), tedy evangelium podle Marka, Matouše, Lukáše a Jana Emersonianismus nebo v Nové Anglii transcendentalismus Subjektivní idealismus, dle George Berkeleye (1685–1753) spiritismus, jeho poselství „zákona“, „pokroku“ a „vývoje“ evolucionismus hinduismus
Nejcharakterističtějším rysem hnutí pro vyléčení mysli byla přímá inspirace. Vůdcové v tomto hnutí měli intuitivní víru v sílu zdravě smýšlejících postojů jako takových, v získávání odvahy, naděje a důvěry a kritickým pohrdáním pochybnostmi, strachem, starostmi a všemi typy nervózních stavů mysli. Jejich víra byla obecně potvrzena praktickými zkušenostmi jejich, a jejich následovníků. Tato zkušenost tvoří do dnešní doby základ, který je udržován a sdílen.James, William (1929), The Varieties of Religious Experience, New York: U Virginia, pp. 92–93.
Historie hnutí Historie Nového myšlení započala v roce 1830, s kořeny ve Spojených státech a v Anglii. Jednalo se o duchovní hnutí s metafyzickými názory. Nové myšlení pomohlo uskutečnit celou řadu společenských změn v průběhu 19., 20. a počátku 21. století. Psycholog a filozof William James označil ve svém díle Druhy náboženských zkušeností (anglicky The Varieties of Religious Experience) hnutí Nového myšlení za „náboženství zdravého smýšlení“ (anglicky the religion of healthy-mindedness).James, W. (1902) "The religion of healthy-mindedness", The Varieties of Religious Experience
Kořeny Původní univerzální věduUniverzální věda, z řečtiny Pansofie, která by obsáhla všechno lidské vědění (vševěda). J. A. Komenský, který se touto myšlenkou intenzívně zabýval, ji spojoval s obecnou nápravou věcí lidských (všenápravou). (německy Universalwissenschaft; latinsky scientia generalis, scientia universalis), sdíleli raní představitelé Nového myšlení, spolu se sdílením romantickým zájmem o metafyziku spojenou s americkým křesťanstvím. Mimo Nového myšlení, Křesťanské vědy (anglicky Christian Science), transcendentálního hnutí, teosofie a dalších hnutí, které se zrodily z podobných zájmů na konci 18. a počátku 19. století. Noví představitelé Nového myšlení byli ovlivňováni Kalvinistickou vírou v absolutní svrchovanost Boha; John Locke definoval jejich myšlenkovou ideu jako cokoli, co existovalo v mysli, a co by mohlo být vyjádřeno slovy a transcendentalistickou vírou, že ideální spiritualita „přesahuje“ fyzické bytí a je realizována pouze prostřednictvím individuální intuice namísto organizovaného náboženství.Charles S. Braden (1963) "A Brief History of The New Thought Movement", Spirits in Rebellion: The Rise and Development of New Thought, Southern Methodist University Press, 1963.
Přední osobnosti náhled|145x145pixelů|Ralph Waldo Emerson (25. května 1803 Boston – 27. dubna 1882 Concord, Massachusetts) Dříve, než někdo pojmenoval Nové myšlení jako soubor přesvědčení, existovalo několik vlivných osobností, jejichž učení později přispělo ke vzniku hnutí. Emanuel SwedenborgROOTS OF NEW THOUGHT zakladatel Církve Nového Jeruzaléma (anglicky New Church) v 18. století, rozšířil přímý vliv o mnoho nových autorských spisů o Bibli.Mosley, G. (2006) New Thought, Ancient Wisdom: The History and Future of the New Thought Movement. Templeton Foundation Press. p 131. Další vlivnou osobností byl Ralph Waldo Emerson, když jeho filozofické hnutí transcendentalismus bylo začleněno do Nového myšlení. Franz Mesmer (23. květen 1734 – 5. březen 1815) byl ve své práci o hypnóze ovlivněn dílem Phinease Quimbyho (1802–1866), který byl částečně ovlivněn vyslechnutím přednášky Charlese Poyena.Fuller. (1982) Mesmerism and the American Cure of Souls. Philadelphia: University of Pennsylvania Press
Phineas Quimby Hnutí Nového myšlení bylo založeno na základech učení Phineasa Quimbyho, amerického mesmeristy a léčitele. Narodil se v Lebanonu, New Hampshire, ale vyrostl v Belfastu, Maine. O síle mysli, tedy léčením prostřednictvím hypnózy, se dozvěděl když sledoval práci Charlese Poyena.Fuller. (1982) Asi v roce 1840 začal cvičit hypnotismus a mesmerismus. Prostřednictvím své praxe a dalšího studia, rozvinul názor, že nemoc je stav mysli. V roce 1895 otevřel v Portlandu kancelář pro duševní léčení. Vytvořil systém víry, který zahrnoval princip, že nemoc, která vznikla, má základ v mysli, kde byla vytvořena jako důsledek chybných přesvědčení (příčin), a že mysl otevřená Boží moudrosti by mohla překonat jakoukoli nemoc."". MSN Encarta. Archív originálu 2009-11-01. Jeho základním předpokladem bylo: „Problém je v mysli, protože tělo je pouze domem, aby měla mysl kde přebývat [...] Proto, pokud byla vaše mysl oklamána nějakým neviditelným nepřítelem víry, vložili jste ji do podoby nemoci, a to s vaším vědomím nebo bez něj. Podle mé teorie nebo pravdy, přichází mysl do styku se svým nepřítelem, a obnovuje zdraví a štěstí. Toto dělám částečně mentálně a částečně mluvením k sobě (afirmace), dokud nenapravím špatný pocit a zavedu zpět Pravdu, Pravda je lék.“Phineas, Quimby (2008). "Christ or Science". The Quimby Manuscripts. Forgotten Books. p. 183.
Julius Dresser Julius Dresser (1838–1893), duchovní kandidát Reformované církve a jeho budoucí žena Annetta G. Seaburyová, pocházeli z Waterville, Maine. Zde byli v roce 1860 oba dva léčeni Phineasem Quimbym. Během krátké doby došlo k jejich uzdravení.(1999) "Horatio Willis Dresser", Religious Leaders of America 2nd ed. Farmington Hills, MI: Gale Group. V roce 1833 začali podporovat tzv. „Quimbyho systém duševního léčení nemocí“ (anglicky Quimby System of Mental Treatment of Diseases). Jejich syn Horatio (1866–1954) figuroval jako historik Nového myšlení. Byl rovněž populární lektor, editoval Quimby rukopisy z let 1846 až 1865.
Mary Baker Eddyová V 1862 Mary Bakerová Eddyová, původně členka Sborové církve (anglicky Congregational Church), přišla za Quimbym v naději, že bude uzdravena z celoživotního špatného zdraví. Sdílela jeho názor, že nemoc má kořeny v duševní příčině. V pozdějších letech založila církev s názvem Křesťanská věda (anglicky Christian Science). Protože pracovala s teismem, se značně rozcházela s učením Quimbyho.Quimby’s son and defender said categorically, “The religion which [Mrs. Eddy] teaches certainly is hers, for which I cannot be too thankful; for I should be loath to go down to my grave feeling that my father was in any way connected with ‘Christian Science.’...In [Quimby’s method of] curing the sick, religion played no part. There were no prayers, there was no asking assistance from God or any other divinity. He cured by his wisdom.” (Dresser, Horatio W., ed. The Quimby Manuscripts. New York: Thomas Y. Crowell Company Publishers, 1921. – p436).
"Christian Science is a religious teaching and only incidentally a healing method. Quimbyism was a healing method and only incidentally a religious teaching. If one examines the religious implications or aspects of Quimby’s thought, it is clear that in these terms it has nothing whatever in common with Christian Science.” (Gottschalk, Stephen. The Emergence of Christian Science in American Religious Life. Berkeley: University of California Press, 1973 – p130).